ECLI:CZ:NS:2016:29.NSCR.61.2016.1
KSPH 65 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 61/2016-B-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Krčmářem v insolvenční věci dlužníka F. B. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 65 INS XY, o způsobu řešení úpadku dlužníka, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Liborem Hubáčkem, advokátem, se sídlem v Benešově, Malé náměstí 73, PSČ 256 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. října 2015, č. j. KSPH 65 INS XY, 2 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 11. srpna 2014, č. j. KSPH 65 INS XY, vzal Krajský soud v Praze (dále jen „ insolvenční soud “) na vědomí zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení dlužníkem (F. B.) [bod I. výroku], prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod II. výroku) a určil, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku).
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. října 2015, č. j. KSPH 65 INS XY, 2 VSPH XY, rozhodl o odvolání dlužníka tak, že usnesení insolvenčního soudu potvrdil v bodu II. výroku (první výrok) a v rozsahu, v němž odvolání směřovalo proti bodu III. výroku usnesení insolvenčního soudu, je odmítl (druhý výrok).
Proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)], a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže) dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu. Srov. ostatně též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14 a ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).
Údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává (dovolání se touto otázkou vůbec nezabývá).
Předseda senátu Nejvyššího soudu (§243f odst. 2 o. s. ř.) proto dovolání odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenční ho řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. března 2016
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu