Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2016, sp. zn. 30 Cdo 5267/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.5267.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.5267.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 5267/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 158 600 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 190/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2016, č. j. 1 Nc 2641/2016-9, takto: Řízení o dovolání žalobce se zastavuje. Odůvodnění: Městský soud v Praze jako soud nadřízený v záhlaví uvedeným usnesením odmítl námitku podjatosti uplatněnou žalobcem vůči soudci Obvodního soudu pro Prahu 2 JUDr. Ondřeji Růžičkovi. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dovolání, které sám sepsal. Podle §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jeno. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle §16 odst. 1 věta první o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. např. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudců okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází. Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti těmto rozhodnutím občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003 sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z uvedených důvodů se Nejvyšší soud nemohl dovoláním žalobce věcně zabývat a dovolací řízení pro nedostatek funkční příslušnosti musel zastavit (§104 odst. 1, §243b o. s. ř.). Z tohoto důvodu nebylo třeba odstraňovat nedostatek zastoupení dovolatele (§241b odst. 2 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. prosince 2016 Mgr. Vít Bičák pověřený člen senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/20/2016
Spisová značka:30 Cdo 5267/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.5267.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podjatost
Příslušnost soudu funkční
Podmínky řízení
Dotčené předpisy:§16 odst. 1 o. s. ř.
§236 odst. 1 o. s. ř.
§104 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2017-02-21