Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.02.2016, sp. zn. 32 Cdo 86/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:32.CDO.86.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:32.CDO.86.2016.1
sp. zn. 32 Cdo 86/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně Českomoravské stavební spořitelny, a. s. , se sídlem v Praze 10, Vinohradská 3218/169, identifikační číslo osoby 49 24 13 97, zastoupené Mgr. Romanem Ambrožem, advokátem se sídlem v Praze 9, Měšická 721/1, proti žalovaným 1) M. S. a 2) J. Š. , oběma zastoupeným Mgr. Vlastimilem Robešem, advokátem se sídlem v Mikulově, Alfonse Muchy 222/3, o zaplacení částky 51 181 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 108 EC 5/2012, o dovolání žalované 1) a o dovolání žalované 2) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. února 2014, č. j. 27 Co 66/2013-127, takto: I. Řízení o dovolání žalované 1) a o dovolání žalované 2) se zastavují . II. Žalobkyně a žalovaná 1) nemají vzájemně právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. III. Žalobkyně a žalovaná 2) nemají vzájemně právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Břeclavi rozsudkem pro uznání ze dne 20. prosince 2012, č. j. 108 EC 5/2012-97, uložil žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 51 181 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a částku 21 982 Kč na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Krajský soud v Brně v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I., kterou bylo rozhodnuto o lhůtě k plnění (první výrok), změnil ho ve výroku II. tak, že náklady řízení činí 10 471,60 Kč (druhý výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok). Proti usnesení odvolacího soudu podaly žalovaná 1) a 2) dovolání, aniž by byly zastoupeny advokátem nebo samy měly právnické vzdělání. Nejvyšší soud řízení o dovolání žalované 1) a o dovolání žalované 2) proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“) zastavil, neboť dovolatelky nesplnily podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení. Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby dovolatel, jde-li o fyzickou osobu, která nemá právnické vzdělání, byl zastoupen osobou povolanou podle zákona poskytovat právní pomoc, tj. advokátem, popř. notářem, v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zákonem (§241 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Požadavek povinného zastoupení přitom není naplněn jen tím, že si dovolatel zvolí zástupcem advokáta, popřípadě že mu je advokát jako zástupce ustanoven rozhodnutím soudu; vzhledem k ustanovení §241 odst. 4 o. s. ř. musí být dovolání tímto advokátem sepsáno. Zvolí-li si proto dovolatel advokáta až poté, co sám podal dovolání, popřípadě je-li mu až poté k jeho žádosti advokát ustanoven, je nezbytné ke splnění požadavku povinného zastoupení vyplývajícího z ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř., aby tento advokát podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním nebo aby alespoň písemně, elektronickým podáním (opatřeným zaručeným elektronickým podpisem), nebo ústně do protokolu sdělil soudu, že se s dovolatelem učiněným podáním ztotožňuje; nestane-li se tak, nebylo požadavku povinného zastoupení vyhověno (srov. shodně např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 2000, pod číslem 64, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. dubna 2014, sp. zn. 32 Cdo 4204/2013, jež je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách). Podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení, jejíž nedostatek je odstranitelný, avšak neodstranění tohoto nedostatku brání vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí, ovšem kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2007, sp. zn. 20 Cdo 2258/2006). Z obsahu spisu se podává, že žalovaná 1) a žalovaná 2) podaly dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž byly při tomto úkonu zastoupeny advokátem a aniž by tvrdily (natož pak doložily), že mají právnické vzdělání. K jejich žádostem jim bylo usneseními Okresního soudu v Břeclavi ze dne 6. května 2015, č. j. 108 EC 5/2012-184 a č. j. 108 EC 5/2012-185, výroky pod bodem I. přiznáno osvobození od soudních poplatků (pro dovolací řízení) a výroky pod bodem II. jim byl ustanoven pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů Mgr. Vlastimil Robeš. Tato rozhodnutí byla doručena žalovaným dne 14. května 2015 a advokátovi Mgr. Vlastimilu Robešovi dne 18. května 2015. Právní moci nabyla dne 3. června 2015. Okresní soud v Břeclavi přípisem ze dne 1. září 2015, č. j. 108 EC 5/2012-193, doručeným advokátu Mgr. Vlastimilu Robešovi dne 7. září 2015, vyzval žalované, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto přípisu soudu předložily dovolání sepsaná a podepsaná ustanoveným advokátem, popřípadě aby tento písemně sdělil své stanovisko k podaným dovoláním a uvedl, zda se ztotožňuje s podáními ze dne 25. dubna 2014. Současně je poučil, že nebude-li ve stanovené lhůtě výzvě vyhověno, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Vzhledem k tomu, že soudem ustanovený advokát zůstal nečinný, neučinil žádný ze shora uvedených kroků, jimiž bylo možno napravit nedostatek povinného zastoupení, třebaže mu počínaje dnem 3. června 2015 začala běžet dvouměsíční lhůta, během níž mohl dovolání doplnit tak, aby mělo zákonem stanovené obligatorní náležitosti (srov. ustanovení §241b odst. 3 část věty druhé za středníkem o. s. ř. a k němu např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2014, sp. zn. 32 Cdo 3411/2013, ústavní stížnost proti němu byla usnesením Ústavního soudu ze dne 22. srpna 2014, sp. zn. I. ÚS 1626/14, odmítnuta), k naplnění zákonného požadavku povinného zastoupení dovolatelek nedošlo. Nejvyšší soud proto dovolací řízení zastavil. Výroky o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňují (srov. ustanovení §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. února 2016 JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/23/2016
Spisová značka:32 Cdo 86/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:32.CDO.86.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení řízení
Zastoupení
Dotčené předpisy:§241b odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
§104 odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-05-03