ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.3991.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 3991/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně S. B. , zastoupené JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, proti žalované GERRY WEBER CZ s.r.o. , se sídlem v Praze 8, Pobřežní 394/12 (identifikační číslo osoby 02368838), zastoupené JUDr. Ing. Richardem Myslilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 58/32, o 659,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 22 C 224/2015, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2016, č.j. 12 Co 99/2016-34, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 29. 2. 2016, č.j. 22 C 224/2015-23, zastavil řízení a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu jeho nákladů. Podle soudu prvního stupně z plné moci ze dne 21. 12. 2014 nevyplývalo oprávnění společnosti VP Tax Free s.r.o. (zmocněnce) žalobkyni (zmocniteli) zvolit zástupce pro soudní řízení o vymáhání žalované pohledávky; žalobkyně uvedenou společnost zmocnila jen k určitým úkonům, mezi kterými posuzované oprávnění nebylo. Oprávnění zástupce k zastupování účastníka v řízení je jednou z podmínek řízení; protože tato podmínka splněna nebyla, soud prvního stupně vyzval JUDr. Jiřího Voršilku k doložení plné moci pro zastupování žalobkyně v řízení. Nedostatek podmínky řízení odstraněn nebyl (advokát soudu zaslal pouze kopii plné moci ze dne 21. 12. 2014, kterou udělila žalobkyně společnosti VP Tax Free s.r.o.).
Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že řízení nezastavil. Soudní praxe podle odvolacího soudu připouští zprostředkované zmocnění; účastník řízení – stejně, jak to učinila žalobkyně – může k udělení procesní plné moci zmocnit jinou osobu.
V dovolání, kterým rozhodnutí odvolacího soudu napadla, žalovaná zpochybnila možnost „zprostředkovaného“ zastoupení, majíc za to, že tato otázka nebyla dovolacím soudem dosud řešena.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále též jen „o.s.ř.“).
Dovolání není přípustné.
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Právní otázka, jejíž řešení odvolacím soudem žalovaná zpochybnila (zda účastník řízení může zmocnit k udělení procesní plné moci jinou osobu), byla již Nejvyšším soudem vyřešena, napadené rozhodnutí je s touto (konstantní) judikaturou v souladu a dovolací soud v projednávaném případě nemá důvod se od ní odchylovat.
Občanský soudní řád je právním předpisem veřejného práva, upravuje výkon státní (soudní) moci. Jeho ustanovení jsou kogentní, nelze se od nich odchýlit ani je dohodou vyloučit či změnit – pokud takovou dohodu sám výslovně nepřipouští. Státní (soudní) moc lze vykonávat pouze na základě zákona a v jeho mezích, proto ve vztahu k jejím nositelům (v tomto případě soudu) platí zásada, že smí činit jen to, co je dovoleno. Ve vztahu k adresátům veřejné moci však platí, že jsou povinni strpět výkon veřejné moci pouze, je-li uplatňována v mezích zákona a v soukromoprávních vztazích pak, že mohou činit vše, co není zakázáno.
Platí-li, že se účastník může dát v řízení zastupovat zástupcem, kterého si zvolí, znamená to, že je věcí vůle účastníka řízení, koho svým zástupcem učiní – pokud se tím neprotiví výslovným zákazům a omezením, které občanský soudní řád této volbě dává (nelze zvolit zástupcem právnickou osobu, nezpůsobilého k právním úkonům, atd.). Tedy otázka, koho si účastník zvolí svým zástupcem pro soudní řízení a jakým způsobem svou vůli projeví (pokud se výsledek takového projevu vůle zákonu neprotiví a neporušuje citovaná omezení), je čistě soukromou sférou člověka a jeho svobody. Taková volba zástupce je projevem svobodné vůle a výsledkem dohody zástupce i zastoupeného, zmocněnce i zmocnitele a podléhá režimu soukromého práva. Veřejné právo (v podobě omezení upravených občanským soudním řádem) do této bytostně soukromé dohody nevstupuje jinak, než že omezuje použitelnost výsledku dohody v soudním řízení právě pro nezpůsobilé zástupce. Smyslem těchto omezení totiž není vyloučit účastníka řízení z volby svého zástupce, ale vyloučit nezpůsobilé zástupce z řízení (např. právnické osoby, nezpůsobilé fyzické osoby, atd.). Rozhodně není smyslem těchto omezení vyloučit z řízení advokáty, jejichž profesí je vystupování před soudem.
Otázkou však zůstává, zda právně obstojí „zprostředkovaný“ projev vůle žalobkyně, kterým provedla volbu procesního zástupce – advokáta JUDr. Jiřího Voršilky – prostřednictvím společnosti VP Tax Free s.r.o. Žalobkyně totiž nejprve 21. 12. 2014 zmocnila společnost VP Tax Free s.r.o. k „uplatnění jejího nároku na vrácení daně z přidané hodnoty dle dokladu o prodeji zboží vůči vystaviteli dokladu […] , k převzetí částky odpovídající této dani, a to včetně jeho vymáhání v soudním a exekučním řízení (tj. i jako procesní plnou moc)“ a souhlasila s tím, „aby zmocněnec ustanovil za sebe zástupce“ , a teprve poté, prostřednictvím této společnosti, po neúspěšném uplatnění nároku přímo u žalované, udělila 22. 5. 2015 plnou moc JUDr. Jiřímu Voršilkovi k „zastupování ve věci vymáhání pohledávky zmocnitele za společností GERRY WEBER CZ, s.r.o. , […] tj. aby vykonávala veškeré úkony s tím související […] “ . Advokát pak jménem žalobkyně podal žalobu.
Vztah zmocnění mezi žalobkyní a společností VP Tax Free s.r.o. je vztahem hmotněprávním, občanskoprávní dohodou o zastoupení na základě plné moci (§441 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „OZ“). Obsah tohoto právního vztahu je třeba vykládat nejenom podle jeho jazykového vyjádření, ale zejména též podle úmyslu toho, kdo právní jednání učinil. Je zjevné, že žalobkyně měla v úmyslu (jak plyne z jazykového vyjádření plné moci) pověřit společnost VP Tax Free s.r.o. mimo jiné k soudnímu uplatnění nároku na vrácení daně z přidané hodnoty, a mimo jiné – právě k tomuto účelu – souhlasila s tím, aby uvedená společnost zvolila zástupce. Udělení plné moci advokátovi je soukromoprávním aktem a je nepochybné, že mohla-li by žalobkyně sama zmocnit advokáta k zastupování v řízení, není důvod omezit ji v přenesení tohoto jejího úmyslu na třetí osobu – zmocněnce – VP Tax Free s.r.o. běžnou hmotněprávní dohodou o zastoupení. A tento zmocněnec pak nepochybně může realizovat vůli svého zmocnitele a udělit advokátovi procesní plnou moc jménem zmocnitele. Výsledné zmocnění není v rozporu s občanským soudním řádem (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 93 Co 111/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 50/2014).
Závěry vyjádřené ve shora uvedeném rozhodnutí přebírá i samotná judikatura Nejvyššího soudu (srov. usnesení ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4165/2014). Aby oprávnění zmocněnce udělit plnou moc jiné osobě k jednání za zmocnitele bylo řádným způsobem realizováno a posléze i osvědčeno, je nezbytné, aby zmocnění obsažené v procesní plné moci bylo formulováno tak, že zmocněnec zmocňuje advokáta k zastupování jeho zmocnitele a nikoliv jeho samotného (srov. usnesení ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 733/2001). V právě posuzovaném případě byla uvedená podmínka splněna; z procesní plné moci udělené JUDr. Jiřímu Voršilkovi vyplývá, že byla udělena žalobkyní (zastoupenou VP Tax Free s.r.o.). Žalobkyně tedy nejdříve udělila plnou moc společnosti VP Tax Free s.r.o. a následně prostřednictvím této společnosti procesní plnou moc advokátovi (účinným způsobem zvolila zástupce pro soudní řízení na základě plné moci /§24 odst. 1 o.s.ř./, jehož zmocnila procesní plnou mocí pro celé řízení /§25 odst. 1 o.s.ř./).
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání – aniž se zabýval dalšími procesními výhradami žalované – odmítl (§243c odst. 1, věta první, o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. října 2016
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu