ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.1745.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 1745/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobců a/ Mgr. M. V. , b/ D. N., c/ J. N., d/ K. K. , všech P., zastoupených JUDr. Ondřejem Vodákem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Washingtonova 1567/25, proti žalovaným 1/ Bytovému družstvu Vyšehrad, Slavojova 9 , se sídlem v Praze 2, Slavojova 9, IČO: 61463035, 2/ FIRMIN s.r.o. , se sídlem v Praze 2, Slavojova 579/9, IČO: 28862961, 3/ Ing. J. K. , P. 4/ I. B. , P., 5/ P. K., P., 6/ V. K. , P., žalovaní 4/, 5/, 6/ zastoupeni Mgr. Pavlem Hubálkem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Na Příkopě 1047/17 , 7/ Ing. M. K. , P., 8/ T. K. , P., 9/ J. K. , P., 10/ M. K. , P., 11/ B. Z. , P., 12/ E. Z. , P., 13/ Ing. T. N., MIB , P. 14/ Ing. B. K. , P., o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 179/2002, o dovolání žalovaných 4/, 5/, 6/ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. října 2015, č. j. 13 Co 180/2010-487, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaní 4/, 5/ a 6/ jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobcům na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 16.844,- Kč k rukám JUDr. Ondřeje Vodáka, advokáta se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Washingtonova 1567/25, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. V poměru mezi žalobci a žalovanými 1/, 2/, 3/, 7/, 8/, 9/, 10/, 11/, 12/, 13/, 14/ nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky (předseda senátu Nejvyššího soudu – §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále jen „o. s. ř.“) dovolání žalovaných 4/, 5/ a 6/ (dovolatelů) proti výrokům II. a III. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. října 2015, č. j. 13 Co 180/2010-487, odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř., neboť neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením §241a odst. 2 o. s. ř., přičemž tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatelé včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranili (§241b odst. 3 o. s. ř.). V této souvislosti nelze opomenout, že může-li být dovolání přípustné (jako v této věci) jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). Z povahy věci vyplývá, že ohledně jedné právní otázky může být splněno vždy pouze jedno ze zákonem předvídaných kritérií přípustnosti dovolání (splnění jednoho kritéria přípustnosti dovolání vylučuje, aby současně bylo naplněno kritérium jiné). Vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, proto není řádné, bylo-li ve vztahu ohledně jedné (konkrétní) právní otázky provedeno označením (volbou) několika (více) v úvahu přicházejících alternativ přípustnosti dovolání upravených v ustanovení §237 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2014, sp. zn. 26 Cdo 1590/2014, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud České republiky odmítl usnesením ze dne 30. června 2015, sp. zn. I. ÚS 2967/14), jak to učinili dovolatelé konstatováním (nadto zcela obecným), že napadené rozhodnutí závisí na tam specifikované otázce (otázkách), „při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.“ Z obsahu dovolání vyplývá pouze nesouhlas s názorem, že úspěšným žalobcům je třeba přiznat vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení, neboť nebyly shledány důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž by mohlo být úspěšným žalobcům toto právo odepřeno podle §150 o. s. ř. Okolnost, že dovolatelé nesouhlasili s napadeným rozhodnutím proto, že určitá právní otázka měla být odvolacím soudem posouzena jinak (než jak byla posouzena v tomto rozhodnutí) a že tedy – jinými slovy řečeno – napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, je již samotným dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 a 3 o. s. ř.; už proto nemůže být současně údajem o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 4. října 2016
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu