ECLI:CZ:NS:2016:28.CDO.2544.2016.1
sp. zn. 28 Cdo 2544/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D. a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobce Auto Zbožínek s.r.o. , IČO: 49607022, se sídlem v Olomouci, Rooseweltova 730/31, zastoupeného JUDr. Jiřím Bezuchou, advokátem se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1215/1, proti žalované FORME ITALIA s.r.o. , IČO: 47977116, se sídlem v Olomouci, Roháče z Dubé 238/7, zastoupené Mgr. Liborem Špundou, advokátem se sídlem v Olomouci, Masarykova třída 795/41, o zaplacení částky 723 160,69 Kč s příslušenstvím a vzájemném návrhu , vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 15 C 129/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 25. února 2016, č. j. 75 Co 35/2016-275, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:(§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Shora označeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 12. listopadu 2015, č. j. 15 C 129/2014-263, jímž byl zamítnut návrh žalobce na vrácení soudního poplatku v částce 23 487,20 Kč (na doplnění rozhodnutí o navrhovaný výrok).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním.
Se zřetelem k době zahájení řízení (2. 12. 2013) a vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (25. 2. 2016) se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákon – občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále též jen „o. s. ř.“).
Dovolání není přípustné.
Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu rozhodnutí vyjmenovaných v §238a o. s. ř.) by mohla být poměřována ustanovením §237 o. s. ř.
Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v §120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Úhrnná výše zaplaceného soudního poplatku, o jehož vrácení k návrhu dovolatele rozhodovaly soudy nižších stupňů, činí 23 487,20 Kč a dovolání tak směřuje proti rozhodnutí, v němž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, přičemž nejde o žádný z případů, jež by v intencích ustanovení §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastaveného omezení (nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, o pracovněprávní vztah nebo o věc uvedenou v §120 odst. 2 o. s. ř.; k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1136/2013, nebo usnesení ze dne 26. 10. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3496/2015; dostupná na www.nsoud.cz ).
Přípustnost dovolání nezakládá ani jiné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proto Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 věty druhé o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. srpna 2016
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu