ECLI:CZ:NS:2016:28.CDO.4400.2015.3
sp. zn. 28 Cdo 4400/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Olgou Puškinovou v právní věci žalobkyně L. G. , zastoupené Mgr. Lukášem Kuhajdou, advokátem se sídlem v Plzni, U Zvonu 11, proti žalované České republice - Státnímu pozemkovému úřadu se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, IČ 013 12 774, za účasti vedlejších účastníků na straně žalované 1) MORAVSKOSLEZSKÉHO HOLDINGU, a. s. , se sídlem v Českém Těšíně, Komorní 580/1, IČ 258 54 101, zastoupeného doc. JUDr. Mgr. Janou Tlapák Navrátilovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Prvního pluku 206/7, a 2) obce Bělá se sídlem v Bělé 150, IČ 005 34 650, zastoupené JUDr. Petrem Svatošem, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Sadová 1585/7, o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 17 C 29/2012, o návrhu vedlejšího účastníka 1) na opravu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. května 2016, č. j. 28 Cdo 4400/2015-498, takto:
Návrh na vydání opravného usnesení se zamítá .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 2. 5. 2016, č. j. 28 Cdo 4400/2015-498, Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 5. 2015, č. j. 8 Co 924/2014-462 (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit prvnímu vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 17.720,- Kč k rukám JUDr. Mgr. Jany Tlapák Navrátilové, Ph.D. (výrok II.) a dále rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou a ve vztahu mezi žalobkyní a druhým vedlejším účastníkem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (výroky III. a IV.).
První vedlejší účastník navrhl, aby dovolací soud uvedené usnesení opravil, neboť má za to, že v jeho výroku II. došlo ke zjevné nesprávnosti, spočívající v opomenutí přiznání náhrady za daň z přidané hodnoty; uvedl, že jeho zástupkyně „je plátcem této daně, což je zjevné ze spisu (kopie o rozhodnutí registrace k uvedené dani je založena ve spise a i oba soudy nižších stupňů tuto náhradu ve svých rozhodnutích přiznaly)“.
Nejvyšší soud neshledal návrh na opravu citovaného usnesení důvodným.
Nejvyšší soud při svém rozhodnutí o dovolání žalobkyně vycházel z obsahu spisu Okresního soudu v Opavě sp. zn. 17 C 29/2012, v němž však rozhodnutí o registraci zástupkyně prvního vedlejšího účastníka k dani z přidané hodnoty není založeno. Zástupkyně prvního vedlejšího účastníka sice o přiznání daně z přidané hodnoty v řízení opakovaně žádala (viz čl. 326 a 455), avšak k žádnému z jejích podání nebylo rozhodnutí o registraci k této dani přiloženo (předložena byla vždy pouze kopie technického průkazu použitého motorového vozidla). Jelikož zástupkyně prvního vedlejšího účastníka v řízení (a to ani v dovolacím) nedoložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, nebyla mu náhrada za daň z přidané hodnoty přiznána (srov. §243b o. s. ř., podle nějž ustanovení §43 o. s. ř. pro dovolací řízení neplatí).
Vzhledem k tomu, že ve shora uvedeném usnesení dovolacího soudu nedošlo k namítané chybě, a předpoklady pro vydání opravného usnesení podle ustanovení §164 věty první o. s. ř. tak nebyly splněny, předsedkyně senátu návrh na vydání opravného usnesení zamítla.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. srpna 2016
JUDr. Olga P u š k i n o v á
předsedkyně senátu