ECLI:CZ:NS:2016:4.PZO.5.2016.1
sp. zn. 4 Pzo 5/2016-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 4. 2016 návrh M. F. , na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 20. 8. 2013 pod sp. zn. 43 Nt 2939/2013, a podle §314n odst. 1 tr. řádu rozhodl takto:
Příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 8. 2013, sp. zn. 43 Nt 2939/2013, nebyl porušen zákon.
Odůvodnění:
Dne 24. 3. 2016 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh M. F. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88a odst. 2 tr. ř., vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 20. 8. 2013 pod sp. zn. 43 Nt 2939/2013, ve věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 pod sp. zn. 1 ZN 2350/2013.
V odůvodnění své žádosti M. F. uvedl, že v předmětné trestní věci, v níž byl stíhán společně s F. M. pro zločin loupeže podle ustanovení §173 odst. 1 tr. zákoníku, byl na základě návrhu státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 vydán příkaz Obvodního soudu pro Prahu 1, který je specifikován ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Tento příkaz se týkal odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mobilního přístroje v období od 31. 5. 2013 od 22.00 hod. do 15. 8. 2013 včetně, a účastnického čísla navrhovatele za období od 31. 5. 2013 od 21.30 hod. do 31. 5. 2013 do 23.59 hod. Obvodní soud tak rozhodl aniž by byly naplněny zákonné podmínky podle §88 odst.1 tr. ř., zejména pak soudní rozhodnutí neobstojí v testu proporcionality, kterému jsou orgány činné v tr. řízení povinny svůj postup podrobit. Na základě toho došlo k porušení čl. 13 Listiny základních práv a svobod, podle něhož nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením . Odůvodnění soudního příkazu věrně kopíruje návrh Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, což je v rozporu s judikaturou Ústavního soudu (nález ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/06 a sp. zn. II. ÚS 502/2000). Má za to, že v okamžiku vydání příkazu o nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, již byly všechny skutečnosti a důkazy důležité pro vydání meritorního rozhodnutí orgány činnými v trestním řízení dávno zajištěny. Ke dni vydání tohoto příkazu existovaly protichůdné výpovědi poškozeného R. H. a obou obviněných. Svědecká výpověď V. N., který se jako provozovatel trafikového stánku v době spáchání skutku pohyboval na místě činu, a který neměl žádnou spojitost s poškozeným či obviněnými, nepotvrdil verzi poškozeného, že vůči němu bylo ze strany navrhovatele použito násilí, či vyhrůžky použití bezprostředního násilí. Naopak svědek uvedl, že slovně agresivní ve sporu s obviněným byl jenom poškozený. Dále bylo rovněž namítnuto, že nebylo uspokojivě vysvětleno, proč nemohlo být zamýšleného účelu dosaženo jinak, zvláště za situace, kdy orgány činné v trestním řízení měly k dispozici očitého svědka celého incidentu. Obvodní soud tedy řádně nezdůvodnil nařízení odposlechu a omezil se pouze na konstatování, že jeho povolením lze zjistit podstatné okolnosti vedoucí přímo k pachatelům trestného činu a další významné okolnosti pro trestní řízení. Daný postup je v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu (sp. zn. II. ÚS 789/06). Bylo též poukázáno, že nejprve usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha I Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality ze dne 14. 8. 2013, č. j. KRPA-209853-16/TČ-2013-001171-1-SEV, čin navrhovatele kvalifikovalo jako přečin krádeže dle §205 odst. 1 písm. a), písm. d) tr. zákoníku v souběhu s přečinem výtržnictví dle ustanovení §358 odst. 1 tr. zákoníku. Poté, co si policejní orgán s Obvodním statním zastupitelstvím pro Prahu 1 uvědomily, že nemají k dispozici dostatečný počet relevantních důkazních prostředků, rozhodlo státní zastupitelství překvalifikovat skutek jako zvlášť závazný zločin loupeže dle ustanovení §173 odst. 1 tr. zákoníku. S novou a mnohem závažnější právní kvalifikací skutku, kterého se navrhovatel měl dopustit, již mohlo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 požádat soud podle ustanovení §88 odst. 1 tr. ř. o vydání příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Závěrem M. F. navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil v souladu s ustanovením §314m odst. 1 tr. ř., že nařízením odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle ustanovení §88 odst. 1 a odst. 2 tr. ř., vydaným na návrh Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 19. 8. 2013, sp. zn. 1 ZN 2350/2013, a to příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 8. 2013, sp. zn. 43 Nt 2939/2013, byl porušen zákon.
Z předloženého spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že policejní orgán Obvodního ředitelství policie Praha I Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality dne 1. 6. 2013, č. j. KRPA-209853-4/TČ-2013-001111 zahájil úkony trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. řádu k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byly spáchány přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), písm. d) tr. zákoníku, §358 odst. 1 tr. zákoníku. Poškozený dne 31. 5. 2013 v době od 22:00 do 22:05 hod. na veřejnosti vyfotil mobilním telefonem neznámého muže, který s tímto nesouhlasil, a proto mu telefon nejprve poškodil a pak ho s druhým neznámým mužem fyzicky napadl a poté telefon odcizil. Záznamem policejního orgánu ze dne 14. 8. 2013, č. j. KRPA-209853-16/TČ-2013-001171-1-SEV došlo ke změně právní kvalifikace skutku na zvlášť závazný zločin loupeže dle ustanovení §173 odst. 1 tr. zákoníku. Usnesením ze dne 25. 9. 2013 téže spisové značky bylo zahájeno podle §160 odst. 1 tr. ř. trestní stíhání M. F. a F. M. pro zločin loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku.
Dne 19. 8. 2013 byl Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podán státním zástupcem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 pod sp. zn. 1 ZN 2350/2013 návrh na vydání příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř., vztahující se ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu z telefonního čísla mobilního přístroje za období od 31. 5. 2013 od 22.00 hod. do 15. 8. 2013 včetně, a účastnického čísla M. F. za období od 31. 5. 2013 od 21.30 hod. do 31. 5. 2013 do 23.59 hod. Tomuto návrhu soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 vyhověla rozhodnutím ze dne 20. 8. 2013, sp. zn. 43 Nt 2939/2013.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu.
Podle ustanovení §88a odst. 1 tr. řádu je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§182 trestního zákoníku), pro trestný čin podvodu (§209 trestního zákoníku), pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§230 trestního zákoníku), pro trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§231 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného vyhrožování (§353 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§354 trestního zákoníku), pro trestný čin šíření poplašné zprávy (§357 trestního zákoníku), pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§364 trestního zákoníku), pro trestný čin schvalování trestného činu (§365 trestního zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
Podle ustanovení §88a odst. 2 tr. řádu státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a tr. řádu a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. řádu.
Podle ustanovení §88a odst. 3 tr. řádu informaci podle odstavce 2 předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán nepodá v řízení o zločinu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, spáchaném organizovanou skupinou, v řízení o trestném činu spáchaném ve prospěch organizované zločinecké skupiny, v řízení o trestném činu účasti na organizované zločinecké skupině (§361 tr. zákoníku), nebo pokud se na spáchání trestného činu podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno, nebo pokud je proti osobě, jíž má být informace sdělena, vedeno trestní řízení, anebo pokud by poskytnutím takové informace mohl být zmařen účel tohoto nebo jiného trestního řízení, nebo by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv nebo svobod osob.
Podle ustanovení §314 l odst. 2 tr. řádu na návrh osoby uvedené v §88a odst. 2 tr. řádu Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud shledal, že M. F. je dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat příslušný návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu a že jeho návrh byl podán v zákonné lhůtě. Současně však dospěl k závěru, že tímto příkazem zákon porušen nebyl.
Z obsahu předloženého spisu je zjevné, že opatření k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a tr. řádu ze dne 20. 8. 2013, sp. zn. 43 Nt 2939/2013, bylo vydáno na návrh státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 pod sp. zn. 1 ZN 2350/2013. Trestní řízení bylo vedeno pro podezření ze spáchání zločinu loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, u kterého je pachatel ohrožen trestní sazbou v rozsahu od dvou do deseti let odnětí svobody. Jde tedy o trestný čin, za který bylo možno podle §88a tr. řádu příkaz ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu vydat a sdělení požadovaných údajů nařídit.
Rovněž byla splněna podmínka stanovená ustanovením §88a odst. 2 tr. řádu, tj. že M. F. byl o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu informován, a to vyrozuměním Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 1. 2016. Byť soud použil nesprávného zákonného označení důvodu svého oznámení, když poukázal chybně na ustanovení §88 odst. 8 tr. ř., které se ovšem vztahuje k otázce nařízeného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, namísto shora uvedeného ustanovení §88a odst. 2 tr. ř., jde o formální vadu. Poučení o šestiměsíční lhůtě k podání návrhu na přezkum k Nejvyššímu soudu bylo učiněno řádně a fakt, že se jedná o problematiku zjištění údajů o telekomunikačním provozu řádně akcentoval též samotný navrhovatel.
Samotné opatření obvodního soudu obsahuje veškeré náležitosti požadované ustanovením §88a tr. řádu, bylo také řádně odůvodněno se závěrem, že zjištěním údajů o telekomunikačním provozu může být zjištěn jednak pohyb mobilního telefonu poškozeného, a to zejména v den jeho odcizení a v době následující, a rovněž ve vztahu k telefonu obviněného F., zjištěna totožnost druhého pachatele, kterému měl volat, aby se dostavil na místo činu.
Obviněný M. F. byl spolu s obviněným F. M. rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 10. 2014, č. j. 44 T 3/2014-315, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze 16. 12. 2015, č. j. 67 To 67/2015-488, pravomocně odsouzen pro zločin loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1, §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Soudy obou stupňů přitom ve svých rozhodnutích vycházely, mimo jiné ze zjištění, která byla učiněna na základě nařízeného zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a tr. řádu. Za situace, kdy opatření obvodního soudu bylo vydáno (20. 8. 2013), přitom orgány činné v trestním řízení vycházely ze dvou odlišných verzí poškozeného a obou obviněných. V jejich rámci bylo třeba objasnit otázku, kde došlo k protiprávnímu jednání, jakož i kudy se „pohyboval“ mobilní telefon poškozeného poté, co mu byl odebrán pachateli. Stejně tak existovaly odlišné poznatky k osobě druhého pachatele, a to jednak stran jeho ustanovení, když M. F. o tomto tvrdil, že jej neznal, ale jednalo se pravděpodobně o fanouška Slavie Praha, který mu chtěl pomoci. Právě následným monitorováním telekomunikačního provozu ze strany M. F. mělo být objasněno, zda se s druhým pachatelem neznal, jak tvrdil poškozený. Je zřejmé, že takovéto poznatky bylo možno zjistit právě za využití institutu §88a tr. ř. a současně nebyly zjištěny žádné další, které by mohly přispět k vyšetřování obdobným způsobem. Sledovaného účelu v daném stádiu rozpracování prověřování tedy již nebylo možno dosáhnout jinými prostředky. Pakliže tedy dotčený soud vyhověl návrhu státního zástupce za užití shora uvedeného odůvodnění, postupoval zcela v intencích zákonných ustanovení.
Nejvyšší soud proto na základě výše uvedených skutečností učinil závěr, že v případě projednávané věci byly splněny všechny zákonem požadované podmínky k vydání příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu dle §88a odst. 1 tr. řádu, a proto v souladu s ustanovením §314n odst. 1 tr. řádu rozhodl tak, že opatřením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 8. 2013, sp. zn. 43 Nt 2939/2013, zákon porušen nebyl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 4. 2016
JUDr. Danuše Novotná
předsedkyně senátu
Vyhotovil:
JUDr. Michael Vrtek, Ph.D.