Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 01.12.2016, sp. zn. 26 Cdo 2605/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.2605.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.2605.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 2605/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobce Stavebního bytového družstva POKROK, se sídlem v Praze 8, Kollárova 157/18, IČO 00034398, zastoupeného JUDr. Alenou Šťastnou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 978/23, proti žalované Y. J. , zastoupené JUDr. Jiřím Slavíkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Ostrovského 235/3, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 42 C 174/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2016, č. j. 13 Co 13/2016-121, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč, k rukám JUDr. Aleny Šťastné, advokátky se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 978/23, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 11. 11. 2015, č. j. 42 C 174/2014-97, rozhodl o povinnosti žalované vyklidit byt tam specifikovaný a vyklizený jej předat žalobci ve lhůtě šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku, zároveň rozhodl o nákladech řízení účastníků. K odvolání žalované Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 3. 2. 2016, č. j. 13 Co 13/2016-121, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil, ve výroku o nákladech řízení změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, a současně rozhodl o nákladech řízení účastníků v odvolacím řízení. Odvolací soud shledal, že žalovaná užívá předmětný byt bez právního důvodu, neboť její nájem zanikl ve smyslu §714 věta první zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jenobč. zák.“), uplynutím tříměsíční prekluzivní lhůty, stanovené v §231 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jenobch. zák.“), pro podání odvolání proti rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva. Dovolání žalované Nejvyšší soud České republiky podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jeno. s. ř.“), odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a není v něm vymezen dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. V dovolacím řízení nelze pro tyto vady pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). Tomuto požadavku dovolatelka nedostála. V dovolání není uplatněn ani (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť právní závěr odvolacího soudu, že dovolatelka předmětný byt užívá bez právního důvodu v důsledku zániku nájmu po vyloučení z družstva (§714 věta první obč. zák.), není dovoláním zpochybněn (námitky dovolatelky spočívají v tom, že žila dlouhodobě v přesvědčení o obnovení členství v družstvu po zaplacení dluhu). O návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (§243 písm. a/ o. s. ř.), který neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 1. prosince 2016 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/01/2016
Spisová značka:26 Cdo 2605/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.2605.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Vady podání
Dotčené předpisy:§241a o. s. ř.
§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:03/06/2017
Podána ústavní stížnost sp. zn. III.ÚS 778/17
Staženo pro jurilogie.cz:2022-11-26