ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.3960.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 3960/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce T. V. , t. č. ve Věznici Stráž pod Ralskem, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 1 000 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 45/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2016, č. j. 22 Co 248/2016-142, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 000 000 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, která měla žalobci vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím ve věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. Nc 215/2006, v důsledku čehož se žalobce nemohl stýkat se svými dětmi.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 2. 2016, č. j. 22 Co 8/2016-123, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který zamítl žalobu o zaplacení částky 1 000 000 000 Kč, když dospěl k závěru, že nárok žalobce je promlčen.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce v plném rozsahu včasné dovolání a současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta.
Nynějším dovoláním napadeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který žalobci neustanovil zástupce pro dovolání. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že žalobce nedoložil své poměry odůvodňující osvobození od soudních poplatků a neprokázal tak existenci důvodů, které by mohly vést k osvobození od soudních poplatků. Žalobce nedoložil svá tvrzení, a to, že je žalobce ve výkonu trestu odnětí svobody, kde není zaměstnán, nemá na jeho povinnost dostatečně prokázat své majetkové poměry vliv. Odvolací soud dodal, že v projednávané věci jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, když ze žalobních tvrzení je nepochybné, že požadavku žalobce nemůže být vyhověno pro uplynutí subjektivní promlčení lhůty a že žalobcem požadovaná výše plnění neodpovídá tvrzením, o které žalobce uplatněné právo opírá.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém označuje postup soudů obou stupňů za „s největší pravděpodobností zmatečný, dost možná i úmyslně účelový“ a ustanovení o subjektivní promlčecí lhůtě pro imateriální újmu podle §32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. označuje za protiústavní stejně jako postup soudců při jeho aplikaci.
Usnesením ze dne 4. 8. 2016, č. j. 26 C 45/2015-148, doručeným žalobci dne 12. 8. 2016, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2016, č. j. 22 Co 8/2016-123, a proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2016, č. j. 22 Co 248/2016-142, s tím, že nebude-li do 7 dnů ode dne doručení usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Žalobce si ve stanovené lhůtě ani později advokáta nezvolil a nepředložil soudu jím sepsané dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen.
V usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněném pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz ), velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu uvedl, že:
1) Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
2) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu §30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.
3) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.).
Posuzované dovolání žalobce směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé. V tomto případě se tak uplatní závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle §138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Nejvyšší soud považuje za správný závěr odvolacího soudu, že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., když tyto řádně neosvědčil, a to zejména tím, že nedostatečně doložil svoje majetkové poměry. Krom toho považuje dovolací soud za přiléhavý i názor odvolacího soudu o zřejmě bezúspěšném uplatňování práva. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; nedává dobrý procesní smysl úvaha, že předmětem odvolacího nebo dovolacího řízení je (v nemeritorních otázkách) řádně uplatněné právo žalobcem, je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
Z uvedeného vyplývá, že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř. a tím ani pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř., řízení o dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2016
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu