ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.2084.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 2084/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce D. H. , zastoupeného JUDr. Davidem Karabcem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Na Stráži 1306/5, PSČ 110 00, proti žalované H. S. , zastoupené Mgr. Janem Novotným, advokátem, se sídlem v Praze 1, Bílkova 132/4, PSČ 110 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 59 Cm 229/2013, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. února 2016, č. j. 8 Cmo 28/2016-181, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Směnečným platebním rozkazem ze dne 17. prosince 2012, č. j. 59 Cm 435/2012-45, uložil Krajský soud v Praze žalovaným J. S. (zemřelému dne 28. února 2013) a H. S., aby zaplatili žalobci společně a nerozdílně částku 3.500.000,- Kč s 6% úrokem z částek a za období, jak jsou určeny ve výroku směnečného platebního rozkazu, směnečnou odměnu ve výši 11.666,- Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 303.548,- Kč.
Usnesením ze dne 10. ledna 2013, č. j. 59 Cm 435/2012-51, soud prvního stupně odmítl jako neodůvodněné námitky žalovaných proti označenému směnečnému rozkazu.
Proti usnesení soudu prvního stupně podali žalovaní odvolání a současně požádali o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Usnesením ze dne 19. února 2013, č. j. 59 Cm 435/2012-69, soud prvního stupně zamítl žádost žalovaných, aby jim byl pro řízení ustanoven zástupce z řad advokátů.
Usnesením ze dne 9. července 2013, č. j. 59 Cm 435/2012-92, soud prvního stupně vyloučil řízení o námitkách J. S. k samostatnému řízení.
Usnesením ze dne 9. července 2014, č. j. 59 Cm 229/2013-89, soud prvního stupně rozhodl, že v řízení bude namísto J. S., zemřelého dne 28. února 2013, pokračováno s pozůstalou manželkou H. S.
Proti posledně označenému usnesení ze dne 9. července 2014 podala žalovaná odvolání a současně (opětovně) požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů a osvobození od soudních poplatků.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 27. srpna 2014, č. j. 59 Cm 229/2013-103, nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků a zastavil řízení o žádosti žalované o ustanovení zástupce z řad advokátů pro překážku věci pravomocně rozhodnuté.
Vrchní soud v Praze k odvolání žalované usnesením ze dne 22. září 2014, č. j. 8 Cmo 324/2014-110, potvrdil usnesení soudu prvního stupně jakožto věcně správné. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně postupoval správně, když řízení o žádosti žalované o ustanovení zástupce z řad advokátů pro překážku věci pravomocně rozhodnuté zastavil. Přitom zdůraznil, že se osobní a majetkové poměry žalované nezměnily; v nové žádosti žalovaná neuvedla (v porovnání s předchozí žádostí) nic odlišného.
Dále Vrchní soud v Praze k odvolání žalované usnesením ze dne 11. května 2015, č. j. 8 Cmo 362/2014-121 – odkazuje na ustanovení §43 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) – odmítl odvolání žalované proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. července 2014, č. j. 59 Cm 229/2013-89, jímž soud prvního stupně rozhodl o právním nástupnictví po zemřelém J. S.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 15. června 2015, č. j. 59 Cm 229/2013-126, odmítl jako opožděné (další) odvolání žalované proti rozhodnutí téhož soudu ze dne 27. srpna 2014, č. j. 59 Cm 229/2013-103.
Usnesením ze dne 17. července 2015, č. j. 59 Cm 229/2013-131, soud prvního stupně zastavil řízení o opětovné žádosti žalované o ustanovení zástupce z řad advokátů (ze dne 29. června 2015) pro překážku věci pravomocně rozhodnuté.
Usnesením ze dne 19. srpna 2015, č. j. 8 Cm 238/2015-140, Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 10. ledna 2013, č. j. 59 Cm 435/2012-51, v rozsahu, jímž soud prvního stupně odmítl námitky J. S. proti směnečnému platebnímu rozkazu.
Konečně usnesením ze dne 19. srpna 2015, č. j. 8 Cmo 240/2015-146, Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 17. července 2015. Přitom uzavřel, že „žalovaná v posledním návrhu na ustanovení zástupce neuvedla nic, co bylo možno pokládat za změněné, dříve nehodnocené skutečnosti z pohledu ustanovení §30 odst. 1 o. s. ř.“.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.
Jelikož při podání dovolání nebyla dovolatelka zastoupena advokátem, ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání (§241 o. s. ř.), soud prvního stupně ji usnesením ze dne 10. prosince 2015, č. j. 59 Cm 229/2013-159, vyzval, aby nedostatek povinného zastoupení odstranila ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení, s tím, že jinak „Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví“.
Na základě shora uvedené výzvy žalovaná (podáním došlým soudu prvního stupně dne 29. prosince 2015) požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Usnesením ze dne 19. ledna 2016, č. j. 59 Cm 229/2013-174, soud prvního stupně zastavil řízení o žádosti žalované o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení pro překážku věci pravomocně rozhodnuté.
K odvolání žalované Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. února 2016, č. j. 8 Cmo 28/2016-181, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 19. ledna 2016.
Přitom s odkazem na ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. uzavřel, že žalovaná (H. S.) podala žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů opakovaně; tyto žádosti soud prvního stupně (pravomocně) zamítl, přičemž v podání doručeném soudu prvního stupně dne 29. prosince 2015 žalovaná „neuvedla žádné nové skutečnosti, které by nebyly soudy obou stupňů již posuzovány.“
Následně soud prvního stupně znovu žalovanou vyzval (usnesením ze dne 2. března 2016, č. j. 59 Cm 229/2013-186), aby odstranila nedostatek povinného zastoupení při podání dovolání proti usnesení ze dne 19. srpna 2015, č. j. 8 Cmo 240/2015-146, s tím, že nepředloží-li ve stanovené lhůtě „plnou moc“, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. února 2016, č. j. 8 Cmo 28/2016-181, podala žalovaná (zastoupena Mgr. Janem Novotným, advokátem) dovolání, přičemž opětovně požádala o osvobození od soudního poplatku za dovolání. Současně uvedla, že „celá záležitost je velice právně komplikovaná a žalovaná sama bez právní pomoci není schopna v řízeních právně argumentovat, ani řízení řádně pochopit“.
Dovolání žalované, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., Nejvyšší soud podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Učinil tak proto, že dovolatelkou zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem zcela odpovídá závěrům, jež Nejvyšší soud zformuloval v usneseních ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 (uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a ze dne 29. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 4239/2013 (uveřejněném pod číslem 49/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a k nimž se následně přihlásil v usnesení ze dne 29. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013 (uveřejněném pod číslem 96/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V těchto rozhodnutích Nejvyšší soud uzavřel, že pravomocným usnesením, jímž zamítne žádost účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků, je soud vázán (§170 odst. 1 o. s. ř.) a později podané (nové) žádosti téhož účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se u účastníka (žadatele) poměry, z nichž soud vycházel v původním (zamítavém) rozhodnutí pro účely právního posouzení původní žádosti.
Na uvedeném závěru nic nemění ani tvrzení dovolatelky, že jí Krajský soud v Praze „v rámci insolvenčního řízení vůči zeti J. H.“ přiznal osvobození od soudních poplatků a ustanovil zástupce z řad advokátů „Mgr. Jana Novotného“.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. září 2016
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu