ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.1463.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 1463/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobce P. Š. , zastoupeného Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem v Postupicích 58, proti žalované městské části Praha 2 , se sídlem v Praze 2, náměstí Míru 20/600, IČO 00063461, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 168/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2015, č. j. 58 Co 329/2015-149, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 6. 5. 2015, č. j. 20 C 168/2013-123, zamítl žalobu na určení, že je neplatná výpověď žalované ze dne 14. 6. 2013 z nájmu žalobce k tam specifikovanému bytu, a rozhodl o nákladech řízení účastníků.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 5. 11. 2015, č. j. 58 Co 329/2015-149, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Dospěl k závěru o platnosti posuzované výpovědi z nájmu bytu jak z hlediska její určitosti (žalovaná specifikovala dlužnou částku i období, za které dluh vznikl), tak ohledně naplnění výpovědního důvodu podle §711 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, které není přípustné podle §237 občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, neboť odvolací soud posoudil všechny rozhodné právní otázky v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a není důvod, aby tyto otázky byly posouzeny jinak.
Především nelze přehlédnout, že vedle způsobilého dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 1 a 3 o. s. ř.) dovolatel uplatnil rovněž nezpůsobilý dovolací důvod, jehož prostřednictvím se pokusil zpochybnit správnost zjištěného skutkového stavu (výši dluhu).
Při posuzování dovolacích námitek podřaditelných pod způsobilý dovolací důvod podle §241a odst. 1 a 3 o. s. ř. dovolací soud postupoval podle dosavadních právních předpisů (§3076 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
Nejvyšší soud opakovaně (srov. např. rozsudky z 25. 11. 2009, sp. zn. 26 Cdo 1109/2009, z 20. 10. 2010, sp. zn. 26 Cdo 4145/2009, a z 20. 10. 2015, sp. zn. 26 Cdo 3435/2015) zaujal právní názor, že ve vztahu k určitosti výpovědi pronajímatele (§37 odst. 1 zákona obč. zák.) dané z důvodu podle §711 odst. 1 písm. b) obč. zák., spočívajícího v neplacení nájemného a úhrad za služby, je třeba, aby pronajímatel dostatečně určitě skutkově vymezil uplatněný výpovědní důvod tak, aby z ní bylo patrno, z čeho dovozuje jeho naplnění. Názor odvolacího soudu o dostatečně určitém vymezení výpovědního důvodu uvedením dlužné částky a specifikací období, za které dluh vznikl, je s citovanou judikaturou v souladu.
Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatele, že dovoláním je napadán rozsudek „v celém rozsahu“. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) – názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedenému výroku postrádá dovolání jakékoli odůvodnění.
Za této situace není dovolání přípustné podle §237 o. s. ř., a proto je dovolací soud podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§243c odst. 2 o. s. ř.) – pro nepřípustnost.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. září 2016
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu