Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.10.2016, sp. zn. 29 Cdo 4026/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.4026.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.4026.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 4026/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29414873, jako insolvenční správkyně dlužnice CDC-Credit and Development Company, a. s., se sídlem v Praze 2, Vinohradská 22, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 25635441, proti žalovaným 1) M. O. , 2) J. P. , 3) Ing. J. M. , společně zastoupeným JUDr. Oldřichem Voženílkem, advokátem, se sídlem v Rumburku, U Jiskry 114/1, PSČ 408 01, a 4) M. N. , zastoupené Mgr. Jiřím Trunečkou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Moravská 1553/52, PSČ 120 00, o zaplacení 856.800 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Cm 110/2010, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. března 2016, č. j. 7 Cmo 398/2014-176, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. května 2014, č. j. 5 Cm 110/2010-157, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení 856.800 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř. Dovolatelka předkládá Nejvyššímu soudu k řešení otázku hmotného práva, při jejímž řešení se - dle jejího názoru - odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Přehlíží však, že napadené rozhodnutí na vyřešení otázky významu nedobytnosti pohledávky dlužnice založené bezdůvodným obohacením společnosti CDC real s. r. o. na úkor dlužnice pro vznik povinnosti žalovaných nahradit dlužnici škodu nezávisí. Soudy na jejím zodpovězení své právní posouzení nevystavěly, neboť žaloba dovolatelky byla soudem prvního stupně zamítnuta proto, že i přes opakované poučení ve smyslu §118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nedoplnila svá tvrzení a nepředložila důkazy, na jejichž základě by soud mohl dospět k závěru, že žalovaní při výkonu funkcí členů představenstva a členky dozorčí rady dlužnice nejednali s péčí řádného hospodáře (§194 odst. 5 a §200 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do 31. prosince 2013). Tento závěr dovolatelka nenapadá a dovolacímu přezkumu jej tak neotevírá. Odkaz dovolatelky na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2015, sp. zn. 31 Cdo 2307/2013 (jenž je veřejnosti dostupný, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001, na jeho webových stránkách), není přiléhavý. V citovaném rozsudku se Nejvyšší soud zabýval otázkou konkurence nároku z odpovědnosti za škodu a z bezdůvodného obohacení, kdy každý z těchto nároků žalobkyně uplatňovala vůči odlišným subjektům. Zabývat se touto otázkou v poměrech projednávané věci by však bylo předčasné, když dovolatelka (přes opakovaná poučení soudem prvního stupně) neprokázala, v čem mělo spočívat tvrzené porušení povinnosti péče řádného hospodáře žalovanými, tedy neunesla břemeno důkazní ohledně průkazu naplnění předpokladu vzniku odpovědnosti žalovaných za případnou škodu. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. října 2016 JUDr. Filip Cileček předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/19/2016
Spisová značka:29 Cdo 4026/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.4026.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§241c odst. 1 o. s. ř.
§241c odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-12-30