ECLI:CZ:NS:2016:33.ND.301.2016.1
sp. zn. 33 Nd 301/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobců a) T. R., a b) Bc. L. R. , zastoupených JUDr. Jiřím Matznerem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 7/34, proti žalovanému J. L. , o ušlý zisk a o zaplacení 839.040 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 17 C 104/2013, o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 17 C 104/2013 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Odůvodnění:
U Okresního soudu ve Frýdku - Místku je pod sp. zn. 17 C 104/2013 vedeno řízení o náhradu škody. Při jednání před soudem prvního stupně dne 25. 05. 2016 navrhli žalobci, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 1; návrh pak doplnili písemným podáním ze dne 3. 6. 2016 a odůvodnili jej nepříznivým zdravotním stavem žalobkyně, zaujatostí soudkyně okresního soudu vůči její osobě a neutěšenou finanční situací.
Žalovaný s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasil a poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku) a Obvodnímu soudu pro Prahu 1, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, které musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Odůvodňují-li žalobci svůj návrh na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podjatostí soudců Okresního soudu ve Frýdku – Místku, nelze přehlédnout, že o jejich námitce podjatosti, kterou vznesli při jednání soudu dne 25. 05. 2016, již bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 06. 2016, č. j. 16 Nc 8/2016-436; námitka nebyla shledána důvodnou. V tomto rozsahu bylo ve věci tedy již rozhodnuto. Žalobkyně dále tvrdí, že její zdravotní stav jí nedovoluje účastnit se jednání u místně příslušného soudu. Nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení není sám o sobě důvodem pro přikázání věci jinému soudu, pokud nelze dovodit, že řízení bude vedeno hospodárněji a rychleji. Nemůže-li se účastník pro svůj zdravotní stav dostavit k místně příslušnému soudu, nic nebrání tomu, aby byl případně vyslechnut a s provedenými důkazy seznámen prostřednictvím dožádaného soudu podle ustanovení §122 odst. 2 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2004, sp. zn. 30 Nd 35/2004). Ani zvýšené náklady na cestovné k procesnímu soudu nejsou dostatečným důvodem k průlomu do ústavního principu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, neboť i pro tuto námitku platí výše uvedené. Lze uzavřít, že okolnosti, pro něž žalobci navrhli přikázání věci označenému soudu, neobstojí; přihlédnout je třeba i k negativnímu stanovisku žalovaného.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle §12 odst. 2 o. s. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. října 2016
JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu