ECLI:CZ:NS:2016:33.ND.312.2016.1
sp. zn. 33 Nd 312/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci oprávněného města Pelhřimov, se sídlem městského úřadu v Pelhřimově, Masarykovo náměstí 1, identifikační číslo 00248801, proti povinnému W. E. W. , o zaplacení 1.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 33 EXE 1067/2016, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 občanského soudu řádu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 33 EXE 1067/2016, projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Orlicí.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Stanislav Molák, Exekutorský úřad Havlíčkův Brod, se sídlem v Havlíčkově Brodě, Bělohradská 299, požádal dne 13. 6. 2016 Okresní soud v Ústní nad Orlicí o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 1.000,- Kč s příslušenstvím.
Usnesením ze dne 27. 7. 2016, č. j. 33 EXE 1067/2016-15, Okresní soud v Ústní nad Orlicí vyslovil místní nepříslušnost a rozhodl, že „věc bude předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne“. Dospěl k závěru, že místní příslušnost exekučního soudu nelze určit, neboť povinný, který není státním občanem České republiky, se na území České republiky dopustil přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Dále není známo, kde a zda se vůbec zdržuje v České republice, a není známo ani místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Proto Okresní soud v Ústní nad Orlicí věc podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), předložil Nejvyššímu soudu České republiky.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (§52 odst. 1 zákona č. 120/2000 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, dále „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné za povinným ve výši 1.000,- Kč s příslušenstvím. Exekučním titulem je rozhodnutí o přestupku ze dne 10. 7. 2013, č. j. OVV/551/2013 D-160/13, jímž byl povinný uznán vinným ze spáchání přestupku podle §125c odst. 1 písm. f) bod 7 zákona č. 361/2000 Sb., a byla mu uložena pokuta ve výši 5.000,- Kč, zákaz činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na území České republiky po dobu šesti měsíců od právní moci rozhodnutí; současně měl uhradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč.
Podle §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, pak je, ve spojení s §252 odst. 2 o. s. ř., místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013, Nejvyšší soud vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce . Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.
Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Ústí nad Orlicí (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 347/2011, 4 Nd 392/2011 či 32 Nd 80/2012).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2016
JUDr. Václav Duda
předseda senátu