ECLI:CZ:NS:2016:28.CDO.3509.2016.1
sp. zn. 28 Cdo 3509/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobkyně městské části Praha 1 , se sídlem v Praze 1, Vodičkova 18, zastoupené JUDr. Irenou Helmovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 39/51, proti žalovaným: 1) Severní nemovitostní s.r.o. , IČO: 25463497, se sídlem v Praze 3, Vinohradská 1698/194, zastoupené Mgr. Svatoplukem Šplechtnou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 18, a 2) RK Sever, s.r.o. , IČO: 28682998, se sídlem v Praze 3, Bořivojova 878/35, zastoupené Mgr. Evou Veltrubskou, advokátkou se sídlem v Kladně, Pekařská 658, o zaplacení částky 205 654 450 Kč , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 302/2010, o dovolání první žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. února 2016, č. j. 70 Co 24/2016-886, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:(§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Shora označeným usnesením Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 17. prosince 2015, č. j. 19 C 302/2010-874, jímž tento soud
– pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání (§9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) – zastavil řízení o odvolání první i druhé žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 13. 5. 2014, č. j. 19 C 302/2010-504 (výroky I a II usnesení obvodního soudu).
Usnesení odvolacího soudu napadla dovoláním první žalovaná.
Se zřetelem k době zahájení řízení a vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákon – občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále též jen „o. s. ř.“).
Dovolání není přípustné.
Dovoláním napadené usnesení (o zastavení řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti) nepatří do okruhu usnesení vypočtených v ustanovení §238a o. s. ř. a dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť řešení označené právní otázky, na němž závisí napadené rozhodnutí, koresponduje závěrům ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a nejsou dány ani důvody k jinému posouzení této dovolacím soudem již vyřešené právní otázky.
Je výrazem ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, že opětovná žádost dovolatele o osvobození od soudních poplatků, založená na týchž skutkových okolnostech, z nichž soud vycházel již v předešlých rozhodnutích o návrhu na osvobození od soudních poplatků, nepředstavuje důvodnou obranu proti následnému usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (založenou na argumentaci, že dovolatel předpoklady pro přiznání osvobození od soudního poplatku splňuje); k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 29. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 4239/2013, uveřejněné pod číslem 49/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, uveřejněné pod číslem 96/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení ze dne 30. března 2016, sp. zn. 29 Cdo 929/2016; všechna rozhodnutí dostupná i na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz ).
Sluší se přitom připomenout, že o návrhu dovolatelky na osvobození od soudních poplatků za odvolání bylo (negativně) rozhodnuto již usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11. 12. 2014, č. j. 19 C 302/2010-693, potvrzeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2015, č. j. 70 Co 11/2015-709; dovolání proti němu podané Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 3. 11. 2015, č. j. 28 Cdo 2127/2015-767. Řízení o opětovně podaném návrhu téže účastnice na přiznání poplatkového osvobození bylo pak zastaveno již usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 3. 3. 2015, č. j. 19 C 302/2010-738 (následně potvrzeným i soudem odvolacím – viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2015, č. j. 70 Co 138/2015-749), přičemž – dle zjištění odvolacího soudu, na němž je založeno nyní přezkoumávané rozhodnutí – ani v další (v pořadí již třetí) žádosti na přiznání osvobození od soudních poplatků „nebyly tvrzeny skutečnosti, jež by mohly na již zjištěných předchozích závěrech cokoliv změnit“.
Další relevantní závěry odvolacího soudu o vzniku poplatkové povinnosti dovolatelky a splatnosti poplatku (viz §4 odst. 1 písm. b/, §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích), stejně tak jako závěr o procesních důsledcích při nesplnění poplatkové povinnosti ani v soudem později určené lhůtě (§9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích) dovoláním zpochybňovány nejsou.
Proto Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§243c odst. 1 věty první o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věty druhé o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. září 2016
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu