ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.2045.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 2045/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci navrhovatele Česká národní banka , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 28, PSČ 115 03, za účasti 1) Bayerische Investment Fonds a. s. - investiční společnost - v likvidaci , se sídlem v Brně, Čápkova 34, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 27712338, zastoupené JUDr. M. D., jako opatrovnicí, 2) MVDr. Z. Š. , 3) Bavaria Asset Management GmbH, se sídlem v 81545 München, Lindenstrasse 12A, Spolková republika Německo, identifikační číslo společnosti HRB 165249, adresa pro doručování: Orlová, Ke Studánce 1038, PSČ 735 14, a 4) Ing. Z. D. , o zrušení společnosti a jmenování likvidátora, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 9 Cm 128/2011, o dovolání Ing. P. M. , zastoupeného Mgr. Marinou Musilovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Sukova 49/4, PSČ 602 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. dubna 2015, č. j. 5 Cmo 422/2014-557, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. února 2013, č. j. 9 Cm 128/2011-305, rozhodl o návrhu Ing. P. M. na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. října 2011, č. j. 9 Cm 128/2011-79, tak, že zmeškání této lhůty nepromíjí.
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně k odvolání Ing. P. M. potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal Ing. P. M. dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolatel k přípustnosti dovolání uvádí pouze to, že „odvolací soud se při svém rozhodování odchýlil od dosavadní praxe, když tento kontinuálně rozhoduje ve smyslu zachování práva na spravedlivý proces“.
Argument, podle něhož se odvolací soud odchýlil od (své) dosavadní praxe, významově neodpovídá žádnému z (ustanovením §237 o. s. ř. vymezených) předpokladů přípustnosti dovolání.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a blíže je specifikovat, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. či jeho části. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2013, sp. zn. 29 Cdo 2649/2013, ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14, ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14 či ze dne 21. července 2015, sp. zn. II. ÚS 1346/15, dostupná na webových stránkách Nejvyššího a Ústavního soudu.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. září 2016
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu