ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.117.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 117/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a Mgr. Víta Bičáka, v právní věci žalobce V. P. , proti žalované Republice Rakousko , zastoupené Rakouským kulturním fórem v Praze – kulturním oddělením Velvyslanectví Republiky Rakousko, se sídlem v Praze 1, Jungmannovo náměstí č. 18, o ochranu osobnosti , vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 66/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. dubna 2013, č. j. 1 Co 130/2013-75, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Městský soud v Praze (dále také „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 2. ledna 2012, č. j. 32 C 66/2011-38, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce podal žalobu na ochranu osobnosti, kterou se domáhá proti žalovanému zaslání omluvy za to, že nebyl vpuštěn na kulturní program v rámci Rakouského kulturního fóra dne 27. dubna 2005 a žádá osvobození od soudních poplatků. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce nedostatečně doložil své příjmy, neboť osvědčil pouze výši invalidního důchodu, přičemž však uvádí řadu studijních povinností a není tak zřejmé, z jakých příjmů náklady na toto studium hradí; kromě toho se pravděpodobně jedná o zjevně bezúspěšné uplatňování práva.
Vrchní soud v Praze (dále také „odvolací soud“) usnesením ze dne 2. dubna 2013, č. j. 1 Co 130/2013-75, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud shledal, že bylo na žalobci, aby prokázal důvodnost své žádosti; proto se ztotožnil s posouzením věci soudem prvního stupně.
Usnesení odvolacího soudu bylo žalobci doručeno dne 17. května 2013, přičemž právní moci nabylo téhož dne.
Dne 17. července 2013 podal žalobce proti usnesení odvolacího soudu včasné dovolání, ve kterém zároveň požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2015, č. j. 32 C 66/2011- 121, bylo znovu rozhodnuto, že se návrh žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení zamítá. Soud prvního stupně konstatoval, že zaslal žalobci vzor na prokázání majetkových poměrů, ale poštovní zásilka nebyla doručena a vrátila se zpět soudu, tudíž soud přistoupil k doručení písemnosti vyvěšením na úřední desce soudu. Tímto způsobem mu byla písemnost doručena dne 23. října 2015. Žalobce na výzvu nereagoval a podklady nezaslal.
Již usnesením ze dne 4. září 2013, č.j. 32 C 66/2011-89, Městský soud v Praze vyzval dovolatele k opravě výše uvedeného dovolání s tím, že musí být sepsáno advokátem nebo notářem. Usnesení bylo doručeno dovolateli dne 3. října 2013, avšak do dnešního dne dovolatel nedostatek podmínky řízení neodstranil.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bod u 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věta první o.s.ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Požadavek povinného zastoupení platí jen pro podání dovolání, přičemž však tuto část dovolacího řízení je třeba chápat v širším smyslu tak, že zahrnuje nejen podání dovolání samotného, ale vztahuje se i k podání, kterým se dovolání doplňuje nebo omezuje, nebo podání, kterým se disponuje rozsahem dovolání, jeho důvody nebo dovolacím návrhem. Pokud dovolatel podá dovolání sám, je nezbytné ke splnění požadavku nuceného zastoupení vyplývajícího ze zmíněného ustanovení, aby jeho zástupce učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním nebo aby alespoň písemně nebo ústně do protokolu sdělil soudu, že se s dovolatelem učiněným podáním ztotožňuje. Nestane-li se tak, není požadavku povinného zastoupení vyhověno (obdobně srovnej JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Ljubomír Drápal, JUDr. Zdeněk Krčmář, JUDr. Michal Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, 6. vydání, Praha 2003, II. díl, str. 1064 až 1065).
Dovolatel není v tomto řízení zastoupen a dovolání nebylo sepsáno advokátem, jak požaduje §241 odst. 1 věta první a odst. 4 o.s.ř. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. září 2013, č.j. 32 C 66/2011-89, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně mu bylo dáno poučení, že nezvolí-li si do 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Dovolatel po doručení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2015, č. j. 32 C 66/2011-121, nedostatek podmínky řízení spočívající v povinném zastoupení advokátem neodstranil. Z uvedeného důvodu dovolací soud dovolací řízení zastavil podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. září 2016
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu