ECLI:CZ:NS:2016:32.ND.273.2016.1
sp. zn. 32 Nd 273/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce L. N. , proti žalovanému P. B. , zastoupenému Mgr. Miloslavem Jančíkem, advokátem se sídlem ve Zlíně, B. Němcové 432, o ochranu osobnosti, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 28 C 139/2014, o námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu, uplatněné žalobcem v řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2015, č. j. 70 Co 235/2015-234, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3123/2016, takto:
I. Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Pavel Vrcha a JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3123/2016.
II. Ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu jako k nepřípustné nepřihlíží .
Odůvodnění:
Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 11. 6. 2015, č. j. 28 C 139/2014-188, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném omluvy za nepravdivou svědeckou výpověď v řízení o přestupku (výrok I.), zamítl žalobu o náhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč (výrok II.) a uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 117 612 Kč (výrok III.).
Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. (první výrok), změnil jej ve výroku III. tak, že žalobci uložil zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 33 275 Kč (druhý výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, řízení o něm je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 30 Cdo 3123/2016.
K projednání dovolání a rozhodnutí o něm je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2016 příslušný senát 30 Cdo tohoto soudu složený ze soudců JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D.
V přípise ze dne 9. 7. 2016, doručeném Nejvyššímu soudu dne 12. 7. 2016, dovolatel vulgárním a urážlivým způsobem kritizuje práci senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu. Soudce tohoto senátu označuje za „justiční parazity“ či „justiční vrahy“ a tvrdí, že rozhodnutí tohoto senátu stojí na „stupidních, smyšlených lžích, které mají zlovolně podporovat činnost zkorumpované justiční mafie v ČR“, a že „chceš-li boha rozesmáti, snaž se mu namluvit, že soudní senát č. 30 Cdo, je údajně nezávislý, nezkorumpovaný a není součástí české zločinecké justiční mafie, jejíž justiční vraždy legalizuje v desítkách případů“.
Soudci Nejvyššího soudu, kteří podle rozvrhu práce mají v senátě 30 Cdo věc projednat a kterých se tím námitka podjatosti týká, tj. JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Pavel Vrcha a JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že nemají žádný vztah k věci ani k účastníkům řízení a jejich zástupcům.
Podle ustanovení §16 odst. 1 věty druhé občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2016 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3123/2016 předložena senátu 32 Cdo.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Pochybnosti o nepodjatosti ve výroku I. jmenovaných soudců dovolatel dovozuje z okolností jejich rozhodování v jiných (blíže nespecifikovaných) právních věcech. Tyto okolnosti, jak vyplývá z ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., samy o sobě nemohou být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Podle vyjádření jmenovaných soudců nemají žádný (z hlediska jejich možného vyloučení z projednávání dovolání a rozhodnutí o něm) právně relevantní vztah k dané konkrétní věci či k účastníkům řízení a jejich zástupcům. Nejsou tedy dány žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit jejich osobní zájem na výsledku daného sporu a pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že soudci uvedení ve výroku I. rozhodnutí nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3123/2016.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; k námitce směřující proti jiným soudcům téhož senátu soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Dovolatel své výhrady směřuje obecně proti soudcům senátu 30 Cdo, tedy i proti soudcům, kteří podle rozvrhu práce nejsou určeni k rozhodování o dovolání ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3123/2016. Dovolatelova námitka podjatosti je tedy v tomto rozsahu úkonem, který není za řízení přípustný a k němuž se nepřihlíží (§41a odst. 3 o. s. ř.), když nemůže mít žádný vliv na probíhající řízení o dovolání. Proto Nejvyšší soud rozhodl ve výroku II., že ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu jako k nepřípustné nepřihlíží.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 8. 2016
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu