ECLI:CZ:NS:2016:25.ND.61.2016.1
sp. zn. 25 Nd 61/2016-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci oprávněné E.ON Energie, a.s. , se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, IČO: 260 78 201, proti povinnému D. D. , o pověření k provedení exekuce na majetek povinného, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 31 EXE 1706/2015, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 31 EXE 1706/2015 projedná a rozhodne Okresní soud v Kroměříži.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Kroměříži je pod sp. zn. 31 EXE 1706/2015 vedeno řízení, v němž soudní exekutorka JUDr. Alena Blažková, Ph.D., se sídlem exekutorského úřadu v Brně, Konečného náměstí 2, požádala o pověření provedením exekuce k vymožení pohledávky oprávněné. V průběhu řízení vyšlo najevo, že povinnému byla 3. 2. 2015 zamítnuta žádost o trvalý pobyt a v současné době povolení k pobytu na území České republiky nemá. Případný majetek povinného na území České republiky nebyl před pověřením soudního exekutora zjišťován.
Okresní soud v Kroměříži proto usnesením ze dne 21. 1. 2016, č. j. 31 EXE 1706/2015-14, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o.s.ř.
Podle §11 odst. 3 o.s.ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle čl. 22 odst. 5 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, mají výlučnou příslušnost soudy členského státu, na jehož území výkon rozhodnutí byl nebo má být proveden.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, které bylo publikováno pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, plyne, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o.s.ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti.
V posuzované věci je pravomoc soudů České republiky dána a Nejvyšší soud proto s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení podle §11 odst. 3 o.s.ř. určil jako místně příslušný exekuční soud, u něhož navrhovaný soudní exekutor podal žádost o pověření provedením exekuce a který již provedl prvotní úkony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. dubna 2016
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu