Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 06.04.2016, sp. zn. 33 Cdo 1360/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.1360.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.1360.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 1360/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobce M. T. , zastoupeného Mgr. Alenou Chaloupkovou, advokátkou se sídlem Plzeň, Rooseveltova 35/15, proti žalované Biokamin EU s. r. o. se sídlem Panónska cesta, Bratislava, Slovenská republika, identifikační číslo osoby: 445 07 445, zastoupené Mgr. Lenkou Jakubčovou, advokátkou se sídlem Ševčenkova 1051/1, Bratislava, Slovenská republika (zástupce pro doručování v České republice Mgr. A. G., advokát, o 27.910 Kč s příslušenstvím oproti vydání věci, vedené u Okresního soudu Praha- západ pod sp. zn. 18 C 238/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2015, č. j. 24 Co 350/2015-323, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 10. 2015, č. j. 24 Co 350/2015-323, potvrdil rozsudek ze dne 11. 12. 2014, č. j. 18 C 238/2012-224, jímž Okresní soud Praha- západ uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 27.910 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení oproti dodání biokrbu Venice Black s hořákem 1-4 kW, 0606 Veneto 30 2,5 l (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu (výroky II. a III.); současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud tak rozhodl poté, co usnesením ze dne 25. 7. 2014, č. j. 24 Co 289/2014-168, zrušil předchozí rozsudek soudu prvního stupně ze dne 13. 3. 2013, č. j. 18 C 238/2012-132, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení 27.910 Kč s příslušenstvím oproti vydání specifikované věci a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení účastníků a státu. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.; dále jeno. s. ř.“), platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle §241a odst. 2 o. s. ř., v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle §241a odst. 2 o. s. ř.) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). Dovolání shora uvedený postulát nesplňuje, neboť v něm žalovaná - vyjma citace znění §237 o. s. ř. - nevymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 o. s. ř.). Jen jako obiter dictum se sluší uvést, že žalovaná v dovolání ani neuplatnila jediný způsobilý dovolací důvod, jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 o. s. ř.). Dovolací námitky ve skutečnosti směřují proti skutkovým zjištěním, na nichž je založen závěr odvolacího soudu, že žalobci vzniklo právo z odpovědnosti za vady koupené věci. Žalovaná oproti odvolacím soudem zjištěnému skutkovému stavu věci prosazuje vlastní verzi skutku, že při užívání předmětného biokrbu se nevyskytoval žádný zápach a že tudíž biokrb netrpěl vadami, pro jejichž výskyt by žalobce byl oprávněn odstoupit od kupní smlouvy. Nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz §241a odst. 1 o. s. ř. a contrario). Přípustnost dovolání nemohou založit ani žalovanou tvrzené vady řízení, jež měly spočívat v tom, že odvolací soud chybně přihlížel k důkazům a skutečnostem, které byly tvrzeny až v odvolání; k vadám řízení totiž dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 6. dubna 2016 JUDr. Blanka M o u d r á předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/06/2016
Spisová značka:33 Cdo 1360/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.1360.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
§241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
§243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-06-12