ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.1083.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 1083/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobců a) J. T. a b) H. T. , zastoupených Mgr. Robertem Kašem, advokátem se sídlem v Plzni, U Svépomoci 2020/9, proti žalované EB Invest s.r.o. , se sídlem v Praze 10, Cerhenická 435/16 (identifikační číslo osoby 24689289), zastoupené JUDr. Janem Starým, advokátem se sídlem v Písku, U Vodárny 1506, o zaplacení 190.394,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 21 C 303/2013, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2015, č.j. 69 Co 342/2015-128, ve spojení s usnesením ze dne 22. 10. 2015, č.j. 69 Co 342/2015-130, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozhodnutí, jímž městský soud rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. 6. 2015, č.j. 21 C 303/2013-93, ve spojení s usnesením ze dne 29. 6. 2015, č.j. 21 C 303/2013-96, zrušil a vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, odmítl (§243c odst. 1, věta první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o.s.ř.“), neboť neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o.s.ř.), a ve vztahu k nákladovým výrokům ani vymezení důvodu dovolání (§241a odst. 1, 3 o.s.ř.); o tyto obligatorní náležitosti již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSCR 55/2013, a ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2326/2013). Důvod dovolání, jímž může být jen nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá jeho nesprávnost (srov. §241a odst. 1, 3 o.s.ř.).
Uvádí-li žalovaná, že „dovolání je přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým byl zrušen rozsudek soudu prvého stupně“, nejde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, jak uvedeno výše. Požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání tak žalovaná nedostála a způsobilé vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 4. 2016
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu