ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.793.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 793/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobkyně M. H., proti žalovaným 1) M. L., 2) E. P. , zastoupeným JUDr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem se sídlem v Brně - městě, Pražákova 1008/69, a 3) S. P. , o ochranu osobnosti , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 96/2009 o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. června 2014, č. j. 1 Co 152/2014-214, k dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. května 2015, č. j. 1 Co 80/2015-289, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Krajský soud v Brně (dále také „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 24. března 2015, č. j. 24 C 96/2009-273, ve výroku I. nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků a zamítl její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů, výrokem II. řízení zastavil a ve výroku III. rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně žalobou pro zmatečnost napadla usnesení odvolacího soudu, který potvrdil usnesení krajského soudu o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů, a proto napadla rozhodnutí, vůči kterému §229 odst. 3 o.s.ř. žalobu pro zmatečnost nepřipouští. Z uvedeného tedy vyplývá, že žaloba pro zmatečnost podaná žalobkyní je zřejmě bezúspěšná, a tudíž žalobkyně nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, ani pro ustanovení zástupce. Jelikož žalobkyně i přes doručenou výzvu nezaplatila soudní poplatek za žalobu pro zmatečnost, soud prvního stupně řízení zastavil.
Vrchní soud v Olomouci (dále také „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 5. května 2015, č. j. 1 Co 80/2015 – 289, výrok I. usnesení soudu prvního stupně zrušil a ve zbývajících výrocích ho potvrdil. Odvolací soud dospěl k závěru o nadbytečnosti výroku I. napadeného usnesení, neboť o žádosti osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů již bylo pravomocně rozhodnuto a odvolací námitky žalobkyně neobsahují v tomto směru žádné nové skutečnosti. Odvolací soud se ve zbývajícím ztotožnil s posouzením soudu prvního stupně, a proto jeho rozhodnutí potvrdil.
Usnesení odvolacího soudu bylo žalobkyni doručeno dne 10. června 2015, přičemž právní moci nabylo téhož dne.
Dne 29. července 2015 podala žalobkyně včasné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, při jehož podání však nebyla zastoupena advokátem.
Soud prvního stupně vyzval dovolatelku usnesením ze dne 26. října 2015, č.j. 24 C 96/2009-305, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala do 15 dnů od doručení tohoto usnesení řádné dovolání. Usnesení bylo dovolatelce doručeno dne 30. října 2015. Výše uvedený nedostatek ovšem nebyl do současné doby odstraněn. V podání označeném „dovolání ve věci, č. j. 24 C 96/2006-305“ doručeném soudu dne 11. listopadu 2015 dovolatelka podala proti výzvě soudu prvního stupně „dovolání“ a opět požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů, neboť nemá právní vzdělání a má na ustanovení takového zástupce nárok podle ústavních předpisů.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014.
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §138 odst. 1 o.s.ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o.s.ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolatelce byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady, když dovolatelka uplatňuje dovoláním proti usnesení odvolacího soudu ze dne 5. května 2015, č. j. 1 Co 80/2015-289, zřejmě bezúspěšně právo (srov. §138 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) za situace, kdy žalobou pro zmatečnost nelze podle §229 o.s.ř. napadnout nemeritorní, procesní rozhodnutí soudů o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a neustanovení zástupce z řad advokátů. Dovolací soud se tak ztotožnil s hodnocením soudy prvního a druhého stupně, že v případě dovolatelky jde zřejmě o svévolné či bezúspěšné uplatňování práva (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. dubna 2012, č.j. 28 Cdo 757/2012-327). Závěr soudů obou stupňů je proto nepochybně správný.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolatelce zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy dovolatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byla soudem vyzvána, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. řízení o tomto dovolání zastavil.
U výroku o náhradě nákladů řízení se odkazuje na ustanovení §243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. září 2016
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu