Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 08.09.2016, sp. zn. 29 Cdo 1869/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.1869.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.1869.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 1869/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobkyně L. G. , proti žalovanému F. C. , o zaplacení 376.946 Kč, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 9 C 209/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. února 2016, č. j. 17 Co 284/2015-30, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 6. listopadu 2015, č. j. 9 C 209/2015-14, nepřiznal žalobkyni (k její žádosti obsažené v žalobě) osvobození od soudních poplatků (výrok I.) ani jí neustanovil zástupce z řad advokátů (výrok II.). V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně k odvolání žalobkyně potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, aniž byla zastoupena advokátem nebo notářem v souladu s požadavkem §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“). K výzvě Nejvyššího soudu, provedené usnesením ze dne 19. července 2016, č. j. 29 Cdo 1869-2016-51, doručeným dovolatelce 21. července 2016, směřující k odstranění nedostatku jejího povinného zastoupení, dovolatelka vyjádřením z 22. července 2016, doručeným Nejvyššímu soudu 25. července 2016, setrvala na své žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků s tím, že se majetkové poměry jí ani jejího manžela nijak nezměnily. V usnesení ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněném pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách), velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.). Uvedený závěr se plně prosadí i v poměrech projednávané věci, v níž se žalobkyně domáhá ustanovení zástupce pro nalézací řízení před soudem prvního stupně. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolatelce v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, jelikož dovolatelka své (domnělé) právo uplatňuje zřejmě bezúspěšné (srov. §30 a §138 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.). O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno (a představuje-li tedy žaloba zřejmě bezúspěšné uplatňování práva), jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím řízení a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolatelka se snaží zajistit si bezplatné zastoupení advokátem (a osvobození od soudních poplatků) již pro řízení před soudem prvního stupně v projednávané věci, v níž se žalobou domáhá zaplacení částky 376.946 Kč, představující kapitalizovaný úrok z prodlení se zaplacením částek ve výši 26.079 Kč a 43.716 Kč, které jí byly přiznány rozsudky Okresního soudu v Prostějově ze dne 7. června 1999, č. j. 4 C 391/99-19, a ze dne 28. června 1999, č. j. 4 C 417/99-33, jež nabyly právní moci 8. července 1999 a 11. září 1999. Přitom však přehlíží, že uvedenými rozsudky byla zavázána (dnes již zaniklá) společnost CELIS CZ s. r. o., identifikační číslo osoby 25512668, nikoli žalovaný. Prodlení společnosti se splněním dluhu nelze bez dalšího přičítat žalovanému, byť byl jejím jednatelem a jedním ze společníků. O splnění podmínek zákonného ručení stanovených v §106 odst. 2 a v §194 odst. 6 (ve spojení s §135 odst. 2) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dovolatelka v žalobě ničeho netvrdí. Žaloba tudíž představuje zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud uzavírá, že je zbytečné vynakládat prostředky státu na to, aby při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva byla dovolatelka (lhostejno, zda nemajetná) zastoupena advokátem. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolatelce advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, a kdy dovolatelka přes výzvu neodstranila nedostatek povinného zastoupení, předseda senátu Nejvyššího soudu v souladu s §243f odst. 2 o. s. ř. řízení o jejím dovolání podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 8. září 2016 JUDr. Filip C i l e č e k předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/08/2016
Spisová značka:29 Cdo 1869/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.1869.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§241 o. s. ř.
§30 o. s. ř.
§138 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-11-17