ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.1076.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 1076/2016
l
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce S. M., proti žalovaným: 1) České republice – Krajskému soudu v Ostravě se sídlem v Ostravě, Havlíčkovo nábřeží 1835/34, a 2) JUDr. J. B. , předsedovi senátu Krajského soudu v Ostravě , o ochranu osobnosti , o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 60/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. dubna 2011, č.j. 1 Co 60/2011-147, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.):
Krajský soud v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 10. června 2009, č.j. 23 C 60/2002-85, zastavil v odstavci I. výroku řízení ve věci žaloby žalobce na ochranu osobnosti a v odstavci II. zamítl žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. dubna 2009, č.j. 1 Co 375/2008-77. V odstavci III. rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 28. dubna 2011, č.j. 1 Co 60/2011-147, odvolání žalobce proti výše uvedenému usnesení soudu I. stupně odmítl pro neodstranění vad odvolání (§211 ve spojení s §43 odst. 2 o.s.ř.).
Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a vyšel tak (s výjimkou ustanovení §243c odst. 3 o.s.ř.) ze znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2012, přičemž dospěl k závěru, který bude odůvodněn v tomto rozhodnutí později, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovolatel sice není zastoupen advokátem ani nedoložil, že by měl právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k jeho zastavení podle §104 odst. 2 o.s.ř. Podle ustanovení §241b odst. 2 o.s.ř. totiž platí, že není-li splněna podmínka uvedená v §241 o.s.ř., postupuje se obdobně podle §104 odst. 2 o.s.ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. stanoví, že dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé ,
b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Ani navazující ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání pro případ rozhodnutí o odmítnutí odvolání (lze však doplnit, že ve smyslu ustanovení §229 odst. 4 o.s.ř. může jít o případ eventuální možnosti žaloby pro zmatečnost).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu ustanovení §43 odst. 2 a §211 o.s.ř. odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, není přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §151 o.s.ř., když v tomto dovolacím řízení nemá žalobce na jejich náhradu nárok, zatímco žalovaným v této souvislosti náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. srpna 2016
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu