ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.2330.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 2330/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobkyně SATPO Development, s. r. o. , se sídlem v Praze 5, Plzeňská 3217/16, IČO 25718479, zastoupené JUDr. Martinem Síglerem, advokátem se sídlem v Praze 1, U Prašné brány 1079/3, proti žalovanému Ing. V. R., zastoupenému Mgr. Eliškou Hlavsovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, U Průhonu 1516/32, o zaplacení částky 1.690.903 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 77/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. května 2015, č. j. 14 C 77/2005-372, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2015, č. j. 39 Co 306/2015-403, takto:
I. Dovolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. května 2015, č. j. 14 C 77/2005-372, se zastavuje .
II. Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2015, č. j. 39 Co 306/2015-403, se odmítá .
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 18.634 Kč k rukám Mgr. Elišky Hlavsové, advokátky se sídlem v Praze 7, U Průhonu 1516/32, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2015, č. j. 39 Co 306/2015-403, jímž potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. 5. 2015, č. j. 14 C 77/2005-372, kterým zamítl žalobu o zaplacení částky 1.690.903 Kč s příslušenstvím, představující náklady nájemce na změnu na pronajaté věci, Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 (ve spojení s §243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - 238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Takový údaj se však v dovolání nenachází a ani z celého jeho obsahu nelze zjistit, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Dovolatel ani nevymezuje žádnou právní otázku, kterou by se měl Nejvyšší soud zabývat, pouze rekapituluje skutkový stav a polemizuje s hodnocením provedeného dokazování soudem.
Nejvyšší soud zastavil (§104 odst. 1 ve spojení s ustanovením §243b o. s. ř.) řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. 5. 2015, č. j. 14 C 77/2005-372, neboť dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o. s. ř.). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, občanský soudní řád ani neupravil funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 8. září 2016
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu