ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.1736.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 1736/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně městské části Praha 4 , se sídlem v Praze 4, Antala Staška 2059/80b, proti žalované MgA. K. Š. , zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem v Praze 2 – Vinohradech, Jugoslávská 481/12, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 C 339/2013, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. srpna 2015, č. j. 70 Co 327/2015-82, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 31. srpna 2015, č. j. 70 Co 327/2015-82, potvrdil usnesení ze dne 29. června 2015, č. j. 10 C 339/2013-53, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) zamítl její návrh, aby z řízení vystoupila a aby na její místo vstoupili (jako noví žalovaní) Ing. V. N., Ing. E. P. a T. P.
Dovolání žalované proti citovanému usnesení odvolacího soudu není přípustné podle §237 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o. s. ř.“), neboť v něm nastolenou otázku, zda je žalovaný v občanském soudním řízení oprávněn navrhnout záměnu účastníků ve smyslu §92 odst. 2 o. s. ř., odvolací soud vyřešil (záporně) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení z 28. června 1999, sp. zn. 20 Cdo 439/99, a dále z 26. listopadu 2003, sp. zn. 20 Cdo 2104/2003 /proti citovanému usnesení byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením z 30. března 2004, sp. zn. III. ÚS 46/04/, a z 21. července 2009, sp. zn. 28 Cdo 3412/2008, uveřejněná pod č. C 2239 a C 7867 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu), od níž není – ani přes v tomto směru uplatněné dovolací námitky – důvod se odchýlit.
Za této situace Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§243c odst. 2 o. s. ř.) – pro nepřípustnost.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. srpna 2016
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu