ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.243.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 243/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Kotelna Louny Jih, s.r.o. , se sídlem v Praze 2 - Novém Městě, Gorazdova 1995/11 (identifikační číslo 24162523), zastoupené Mgr. Erikem Zemanem, advokátem se sídlem v Praze 2, Slavíkova 1568/23, proti žalovaným 1) R. D. , a 2) M. D. , zastoupeným Mgr. Lukášem Krumlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 892/1, o 360.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 4 C 328/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2015, č.j. 69 Co 282/2015-67, takto:
Dovolání se odmítá .
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím městský soud potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 24. 4. 2015, č.j. 4 C 328/2014-42, kterým Obvodní soud pro Prahu 3 zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení 360.000,- Kč s 7,5% úroky z prodlení od 22. 11. 2012 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud – ve shodě se soudem prvního stupně – žalobou uplatněný nárok na odměnu za zprostředkování (§774 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“), neshledal po právu ze dvou důvodů: 1) Prodej nemovitostí žalovaných Ing. J. E. nebyl dosažen přičiněním zprostředkovatelky, která zájemcům o koupi ve shodě se zprostředkovatelskou smlouvou nabízela nemovitosti za jinou než v kupní smlouvě sjednanou cenu, jejíž výši po dobu trvání právního vztahu ze zprostředkovatelské smlouvy strany sjednaným způsobem nezměnily. 2) Smluvní ujednání, které zakládá nárok zprostředkovatelky (právnické osoby jednající v rámci své podnikatelské činnosti) vůči spotřebiteli na provizi i pro případ, že zprostředkovávaná smlouva bude uzavřena až po zániku zprostředkovatelské (spotřebitelské) smlouvy se subjektem, s nímž zájemce (žalované) zprostředkovatelka seznámila, je neplatné (§39, §55, §56 odst. 1 obč. zák.).
Dovolání, kterým žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Odvolací soud vyšel z toho, že právní předchůdkyně žalobkyně (K+K Consulting reality s.r.o. /identifikační číslo 29020395/) se dohodou o poskytování realitních služeb z 14. 11. 2011 zavázala vyvíjet činnost směřující ke zprostředkování uzavření smlouvy o převodu vlastnictví specifikovaných nemovitostí žalovaných za 7.500.000,- Kč ( „zprostředkovatel je oprávněn a zároveň povinen po dobu trvání této dohody nabízet prodej … za tuto cenu, nedohodnou-li se strany této dohody písemně jinak“ ). Žalovaní se zavázali za činnost zprostředkovatelky ( „zajištění třetí osoby“ - kupujícího) zaplatit odměnu ve výši 4% z kupní ceny, tj. 300.000,- Kč + DPH, splatnou do sedmi dnů ode dne uzavření kupní smlouvy. Podle článku VI, bodu 4, písm. a/ dohody má zprostředkovatelka „právo na odměnu i v případě, že zájemce uzavře kupní smlouvu s třetí osobou, se kterou byl seznámen prostřednictvím zprostředkovatele, po zániku této dohody.“ Dohoda byla uzavřena na dobu šesti měsíců s tím, že „v případě, kdy jedna ze stran této dohody nedoručí druhé straně dohody nejpozději patnáct (15) dnů před termínem skončení dohody oznámení, že trvá na skončení této dohody, tak se tato dohoda za sjednaných podmínek obnovuje na dobu dalšího jednoho (1) měsíce, a to i opakovaně“. Dopis z 25. 9. 2012, kterým žalovaní projevili vůli ukončit dohodu, byl právní předchůdkyni žalobkyně doručen nejpozději 29. 9. 2012, takže právní vztah založený zprostředkovatelskou smlouvou zanikl 14. 10. 2012. Kupní smlouvou z 13. 11. 2012 žalovaní prodali za 6.900.000,- Kč předmětné nemovitosti Ing. J. E. (účinky vkladu vlastnického práva nastaly 14. 11. 2012).
Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud. Žalobkyně zjevně uvedený předpoklad opomíjí, staví-li dovolání (při formulaci právních otázek) na tom, že žalovaní ukončili právní vztah založený zprostředkovatelskou smlouvou proto, aby se vyhnuli povinnosti zaplatit sjednanou provizi, a že táž motivace je vedla ke sjednání kupní ceny v jiné výši, než za kterou nabízela nemovitosti zprostředkovatelka. Bezcenné jsou rovněž výhrady dovolatelky proti zjištění, podle něhož byl dopis z 25. 9. 2012 její právní předchůdkyni doručen nejpozději 29. 9. 2012; nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz §241a odst. 1 o.s.ř. a contrario ).
Obě právní otázky (viz shora), jejichž řešení odvolacím soudem žalobkyně zpochybnila, již byly Nejvyšším soudem vyřešeny (srov. rozsudky ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2387/2008, ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 23 Cdo 2589/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 41/2013, ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 33 Cdo 3085/2013), napadené rozhodnutí je s touto (konstantní) judikaturou v souladu a dovolací soud v projednávaném případě nemá důvod se od ní odchylovat.
Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3, věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 24. 8. 2016
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu