ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.3514.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 3514/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem v Praze 1, Karmelitská 7, o obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 171/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 1. 2015, č. j. 13 Co 474/2014-348, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut návrh žalobce na obnovu řízení ve věci 21 C 171/2002 ze dne 6. 5. 2009 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2010, č. j. 11 Co 92/2010-181.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, aniž splnil podmínku zastoupení podle §241 odst. 1 o. s. ř. Podáním ze dne 31. 1. 2015 žalobce požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 24. 3. 2015, č. j. 21 C 171/2010-361, žádost dovolatele zamítl, přičemž toto rozhodnutí potvrdil odvolací soud usnesením ze dne 21. 4. 2015, č. j. 13 Co 144/2015-366. Po doručení žalobci nabylo toto usnesení právní moci dne 20. 5. 2015.
Usnesením ze dne 3. 6. 2015, č. j. 21 C 171/2002-369, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání ve věci zvolil zástupce z řad advokátů a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 9. 6. 2015.
Dovolatel podal dne 22. 5. 2015 dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 21. 4. 2015, 13 Co 144/2015-366. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2016, č. j. 30 Cdo 3655/2015, bylo toto dovolací řízení zastaveno, neboť dovolací soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení bylo odvolacím soudem potvrzeno, přičemž Nejvyšší soud již rozhodl o zastavení řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, takže již nelze očekávat jeho změnu. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 2. 2016
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu