ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.3949.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 3949/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce F. J. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 2 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 184/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2014, č. j. 14 Co 293/2014-30, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 13. 5. 2014, č. j. 31 C 184/2013-23, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě o zaplacení částky 2 500 000 Kč s příslušenstvím jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež měla být žalobci způsobena nečinností v řízení vedeném u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 18 E 20/2007.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 1. 8. 2014 včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem, a současně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně o jeho žádosti rozhodl usnesením ze dne 13. 10. 2014, č. j. 31 C 184/2013-46, tak, že návrh žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení zamítl. Odvolací soud k odvolání žalobce usnesením ze dne 20. 11. 2014, č. j. 14 Co 460/2014-51, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. K žalobcem podanému dovolání Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil usnesením ze dne 10. 5. 2016, č. j. 30 Cdo 5083/2015-60.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 28. 6. 2016, č. j. 31 C 184/2013-64, které bylo žalobci řádně doručeno dne 16. 7. 2016, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce však na výzvu soudu prvního stupně nikterak nereagoval.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 31. srpna 2016
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu