ECLI:CZ:NS:2016:29.NSCR.101.2015.1
KSOS 36 INS 1652/2010
sp. zn. 29 NSČR 101/2015-B-89
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka KOMI GROUP s. r. o. , se sídlem v Českých Budějovicích, Větrná 806/66, PSČ 370 05, identifikační číslo osoby 25848283, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS 1652/2010, o návrhu věřitele INKVIZITOR s. r. o. , se sídlem v Českém Krumlově, Potoční 132, Nové Spolí, PSČ 381 01, identifikační číslo osoby 28083687, na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému insolvenčnímu soudu, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS 1652/2010, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
Odůvodnění:
Ve shora označené věci je u Krajského soudu v Ostravě (dále též jen „insolvenční soud“) vedeno insolvenční řízení na majetek dlužníka KOMI GROUP s. r. o.
Usnesením ze dne 11. května 2010, č. j. KSOS 36 INS 1652/2010-A-28, insolvenční soud (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka a ustanovil insolvenčního správce.
Usnesením ze dne 30. června 2010, č. j. KSOS 36 INS 1652/2010-B-15, prohlásil insolvenční soud konkurs na majetek dlužníka.
Podáním z 5. května 2015 (B-57) [doplněným podáním z 5. června 2015 (B-70, B-73)] navrhl věřitel INKVIZITOR s. r. o. (dále jen „věřitel I“), aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána jinému insolvenčnímu soudu, a to Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
Návrh odůvodnil poukazem na možnost hospodárnějšího, rychlejšího nebo zejména po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci jiným než místně příslušným (potud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. listopadu 2013, sp. zn. 21 Nd 311/2013, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Podle věřitele I vyplývá ze soupisu majetkové podstaty, z výslechů (označených) svědků v trestní věci, pro kterou byl přerušen excindační spor týkající se majetkové podstaty dlužníka a ze seznamu přihlášených věřitelů (většina věřitelů má svá sídla v jižních Čechách), že veškerá podnikatelská činnost dlužníka byla vykonávána v jižních Čechách; tam se nachází i jediný insolvenční správkyní sepsaný majetek dlužníka (nemovitosti) jakož i jeho účetnictví a bylo tam přesunuto (rozhodnutím jediného společníka ze dne 19. ledna 2010) i sídlo dlužníka.
Dle věřitele I se tak jeví vhodnějším vedení insolvenčního řízení na majetek dlužníka u Krajského soudu v Českých Budějovicích. Potud věřitel I poukazuje na „ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu“, především na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2012, sen. zn. 29 NSČR 69/2012.
Uvádí dále, že ač insolvenční řízení trvá od roku 2010, z insolvenčního rejstříku je zřejmé, že se v něm nic neděje a lze tedy konstatovat, že „je na samém počátku“.
K návrhu na přikázání věci se nesouhlasně vyjádřili dlužník (B-59), insolvenční správkyně (B-61), věřitel VEKRA plastová okna s. r. o. (B-65), věřitel Česká republika - Česká správa sociálního zabezpečení (B-66), věřitel Remmers s. r. o. (B-67) a Krajské státní zastupitelství v Ostravě, které vstoupilo do insolvenčního řízení (B-79).
Návrh na přikázání věci podpořil věřitel Oberbank AG (B-64).
Podle ustanovení §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud zkoumal návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Ostravě, u nějž je věc vedena, i Krajskému soudu v Českých Budějovicích, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Okolnosti, kterými věřitel I odůvodňuje návrh na přikázání věci, nejsou natolik zásadní, aby v nich bylo možno spatřovat důvod k přikázání věci z důvodu vhodnosti, a to především s přihlédnutím k délce, po kterou probíhá insolvenční řízení u Krajského soudu v Ostravě, k zásadním rozhodnutím, které tento soud ve věci vydal (rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka), k četným procesním úkonům onoho soudu, jež plynou z insolvenční ho spisu a k nesouhlasnému postoji výše označených subjektů.
Poukaz věřitele I na usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 69/2012 je nepřiléhavý, když to se týkalo insolvenční ho řízení ve stadiu před rozhodnutím o úpadku dlužníka.
Nejvyšší soud tak po zvážení všech právně významných okolností dospěl k závěru, že v poměrech projednávané věci není dán důvod prolomit zásadu vyjádřenou v článku 38 Listiny základních práv a svobod. Proto návrhu věřitele I nevyhověl.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; věřiteli, který navrhl přikázání věci, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenční ho řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. ledna 2016
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu