Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2016, sp. zn. 30 Cdo 5432/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.5432.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.5432.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 5432/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce J. B., zastoupeného Mgr. Michalem Buchtou, advokátem se sídlem v Praze 8, Karolinská 654/2, proti žalované Generali Pojišťovně a.s., IČ 61859869, se sídlem v Praze 2, Bělehradská 299/132, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 302/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 8. 2016, č. j. 22 Co 175/2016-110, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 10. 3. 2016, č. j. 29 C 302/2015-104, žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků. Městský soud v Praze jako soud odvolací v napadeném usnesení výrokem I usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Výrokem II zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů. Žalobce se po žalované domáhal za neoprávněný zásah do jeho osobnosti zadostiučinění ve výši 2 826 750 Kč (vymáháním částky 15 095 Kč žalobci vznikla újma na jeho právech). V rámci žaloby žalobce také požádal o osvobození od soudních poplatků. V odvolacím řízení pak požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Námitka, že soudy nemohou bez bližšího zkoumání okolností a rozsahu újmy způsobené žalobci dospět k závěru, že nárok uplatněný žalobou je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, a pouze z tohoto důvodu zamítnout žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků, přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. nezakládá, neboť ohledně ní nepředstavuje usnesení odvolacího soudu jiné řešení, než jakého bylo dosaženo v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2250/2012, uveřejněný pod číslem 108/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1038/2013). Odvolací soud totiž v souladu s uvedenou judikaturou, od které se dovolací soud nemá důvod odchýlit, rozhodl, že i jen vzhledem k výši žalované částky je evidentní bezúspěšnost uplatňování práva v řízení, a dále konstatoval, že o zřejmou bezúspěšnost uplatňování práva jde i v případě, kdy výše plnění požadovaného žalobcem neodpovídá skutkovým tvrzením, o které žalobce opírá uplatněné právo. O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 20. prosince 2016 JUDr. Pavel Simon předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/20/2016
Spisová značka:30 Cdo 5432/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.5432.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odpovědnost státu za škodu
Poplatky soudní
Dotčené předpisy:§30 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014
§138 odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014
§243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:03/03/2017
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 916/17
Staženo pro jurilogie.cz:2022-11-26