ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.4869.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 4869/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobce L. M., zastoupeného Mgr. et Mgr. Andreou Kuchařovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Příkop 838/6, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 126/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2015, č. j. 25 Co 150/2015-101, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Napadeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně zastavil řízení o žádosti žalobce o ustanovení právního zástupce pro překážku věci rozhodnuté. Takto soudy rozhodovaly na základě žádosti o ustanovení advokáta pro dovolací řízení, kterou žalobce podal současně s dovoláním proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2014, č. j. 25 Co 428/2014 – 75, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o žádosti žalobce o ustanovení právního zástupce pro překážku věci rozhodnuté.
Odvolací soud rozhodl na základě zjištění, „že o stejné žádosti žalobce již soud prvého stupně rozhodoval usnesením ze dne 1. 9. 2014, č. j. 22 C 126/2013 – 65, když řízení zastavil, a toto usnesení bylo potvrzeno Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím usnesením ze dne 20. 10. 2014, č. j. 25 Co 428/2014 – 75. V souzené věci tedy soud prvého stupně rozhodoval již jednou o žádosti žalobce podané podle ust. §30 odst. 1 o. s. ř. a tímto usnesením je podle §170 o. s. ř. vázán v situaci, kdy nedošlo ke žádné změně poměrů na straně žadatele, což žalobce výslovně potvrdil. Uvedl pouze, že změna nastala v tom, že dříve soudy docházely k závěru, že nepotřebuje ustanovit právního zástupce k ochraně svých zájmů, nyní však tohoto zástupce potřebuje, neboť zastoupení advokátem je podmínkou pro podání dovolání.“
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce (ještě nezastoupený advokátem) v plném rozsahu včasným dovoláním, které bylo doplněno podáním (majícím obsahové náležitosti dovolání) sepsaným advokátkou, a to ještě dříve, než byl dovolatel soudem vyzván, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal v soudem stanovené lhůtě řádné dovolání (§104 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §241 odst. 1 a §241b odst. 2 o. s. ř.).
Nejvyšší soud projednal dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, např. z usnesení ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněného v časopise Soudní judikatura 3/1998 pod č. 28, oprávnění podat dovolaní (subjektivní přípustnost) svědčí účastníku, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, která je odstranitelná tím, že dovolací soud takové rozhodnutí zruší. Byť rozhodnutím odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o žádosti žalobce o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2014, č. j. 25 Co 428/2014-75, mohl být dovolatel na svých procesních právech dotčen, za situace, kdy si dovolatel v mezidobí zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2014, č. j. 25 Co 428/2014-75) zvolil, jeho prostřednictvím podal (doplnil) dovolání a o tomto bylo již dovolacím soudem rozhodnuto, není nadále případná újma dovolatele na jeho procesních právech odstranitelná tím, že by dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil či změnil a dovolateli zástupce ustanovil.
Za tohoto stavu řízení dovolací soud podané dovolání odmítl, neboť bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn [§218 písm. b) a §243c odst. 3 o. s. ř.].
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. 3. 2016
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu