Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.04.2016, sp. zn. 4 Tdo 434/2016 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:4.TDO.434.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz

Zpronevěra dle § 206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku

ECLI:CZ:NS:2016:4.TDO.434.2016.1
sp. zn. 4 Tdo 434/2016 -34 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 4. 2016 o dovolání obviněné L. M. , proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 9. 2015, sp. zn. 4 To 6/2014, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 23 T 166/2013, takto: Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněné odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 23 T 166/2013, byla obviněná L. M. uznána vinnou zločinem zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustila tím, že: 1) jako zaměstnankyně Sokolské župy Krušnohorská – Kukaňova, IČ: 61515663, se sídlem Tyršova 11, Duchcov, se zařazením administrativní pracovnice a účetní, v období od 1. 1. 2007 do dne 30. 6. 2012 z účtu uvedeného sdružení vedeného u Československé obchodní banky, a. s. Poštovní spořitelny, neoprávněně vybírala prostřednictvím platební karty, či platila neoprávněné nákupy a to: a) - v roce 2008 z uvedeného účtu vybrala celkem částku ve výši 146.000 Kč, přičemž podle účetních podkladů a evidence z toho do pokladny vložila částku pouze ve výši 23.000 Kč a na účet poté vrátila z vybraných peněz částku ve výši 15.000 Kč, čímž zpronevěřila částku ve výši 108.000 Kč, - v roce 2009 z uvedeného účtu vybrala celkem částku ve výši 274.500 Kč, přičemž podle účetních podkladů a evidence z toho do pokladny vložila částku pouze ve výši 94.000 Kč a na účet poté odvedla dle pokladní knihy zpět částku ve výši 44.500 Kč, ale ve skutečnosti tam vložila jen částku ve výši 14.500 Kč, čímž zpronevěřila částku ve výši 210.500 Kč, - v roce 2010 z uvedeného účtu vybrala celkem částku ve výši 420.500 Kč, přičemž podle účetních podkladů a evidence z toho do pokladny vložila částku pouze ve výši 201.000 Kč a na účet poté vrátila z vybraných peněz částku ve výši 5.000 Kč, čímž zpronevěřila částku ve výši 214.500 Kč, - v roce 2011 z uvedeného účtu vybrala celkem částku ve výši 343.294 Kč, přičemž podle účetních podkladů a evidence z toho do pokladny vložila částku pouze ve výši 181.000 Kč a na účet poté dle pokladní knihy neodvedla žádnou částku, čímž zpronevěřila částku ve výši 162.294 Kč, - v roce 2012 z uvedeného účtu vybrala celkem částku ve výši 108.900 Kč, přičemž podle účetních podkladů a evidence z toho do pokladny vložila částku pouze ve výši 75.500 Kč a na účet poté dle pokladní knihy neodvedla žádnou částku, čímž zpronevěřila částku ve výši 33.400 Kč, celkem takto tedy vybrala a do pokladny nevložila částku ve výši 728.694 Kč, přičemž na základě provedené kontroly pokladní knihy od roku 2007 do 30. 6. 2012 byl k uvedenému dni zjištěn zůstatek ve výši 29.686 Kč, avšak transakce v této výši byly uhrazeny ze shora vybraných finančních prostředků, které však nebyly zaúčtovány, takže faktický stav pokladny byl nulový, a dále dle přehledu vyplacených mezd paní M. bylo zjištěno, že jí z pokladní knihy a z uvedeného účtu v měsíci lednu 2009 nebyla proplacena část mzdy ve výši 3.000 Kč, v měsíci únoru 2009 částka ve výši 9.626 Kč, v měsíci červnu 2009 částka ve výši 3.800 Kč, v měsíci červenci 2009 částka ve výši 2.048 Kč, v měsíci srpnu 2009 částka ve výši 4.600 Kč, v měsíci září 2009 částka ve výši 6.798 Kč, v měsíci říjnu 2009 částka ve výši 9.724 Kč, v měsíci listopadu 2009 částka ve výši 11.641 Kč, a naopak dne 5. 10. 2011 si z pokladny vyplatila částku ve výši 4.063 Kč, která jí dle výplatních listin nenáležela, a celkem si tedy nevyplatila mzdu ve výši 47.174 Kč, tudíž z vybraných finančních prostředků z účtu a nevložených do pokladny je nutno částku ve výši 76.860 Kč odečíst, a výše uvedeným jednáním tak zpronevěřila částku v celkové výši 651.834 Kč, b) v období od 1. 1. 2007 do dne 30 .6 .2012 z účtu uvedeného sdružení vedeného u Československé obchodní banky, a. s. Poštovní spořitelny, prováděla neoprávněné transakce, kterými hradila své soukromé pohledávky a to následovně: - na účet společnosti GE MONEY Multiservis, a. s. pod var. symbolem zaslala dne 21. 10. 2010 částku ve výši 1.900 Kč, - na účet společnosti GE MONEY Multiservis, a. s. pod var. symbolem zaslala dne: 21. 10. 2009 částku ve výši 2.198 Kč, 29. 12. 2009 částku ve výši 2.333 Kč, 21. 10. 2010 částku ve výši 4.412 Kč, - na účet společnosti Home Credit, a. s. pod variabilním symbolem zaslala dne: 31. 7. 2008 částku ve výši 1.024 Kč, 27. 11. 2009 částku ve výši 1.024 Kč, - na účet společnosti Home Credit, a. s. pod var. symbolem zaslala dne 10. 8. 2009 částku ve výši 2.048 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. pod var. symbolem zaslala dne: 6. 4. 2007 částku ve výši 3.045 Kč, 3. 5. 2007 částku ve výši 3.045 Kč, 2. 7. 2007 částku ve výši 3.045 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. pod var. symbolem zaslala dne: 1. 2. 2007 částku ve výši 3.045 Kč, 6. 3. 2007 částku ve výši 3.045 Kč, 5. 6. 2007 částku ve výši 3.045 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. pod var. symbolem zaslala dne: 30. 11. 2009 částku ve výši 5.500 Kč, 4. 12. 2009 částku ve výši 657 Kč, 29. 12. 2009 částku ve výši 3.400 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. pod var. symbolem zaslala dne: 17. 3. 2009 částku ve výši 3.700 Kč, 8. 7. 2009 částku ve výši 3.800 Kč, 16. 9. 2009 částku ve výši 4.600 Kč, 24. 11. 2009 částku ve výši 5.100 Kč, 27. 11. 2009 částku ve výši 1.800 Kč, 27. 11. 2009 částku ve výši 1.800 Kč, 18. 7. 2009 částku ve výši 6.000 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. pod var. symbolem zaslala dne 17. 3. 2009 částku ve výši 5.100 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. pod var. symbolem zaslala dne 14. 7. 2011 částku ve výši 12.000 Kč, a celkem takto neoprávněně uhradila z uvedeného účtu platby ve výši 86.666 Kč, přičemž výběry v hotovosti uvedenými pod písmenem a), které použila pro vlastní potřebu, a neoprávněnými platbami pro svoji potřebu uvedenými pod písmenem b) tak způsobila poškozené Sokolské župě Krušnohorská - Kukaňova, IČ: 61515663, se sídlem Tyršova 11, Duchcov, škodu v celkové výši 738.500 Kč, 2) jako manažer sdružení S. k. D. M. B., se sídlem L., B., který jedná navenek jménem tohoto sdružení po ekonomické stránce, podepisuje písemnosti k ekonomickým věcem a sleduje a zabezpečuje chod organizace po ekonomické stránce, v období od 1. 1. 2007 do 23. 1. 2013 z účtů uvedeného sdružení vedeného u České spořitelny, a. s. a vedeného u Československé obchodní banky, a.s. vybírala a vkládala finanční prostředky, které řádně nezaúčtovala do pokladní knihy jako příjmy či výdaje a z uvedených účtů prováděla neoprávněné transakce, jakož i v pokladní knize, kdy konkrétně: a) dle pokladní knihy za období let 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012 až 23. 1. 2013 byl na pokladní hotovosti zjištěn schodek finančních prostředků ve výši 511.096 Kč, které použila pro vlastní potřebu, neboť po provedené kontrole pokladní knihy a pokladních účetních dokladů za uvedené období měl zůstatek finanční hotovosti činit částku ve výši 575.781 Kč, avšak ke dni 23. 1. 2013, činil skutečný zůstatek finanční hotovosti pouze částku ve výši 64.685 Kč, b) z uvedené pokladní hotovosti podle účetních podkladů v roce 2009 a v roce 2010 neoprávněně prováděla a vykazovala výdaje - plat M. T., který však ve skutečnosti tyto platby neobdržel a nevěděl o nich, čímž těmito neoprávněnými výdaji, které použila pro svoji potřebu, zpronevěřila celkem částku ve výši 38.782 Kč, c) v období od 1. 1. 2007 do dne 23. 1. 2013 z účtů uvedeného sdružení vedeného u České spořitelny, a. s. a vedeného u Československé obchodní banky, a. s. prováděla neoprávněné transakce a hradila osobní pohledávky či pohledávky svých rodinných příslušníků a to následovně: - na účet společnosti GE MONEY Multiservis, a. s. zaslala dne: 25. 3. 2009 částku ve výši 750 Kč, 18. 5. 2010 částku ve výši 2.500 Kč, - na účet společnosti GE MONEY Multiservis, a. s. zaslala dne: 17. 3. 2009 částku ve výši 3.894 Kč, 14. 5. 2010 částku ve výši 2.600 Kč, 26. 5. 2010 částku ve výši 6.000 Kč, - na účet společnosti Home Credit, a. s. zaslala dne: 25. 3. 2009 částku ve výši 2.998 Kč, 3. 6. 2009 částku ve výši 2.998 Kč, 22. 6. 2009 částku ve výši 2.998 Kč, 10. 8. 2009 částku ve výši 2.998 Kč, 15. 9. 2009 částku ve výši 100 Kč, 9. 2. 2010 částku ve výši 2.998 Kč, 16. 4. 2010 částku ve výši 2.998 Kč, 21. 5. 2010 částku ve výši 2.998 Kč, 16. 6. 2010 částku ve výši 897 Kč, 16. 6. 2010 částku ve výši 2.998 Kč, 21. 7. 2010 částku ve výši 3.008 Kč, 19. 8. 2010 částku ve výši 2.998 Kč, 22. 11. 2010 částku ve výši 2.983 Kč, 16. 5. 2012 částku ve výši 2.998 Kč, - na účet společnosti Home Credit, a. s. zaslala dne: 21. 1. 2009 částku ve výši 1.400 Kč, 10. 3. 2009 částku ve výši 1.400 Kč, 10. 3. 2009 částku ve výši 1.100 Kč, 23. 3. 2009 částku ve výši 1.800 Kč, 22. 4. 2009 částku ve výši 1.000 Kč, 5. 6. 2009 částku ve výši 700 Kč, 3. 9. 2009 částku ve výši 1.400 Kč, 3. 9. 2009 částku ve výši 1.100 Kč, 8. 9. 2009 částku ve výši 1.400 Kč, 9. 2. 2010 částku ve výši 1.400 Kč, 25. 3. 2010 částku ve výši 2.800 Kč, 21. 7. 2010 částku ve výši 1.400 Kč, 27. 8. 2010 částku ve výši 1.400 Kč, 2. 9. 2010 částku ve výši 851 Kč, 22. 11. 2010 částku ve výši 2.800 Kč, 27. 5. 2011 částku ve výši 4.200 Kč, 18. 4. 2012 částku ve výši 1.400 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. zaslala dne: 20. 5. 2008 částku ve výši 309 Kč, 21. 1. 2009 částku ve výši 3.388 Kč, 25. 3. 2009 částku ve výši 3.098 Kč, 21. 5. 2009 částku ve výši 3.396 Kč, 22. 6. 2009 částku ve výši 2.781 Kč, 21. 7. 2009 částku ve výši 2.800 Kč, 3. 9. 2009 částku ve výši 3.396 Kč, 3. 9. 2009 částku ve výši 3.396 Kč, 19. 4. 2010 částku ve výši 10.500 Kč, 20. 4. 2012 částku ve výši 4.000 Kč, 11. 5. 2012 částku ve výši 4.000 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. zaslala dne: 5. 2. 2007 částku ve výši 2.950 Kč, 6. 3. 2007 částku ve výši 3.000 Kč, 5. 4. 2007 částku ve výši 3.400 Kč, 2. 5. 2007 částku ve výši 3.600 Kč, 1. 6. 2007 částku ve výši 3.500 Kč, 2. 7. 2007 částku ve výši 4.000 Kč, 3. 9. 2007 částku ve výši 4.015 Kč, 5. 10. 2007 částku ve výši 3.500 Kč, 8. 11. 2007 částku ve výši 3.800 Kč, 4. 1. 2008 částku ve výši 3.663 Kč, 6. 3. 2008 částku ve výši 4.112 Kč, 6. 5. 2008 částku ve výši 4.375 Kč, 17. 6. 2008 částku ve výši 4.400 Kč, 15. 10. 2008 částku ve výši 5.100 Kč, 15. 10. 2008 částku ve výši 10.000 Kč, 11. 12. 2008 částku ve výši 5.200 Kč, 15. 1. 2009 částku ve výši 5.600 Kč, 13. 2. 2009 částku ve výši 5.200 Kč, 13. 2. 2009 částku ve výši 4.500 Kč, 25. 3. 2009 částku ve výši 2.600 Kč, 17. 4. 2009 částku ve výši 4.000 Kč, 22. 4. 2009 částku ve výši 1.000 Kč, 11. 5. 2009 částku ve výši 5.200 Kč, 11. 5. 2009 částku ve výši 10.100 Kč, 11. 6. 2009 částku ve výši 4.600 Kč, 15. 6. 2009 částku ve výši 4.000 Kč, 10. 7. 2009 částku ve výši 4.600 Kč, 10. 8. 2009 částku ve výši 4.700 Kč, 25. 8. 2009 částku ve výši 3.900 Kč, 25. 8. 2009 částku ve výši 2.000 Kč, 14. 9. 2009 částku ve výši 5.000 Kč, 15. 10. 2009 částku ve výši 5.100 Kč, 11. 12. 2009 částku ve výši 3.700 Kč, 17. 12. 2009 částku ve výši 2.500 Kč, 21. 1. 2010 částku ve výši 9.600 Kč, 11. 2. 2010 částku ve výši 7.000 Kč, 25. 3. 2010 částku ve výši 4.600 Kč, 12. 5. 2010 částku ve výši 10.000 Kč, 14. 5. 2010 částku ve výši 4.200 Kč, 14. 5. 2010 částku ve výši 7.000 Kč, 17. 6. 2010 částku ve výši 12.000 Kč, 25. 6. 2010 částku ve výši 7.300 Kč, 25. 6. 2010 částku ve výši 3.500 Kč, 13. 7. 2010 částku ve výši 5.800 Kč, 21. 7. 2010 částku ve výši 8.000 Kč, 10. 8. 2010 částku ve výši 5.100 Kč, 12. 8. 2010 částku ve výši 2.000 Kč, 20. 10. 2010 částku ve výši 7.300 Kč, 27. 5. 2010 částku ve výši 8.000 Kč, - na účet společnosti GE Money Auto Multiservis, a. s. zaslala dne: 27. 11. 2008 částku ve výši 3.433 Kč, 6. 1. 2009 částku ve výši 3.733 Kč, 2. 2. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 3. 3. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 31. 3. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 27. 4. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 28. 5. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 3. 7. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 28. 7. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 3. 9. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 6. 10. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 15. 4. 2010 částku ve výši 3.433 Kč, - na účet společnosti GE Money Auto Multiservis, a. s. zaslala dne: 26. 5. 2010 částku ve výši 46.814,95 Kč, 30. 6. 2010 částku ve výši 2.083,33 Kč, 2. 8. 2010 částku ve výši 2.083,33 Kč, 27. 5. 2011 částku ve výši 20.000 Kč, - na účet společnosti COFIDIS, s. r. o. zaslala dne: 17. 8. 2009 částku ve výši 1.200 Kč, - na účet společnosti COFIDIS, s. r. o. zaslala dne: 15. 4. 2010 částku ve výši 1.200 Kč, 4. 6. 2010 částku ve výši 1.344 Kč, 25. 6. 2010 částku ve výši 1.200 Kč, 25. 8. 2010 částku ve výši 1.200 Kč, - na účet společnosti Raiffeisenbank a. s. zaslala dne: 13. 7. 2010 částku ve výši 3.400 Kč, 12. 8. 2010 částku ve výši 2.776 Kč, 27. 8. 2010 částku ve výši 3.200 Kč, - na účet společnosti ATANAI CZ, s. r. o. (koupě mobilního telefonu) zaslala dne 27. 5. 2010 částku ve výši 2.372 Kč, a následně na účet společnosti T-Mobile Czech a. s. hradila hovory a to dne: 9. 2. 2010 částku ve výši 1.999 Kč, 14. 5. 2010 částku ve výši 1.500 Kč, 26. 5. 2010 částku ve výši 2.012 Kč, 26. 5. 2010 částku ve výši 698 Kč, 30. 6. 2010 částku ve výši 863 Kč, 18. 4. 2012 částku ve výši 1.902 Kč, - na účet společnosti ESSOX, s. r. o. zaslala dne: 27. 5. 2011 částku ve výši 3.899 Kč, - na účet Městského úřadu v Duchcově uhradila nájemné a to dne: 25. 5. 2012 částku ve výši 3.942 Kč, 25. 5. 2012 částku ve výši 3.942 Kč, - dále prováděla platební kartou úhrady za nákupy, které nebyly v pokladní knize doloženy a to ve dnech: 11. 12. 2011 částku ve výši 524,70 Kč, a celkem takto neoprávněně uhradila z uvedených účtů platby ve výši 521.288,20 Kč, kdy od této částky bylo nutno odečíst nevyplacenou mzdu jejímu manželovi R. M. za prověřované období, která mu náležela, ale nebyla vyplacena ani zaslána na účet a to v celkové výši 133.554 Kč, tedy celkem neoprávněně uhradila platby ve výši 387.734,20 Kč, přičemž schodkem na pokladní hotovosti uvedeným pod písmenem a), který použila pro vlastní potřebu, fiktivně vyplacenou mzdou uvedenou pod písmenem b) a neoprávněnými platbami z účtů uvedenými pod písmenem c) tak způsobila poškozenému sdružení S. k. D. M. B., se sídlem L., B., škodu v celkové výši 937.612,20 Kč, 3) jako jeden z disponentů k účtu vedeného u České spořitelny, a. s., majitele Tělocvičná jednota Sokol Duchcov, IČ: 46069593, se sídlem Tyršova 13, Duchcov, dala dne 20. 7. 2012 na pobočce České spořitelny, a. s. v T., ulici K., neoprávněný příkaz k úhradě zájezdu pořádaného sdružením S. k. D. M. B., se sídlem L., B., na částku ve výši 109.506 Kč, na účet společnosti IveRia - tour s. r. o., ačkoliv k této transakci neměla oprávnění, čímž poškozené Tělocvičné jednotě Sokol Duchcov způsobila škodu ve výši 109.506 Kč, Za to byla odsouzena podle §206 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byla pro výkon uloženého trestu zařazena do věznice s dozorem. Podle §228 odst. 1 tr. řádu jí byla současně uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozeným - Sokolská župa Krušnohorská – Kukaňova, IČ: 61515663, se sídlem Duchcov, Tyršova 11, částku 738.500 Kč, - Česká spořitelna a. s., IČ: 45244782, se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, částku 20.307 Kč, - J. Z., částku 89.199,- Kč. Proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 23 T 166/2013, podala obviněná odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 14. 9. 2015, sp. zn. 4 To 6/2014, tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), c) tr. řádu napadený rozsudek zrušil a podle §259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že obviněnou L. M. uznal vinným tím, že: 1) jako zaměstnankyně Sokolské župy Krušnohorská – Kukaňova, IČ: 61515663, se sídlem Tyršova 11, Duchcov, se zařazením administrativní pracovnice a účetní, v období od 1. 1. 2007 do dne 30. 6. 2012 z účtu uvedeného sdružení vedeného u Československé obchodní banky, a. s. Poštovní spořitelny neoprávněně vybírala prostřednictvím platební karty, či platila neoprávněné nákupy a to: a) - v roce 2008 z uvedeného účtu vybrala celkem částku ve výši 146.000 Kč, přičemž podle účetních podkladů a evidence z toho do pokladny vložila částku pouze ve výši 23.000 Kč a na účet poté vrátila z vybraných peněz částku ve výši 15.000 Kč, čímž zpronevěřila částku ve výši 108.000 Kč, - v roce 2009 z uvedeného účtu vybrala celkem částku ve výši 274.500 Kč, přičemž podle účetních podkladů a evidence z toho do pokladny vložila částku pouze ve výši 94.000 Kč a na účet poté odvedla dle pokladní knihy zpět částku ve výši 44.500 Kč, ale ve skutečnosti tam vložila jen částku ve výši 14.500 Kč, čímž zpronevěřila částku ve výši 210.500 Kč, - v roce 2010 z uvedeného účtu vybrala celkem částku ve výši 420.500 Kč, přičemž podle účetních podkladů a evidence z toho do pokladny vložila částku pouze ve výši 201.000 Kč a na účet poté vrátila z vybraných peněz částku ve výši 5.000 Kč, čímž zpronevěřila částku ve výši 214.500 Kč, - v roce 2011 z uvedeného účtu vybrala celkem částku ve výši 343.294 Kč, přičemž podle účetních podkladů a evidence z toho do pokladny vložila částku pouze ve výši 181.000 Kč a na účet poté dle pokladní knihy neodvedla žádnou částku, čímž zpronevěřila částku ve výši 162.294 Kč, - v roce 2012 z uvedeného účtu vybrala celkem částku ve výši 108.900 Kč, přičemž podle účetních podkladů a evidence z toho do pokladny vložila částku pouze ve výši 75.500 Kč a na účet poté dle pokladní knihy neodvedla žádnou částku, čímž zpronevěřila částku ve výši 33.400 Kč, celkem takto tedy vybrala a do pokladny nevložila částku ve výši 728.694 Kč, přičemž na základě provedené kontroly pokladní knihy od roku 2007 do 30. 6. 2012 byl k uvedenému dni zjištěn zůstatek ve výši 29.686 Kč, avšak transakce v této výši byly uhrazeny ze shora vybraných finančních prostředků, které však nebyly zaúčtovány, takže faktický stav pokladny byl nulový, a dále dle přehledu vyplacených mezd paní M. bylo zjištěno, že jí z pokladní knihy a z uvedeného účtu v měsíci lednu 2009 nebyla proplacena část mzdy ve výši 3.000 Kč, v měsíci únoru 2009 částka ve výši 9.626 Kč, v měsíci červnu 2009 částka ve výši 3.800 Kč, v měsíci červenci 2009 částka ve výši 2.048 Kč, v měsíci srpnu 2009 částka ve výši 4.600 Kč, v měsíci září 2009 částka ve výši 6.798 Kč, v měsíci říjnu 2009 částka ve výši 9.724 Kč, v měsíci listopadu 2009 částka ve výši 11.641 Kč, a naopak dne 5. 10. 2011 si z pokladny vyplatila částku ve výši 4.063 Kč, která jí dle výplatních listin nenáležela, a celkem si tedy nevyplatila mzdu ve výši 47.174 Kč, tudíž z vybraných finančních prostředků z účtu a nevložených do pokladny je nutno částku ve výši 76.860 Kč odečíst, a výše uvedeným jednáním tak zpronevěřila částku v celkové výši 651.834 Kč, b) v období od 1. 1. 2007 do dne 30. 6. 2012 z účtu uvedeného sdružení vedeného u Československé obchodní banky, a. s. Poštovní spořitelny, prováděla neoprávněné transakce, kterými hradila své soukromé pohledávky a to následovně: - na účet společnosti GE MONEY Multiservis, a. s. pod var. symbolem zaslala dne 21. 10. 2010 částku ve výši 1.900 Kč, - na účet společnosti GE MONEY Multiservis, a. s. pod var. symbolem zaslala dne: 21. 10. 2009 částku ve výši 2.198 Kč, 29. 12. 2009 částku ve výši 2.333 Kč, 21. 10. 2010 částku ve výši 4.412 Kč, - na účet společnosti Home Credit, a. s. pod variabilním symbolem zaslala dne: 31. 7. 2008 částku ve výši 1.024 Kč, 27. 11. 2009 částku ve výši 1.024 Kč, - na účet společnosti Home Credit, a. s. pod var. symbolem zaslala dne 10. 8. 2009 částku ve výši 2.048 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. pod var. symbolem zaslala dne: 6. 4. 2007 částku ve výši 3.045 Kč, 3. 5. 2007 částku ve výši 3.045 Kč, 2. 7. 2007 částku ve výši 3.045 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. pod var. symbolem zaslala dne: 1. 2. 2007 částku ve výši 3.045 Kč, 6. 3. 2007 částku ve výši 3.045 Kč, 5. 6. 2007 částku ve výši 3.045 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. pod var. symbolem zaslala dne: 30. 11. 2009 částku ve výši 5.500 Kč, 4. 12. 2009 částku ve výši 657 Kč, 29. 12. 2009 částku ve výši 3.400 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. pod var. symbolem zaslala dne: 17. 3. 2009 částku ve výši 3.700 Kč, 8. 7. 2009 částku ve výši 3.800 Kč, 16. 9. 2009 částku ve výši 4.600 Kč, 24. 11. 2009 částku ve výši 5.100 Kč, 27. 11. 2009 částku ve výši 1.800 Kč, 27. 11. 2009 částku ve výši 1.800 Kč, 18. 7. 2009 částku ve výši 6.000 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. pod var. symbolem zaslala dne 17. 3. 2009 částku ve výši 5.100 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. pod var. symbolem zaslala dne 14. 7. 2011 částku ve výši 12.000 Kč, a celkem takto neoprávněně uhradila z uvedeného účtu platby ve výši 86.666 Kč, přičemž výběry v hotovosti uvedenými pod písmenem a), které použila pro vlastní potřebu, a neoprávněnými platbami pro svoji potřebu uvedenými pod písmenem b) tak způsobila poškozené Sokolské župě Krušnohorská - Kukaňova, IČ: 61515663, se sídlem Tyršova 11, Duchcov, škodu v celkové výši 738.500 Kč, 2) jako manažer sdružení S. k. D. M. B., se sídlem L., B., který jedná navenek jménem tohoto sdružení po ekonomické stránce, podepisuje písemnosti k ekonomickým věcem a sleduje a zabezpečuje chod organizace po ekonomické stránce, v období od 1. 1. 2007 do 23. 1. 2013 z účtů uvedeného sdružení vedeného u České spořitelny, a. s. a vedeného u Československé obchodní banky, a. s. vybírala a vkládala finanční prostředky, které řádně nezaúčtovala do pokladní knihy jako příjmy či výdaje a z uvedených účtů prováděla neoprávněné transakce, jakož i v pokladní knize, kdy konkrétně: a) dle pokladní knihy za období let 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012 až 23. 1. 2013 byl na pokladní hotovosti zjištěn schodek finančních prostředků ve výši 511.096 Kč, které použila pro vlastní potřebu, neboť po provedené kontrole pokladní knihy a pokladních účetních dokladů za uvedené období měl zůstatek finanční hotovosti činit částku ve výši 575.781 Kč, avšak ke dni 23. 1. 2013, činil skutečný zůstatek finanční hotovosti pouze částku ve výši 64.685 Kč, b) v období od 1. 1. 2007 do dne 23. 1. 2013 z účtů uvedeného sdružení vedeného u České spořitelny, a. s. a vedeného u Československé obchodní banky, a. s. prováděla neoprávněné transakce a hradila osobní pohledávky či pohledávky svých rodinných příslušníků, a to následovně: - na účet společnosti GE MONEY Multiservis, a. s. zaslala dne: 25. 3. 2009 částku ve výši 750 Kč, 18. 5. 2010 částku ve výši 2.500 Kč, - na účet společnosti GE MONEY Multiservis, a. s. zaslala dne: 17. 3. 2009 částku ve výši 3.894 Kč, 14. 5. 2010 částku ve výši 2.600 Kč, 26. 5. 2010 částku ve výši 6.000 Kč, - na účet společnosti Home Credit, a. s. zaslala dne: 25. 3. 2009 částku ve výši 2.998 Kč, 3. 6. 2009 částku ve výši 2.998 Kč, 22. 6. 2009 částku ve výši 2.998 Kč, 10. 8. 2009 částku ve výši 2.998 Kč, 15. 9. 2009 částku ve výši 100 Kč, 9. 2. 2010 částku ve výši 2.998 Kč, 16. 4. 2010 částku ve výši 2.998 Kč, 21. 5. 2010 částku ve výši 2.998 Kč, 16. 6. 2010 částku ve výši 897 Kč, 16. 6. 2010 částku ve výši 2.998 Kč, 21. 7. 2010 částku ve výši 3.008 Kč, 19. 8. 2010 částku ve výši 2.998 Kč, 22. 11. 2010 částku ve výši 2.983 Kč, 16. 5. 2012 částku ve výši 2.998 Kč, - na účet společnosti Home Credit, a. s. zaslala dne: 21. 1. 2009 částku ve výši 1.400 Kč, 10. 3. 2009 částku ve výši 1.400 Kč, 10. 3. 2009 částku ve výši 1.100 Kč, 23. 3. 2009 částku ve výši 1.800 Kč, 22. 4. 2009 částku ve výši 1.000 Kč, 5. 6. 2009 částku ve výši 700 Kč, 3. 9. 2009 částku ve výši 1.400 Kč, 3. 9. 2009 částku ve výši 1.100 Kč, 8. 9. 2009 částku ve výši 1.400 Kč, 9. 2. 2010 částku ve výši 1.400 Kč, 25. 3. 2010 částku ve výši 2.800 Kč, 21. 7. 2010 částku ve výši 1.400 Kč, 27. 8. 2010 částku ve výši 1.400 Kč, 2. 9. 2010 částku ve výši 851 Kč, 22. 11. 2010 částku ve výši 2.800 Kč, 27. 5. 2011 částku ve výši 4.200 Kč, 18. 4. 2012 částku ve výši 1.400 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. zaslala dne: 20. 5. 2008 částku ve výši 309 Kč, 21. 1. 2009 částku ve výši 3.388 Kč, 25. 3. 2009 částku ve výši 3.098 Kč, 21. 5. 2009 částku ve výši 3.396 Kč, 22. 6. 2009 částku ve výši 2.781 Kč, 21. 7. 2009 částku ve výši 2.800 Kč, 3. 9. 2009 částku ve výši 3.396 Kč, 3. 9. 2009 částku ve výši 3.396 Kč, 19. 4. 2010 částku ve výši 10.500 Kč, 20. 4. 2012 částku ve výši 4.000 Kč, 11. 5. 2012 částku ve výši 4.000 Kč, - na účet společnosti Citibank Europe plc. zaslala dne: 5. 2. 2007 částku ve výši 2.950 Kč, 6. 3. 2007 částku ve výši 3.000 Kč, 5. 4. 2007 částku ve výši 3.400 Kč, 2. 5. 2007 částku ve výši 3.600 Kč, 1. 6. 2007 částku ve výši 3.500 Kč, 2. 7. 2007 částku ve výši 4.000 Kč, 3. 9. 2007 částku ve výši 4.015 Kč, 5. 10. 2007 částku ve výši 3.500 Kč, 8. 11. 2007 částku ve výši 3.800 Kč, 4. 1. 2008 částku ve výši 3.663 Kč, 6. 3. 2008 částku ve výši 4.112 Kč, 6. 5. 2008 částku ve výši 4.375 Kč, 17. 6. 2008 částku ve výši 4.400 Kč, 15. 10. 2008 částku ve výši 5.100 Kč, 15. 10. 2008 částku ve výši 10.000 Kč, 11. 12. 2008 částku ve výši 5.200 Kč, 15. 1. 2009 částku ve výši 5.600 Kč, 13. 2. 2009 částku ve výši 5.200 Kč, 13. 2. 2009 částku ve výši 4.500 Kč, 25. 3. 2009 částku ve výši 2.600 Kč, 17. 4. 2009 částku ve výši 4.000 Kč, 22. 4. 2009 částku ve výši 1.000 Kč, 11. 5. 2009 částku ve výši 5.200 Kč, 11. 5. 2009 částku ve výši 10.100 Kč, 11. 6. 2009 částku ve výši 4.600 Kč, 15. 6. 2009 částku ve výši 4.000 Kč, 10. 7. 2009 částku ve výši 4.600 Kč, 10. 8. 2009 částku ve výši 4.700 Kč, 25. 8. 2009 částku ve výši 3.900 Kč, 25. 8. 2009 částku ve výši 2.000 Kč, 14. 9. 2009 částku ve výši 5.000 Kč, 15. 10. 2009 částku ve výši 5.100 Kč, 11. 12. 2009 částku ve výši 3.700 Kč, 17. 12. 2009 částku ve výši 2.500 Kč, 21. 1. 2010 částku ve výši 9.600 Kč, 11. 2. 2010 částku ve výši 7.000 Kč, 25. 3. 2010 částku ve výši 4.600 Kč, 12. 5. 2010 částku ve výši 10.000 Kč, 14. 5. 2010 částku ve výši 4.200 Kč, 14. 5. 2010 částku ve výši 7.000 Kč, 17. 6. 2010 částku ve výši 12.000 Kč, 25. 6. 2010 částku ve výši 7.300 Kč, 25. 6. 2010 částku ve výši 3.500 Kč, 13. 7. 2010 částku ve výši 5.800 Kč, 21. 7. 2010 částku ve výši 8.000 Kč, 10. 8. 2010 částku ve výši 5.100 Kč, 12. 8. 2010 částku ve výši 2.000 Kč, 20. 10. 2010 částku ve výši 7.300 Kč, 27. 5. 2010 částku ve výši 8.000 Kč, - na účet společnosti GE Money Auto Multiservis, a. s. zaslala dne: 27. 11. 2008 částku ve výši 3.433 Kč, 6. 1. 2009 částku ve výši 3.733 Kč, 2. 2. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 3. 3. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 31. 3. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 27. 4. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 28. 5. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 3. 7. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 28. 7. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 3. 9. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 6. 10. 2009 částku ve výši 3.433 Kč, 15. 4. 2010 částku ve výši 3.433 Kč, - na účet společnosti GE Money Auto Multiservis, a. s. zaslala dne: 26. 5. 2010 částku ve výši 46.814,95 Kč, 30. 6. 2010 částku ve výši 2.083,33 Kč, 2. 8. 2010 částku ve výši 2.083,33 Kč, 27. 5. 2011 částku ve výši 20.000 Kč, - na účet společnosti COFIDIS, s. r. o. zaslala dne: 17. 8. 2009 částku ve výši 1.200 Kč, - na účet společnosti COFIDIS, s. r. o. zaslala dne: 15. 4. 2010 částku ve výši 1.200 Kč, 4. 6. 2010 částku ve výši 1.344 Kč, 25. 6. 2010 částku ve výši 1.200 Kč, 25. 8. 2010 částku ve výši 1.200 Kč, - na účet společnosti Raiffeisenbank a. s. zaslala dne: 13. 7. 2010 částku ve výši 3.400 Kč, 12. 8. 2010 částku ve výši 2.776 Kč, 27. 8. 2010 částku ve výši 3.200 Kč, - na účet společnosti ATANAI CZ, s. r. o. (koupě mobilního telefonu) zaslala dne 27. 5. 2010 částku ve výši 2.372 Kč, a následně na účet společnosti T-Mobile Czech a. s. hradila hovory a to dne: 9. 2. 2010 částku ve výši 1.999 Kč, 14. 5. 2010 částku ve výši 1.500 Kč, 26. 5. 2010 částku ve výši 2.012 Kč, 26. 5. 2010 částku ve výši 698 Kč, 30. 6. 2010 částku ve výši 863 Kč, 18. 4. 2012 částku ve výši 1.902 Kč, - na účet společnosti ESSOX, s. r. o. zaslala dne: 27. 5. 2011 částku ve výši 3.899 Kč, - na účet Městského úřadu v Duchcově uhradila nájemné a to dne: 25. 5. 2012 částku ve výši 3.942 Kč, 25. 5. 2012 částku ve výši 3.942 Kč, - dále prováděla platební kartou úhrady za nákupy, které nebyly v pokladní knize doloženy a to ve dnech: 11. 12. 2011 částku ve výši 524,70 Kč, a celkem takto neoprávněně uhradila z uvedených účtů platby ve výši 521.288,20 Kč, kdy od této částky bylo nutno odečíst nevyplacenou mzdu jejímu manželovi R. M. za prověřované období, která mu náležela, ale nebyla vyplacena ani zaslána na účet a to v celkové výši 133.554 Kč, tedy celkem neoprávněně uhradila platby ve výši 387.734,20 Kč, přičemž schodkem na pokladní hotovosti uvedeným pod písmenem a), který použila pro vlastní potřebu, fiktivně vyplacenou mzdou uvedenou pod písmenem b) a neoprávněnými platbami z účtů uvedenými pod písmenem c) tak způsobila poškozenému sdružení S. k. D. M. B., se sídlem L., B., škodu v celkové výši 898.830,20 Kč, 3) jako jeden z disponentů k účtu vedeného u České spořitelny, a. s., majitele Tělocvičná jednota Sokol Duchcov, IČ: 46069593, se sídlem Tyršova 13, Duchcov, dala dne 20. 7. 2012 na pobočce České spořitelny, a. s. v T., ulici K., neoprávněný příkaz k úhradě zájezdu pořádaného sdružením S. k. D. M. B., se sídlem L., B., na částku ve výši 109.506 Kč, na účet společnosti IveRia - tour s. r. o., ačkoliv k této transakci neměla oprávnění, čímž poškozené Tělocvičné jednotě Sokol Duchcov způsobila škodu ve výši 109.506 Kč. Za to byla podle §206 odst. 4 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody ve výměře dvou let a podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byla pro výkon uloženého trestu zařazena do věznice s dozorem. Podle §228 odst. 1 tr. řádu jí byla současně uložena povinnost zaplatit na náhradu škody poškozeným - Sokolská župa Krušnohorská – Kukaňova, IČ: 61515663, se sídlem Duchcov, Tyršova 11, částku 738.500 Kč, - Česká spořitelna a. s., IČ: 45244782, se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, částku 20.307 Kč, - J. Z., částku 89.199 Kč. Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 9. 2015, sp. zn. 4 To 6/2014, podala obviněná prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) a g) tr. řádu. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. řádu uvedla, že sice v přípravném řízení měla obhájce, neboť jí dne 10. 12. 2012 byla soudem ustanovena obhájkyně JUDr. Zdenka Juráková, avšak dle jejího mínění nebyl dodržen postup §38 tr. řádu, protože jí nebylo umožněno obhájce si zvolit. V této souvislosti podotkla, že právo na obhajobu je jedním ze základních práv každého obviněného a že chybný postup při volbě obhájce je zcela zásadním porušením jejích práv, které trestní řízení ovlivnilo natolik, že soudy nemohly spravedlivě rozhodnout. V rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu obviněná namítla nerespektování zásady zákazu reformace in peius ze strany odvolacího soudu, neboť tento jí po zrušení prvoinstančního rozhodnutí ve svém novém rozhodnutí uložil totožný trest jako soud prvního stupně, ačkoliv přisvědčil její námitce, že u jednoho skutku nebyla její vina nade vší pochybnost prokázána a ohledně tohoto skutku vrátil věc nalézacímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud tak uložil shodný trest za menší rozsah prokázané trestné činnosti, čímž dle názoru obviněné uložil v podstatě trest přísnější. Za ústavně konformní nelze podle dovolatelky považovat ani přečtení úředního záznamu o podaném vysvětlení M. T. s ohledem na zásadu bezprostřednosti a ústnosti. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku proto obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené rozhodnutí i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc příslušnému státnímu zástupci do přípravného řízení k došetření. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. řádu], bylo podáno obviněnou jako osobou oprávněnou, prostřednictvím obhájce, tedy podle §265d odst. 1 písm. b) tr. řádu a v souladu s §265d odst. 2 tr. řádu, přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu §265e tr. řádu zachována. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. řádu, bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněnou naplňují jí uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. řádu. Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. řádu). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jenÚmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. řádu). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. řádu). Obviněná ve svém dovolání uplatnila dovolací důvody podle ustanovení §265b odst. 1 písm. d) a g) tr. řádu. Podle §265b odst. 1 písm. d) tr. řádu lze dovolání podat, byla-li porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Uplatnění citovaného dovolacího důvodu tedy předpokládá, že se v rozporu se zákonem konalo hlavní líčení nebo veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, ač mu měla být jeho přítomnost umožněna nebo zajištěna. Takovým postupem soudu byl pak obviněný zkrácen na svém právu, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti a mohl se tak vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Účelem práva obviněného na projednání věci v jeho přítomnosti je zejména zajistit mu reálnou možnost vyjádřit se před soudem k tomu, co je mu v obžalobě kladeno za vinu a k důkazům, na nichž je obžaloba založena. V rámci tohoto dovolacího důvodu obviněná namítla, že sice v přípravném řízení měla obhájce, avšak nebylo jí umožněno zvolit si obhájce na základě plné moci, čímž došlo k porušení ustanovení §38 tr. řádu. Předně je třeba podotknout, že danou námitku obviněná uplatnila již v odvolání proti rozsudku nalézacího soudu a odvolací soud se s ní náležitě a zákonu odpovídajícím způsobem vypořádal. Konstantní judikatura pamatuje na takovýto případ rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 5 To 86/2002, z něhož vyplývá, že „opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se již soudy obou stupňů v dostatečné míře a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání, které je zjevně neopodstatněné ve smyslu §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu“ (srov. rozhodnutí č. 408, Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 17, C. H. Beck). Podle ustanovení §33 odst. 1 tr. řádu má obviněný právo zvolit si obhájce a radit se s ním i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení. Podle ustanovení §38 odst. 1 tr. řádu jestliže obviněný nemá obhájce v případě, kdy ho musí mít (§36 a 36a tr. řádu), určí se mu lhůta ke zvolení obhájce. Pokud v této lhůtě nebude obhájce zvolen, bude mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody nutné obhajoby, neprodleně ustanoven. Lhůta ke zvolení obhájce je lhůtou soudcovskou, její délka se stanoví s přihlédnutím k povaze a okolnostem případu tak, aby na jedné straně byla dána skutečná možnost k volbě obhájce a nebyl ohrožen účel nutné obhajoby a na druhé straně nedocházelo ke zbytečným průtahům v trestním řízení. Nejvyšší soud po prostudování předloženého trestního spisu zjistil, že u obviněné byl od počátku trestního stíhání dán důvod nutné obhajoby a Okresní soud v Teplicích, aniž by jí poskytl lhůtu ke zvolení obhájce ve smyslu shora citovaného ustanovení §38 odst. 1 tr. řádu, jí ustanovil ustanovením ze dne 10. 12. 2012 obhájkyni JUDr. Zdenku Jurákovou. Jak uvedl již odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí, na které je v tomto směru možno beze zbytku odkázat, i když tento postup nebyl zcela v souladu s trestním řádem, tak obviněná nebyla na svých právech zkrácena podstatným způsobem, neboť byla od počátku trestního stíhání zastoupena obhájkyní JUDr. Zdenkou Jurákovou, navíc v průběhu přípravného řízení i řízení před soudem prvního stupně si mohla kdykoliv zvolit jiného obhájce a byla o této možnosti i opakovaně poučena, avšak nic takového neučinila. U hlavního líčení konaného dne 27. 8. 2013 k dotazu soudu výslovně uvedla, že si jiného obhájce volit nehodlá. Až pro účely odvolacího řízení pak udělila plnou moc k zastupování JUDr. Jiřímu Císařovi. I když je tedy třeba připustit jisté pochybení ze strany příslušného policejního orgánu, nejedná se o vadu, kterou by bylo možno napravit cestou dovolání. Obviněná byla po celou dobu trestního řízení zastoupena obhájkyní (a poté obhájcem) a nedošlo tak k zásadnímu a podstatnému porušení jejího práva na obhajobu a práva na spravedlivý proces. Dalším v dovolání uplatněným dovolacím důvodem je důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. řádu, ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. řádu. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek. Obviněná v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a s odkazem na pravidla spravedlivého procesu namítla nerespektování zásady zákazu reformace in peius ze strany odvolacího soudu s tím, že tento soud jí po zrušení prvoinstančního rozhodnutí uložil totožný trest jako soud prvního stupně, ačkoliv přisvědčil její námitce, že u jednoho skutku nebyla její vina nade vší pochybnost prokázána a ohledně tohoto skutku vrátil věc nalézacímu soudu k dalšímu řízení. Obviněná je toho názoru, že tímto postupem jí byl v podstatě uložen trest přísnější. Je třeba uvést, že zásada reformace in peius je svou povahou procesního charakteru, ale má závažné hmotněprávní dopady, proto by daná námitka v případě důvodnosti byla způsobilá zpochybnit dodržení pravidel spravedlivého procesu. Zákaz reformace in peius v podmínkách odvolacího řízení znamená, že odvolací soud nesmí z podnětu odvolání obviněného nebo z podnětu odvolání jiné oprávněné osoby, pokud bylo podáno ve prospěch obviněného, změnit rozsudek soudu prvního stupně tak, aby to bylo v neprospěch obviněného. Zákaz reformace in peius je, pokud jde o rozhodování odvolacího soudu, zakotven v §259 odst. 4 tr. řádu. V posuzované věci odvolací soud oproti původnímu výroku o vině v bodě 2) snížil výši způsobené škody z 937.612,20 Kč na 898.830,20 Kč, tedy o 38.782 Kč, a to pro neúplné dokazování a nedostatečnost skutkových zjištění ohledně skutku popsaného pod bodem 2b) výroku o vině rozsudku nalézacího soudu. Ohledně tohoto skutku tedy odvolací soud podle §258 odst. 1 písm. b), c), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek zrušil a podle §259 odst. 1 tr. řádu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně v odůvodnění svého rozhodnutí řádně vysvětlil, že částka, kterou měla obviněná zpronevěřit v souvislosti se skutkem popsaným v bodě 2b) výroku o vině rozsudku nalézacího soudu, je v poměru k částkám, které zpronevěřila v souvislosti s ostatními prokázanými skutky, zanedbatelná a zrušení daného výroku o vině se podstatnějším způsobem nedotýká ani míry škodlivosti spáchaného zločinu. S ohledem na to neshledal důvod k odchýlení se od druhu a výměry trestu, který byl obviněné uložen soudem prvního stupně. Je třeba připomenout, že obviněné byl ukládán trest v sazbě §206 odst. 4 tr. zákoníku, která stanoví, že pachatel tohoto trestného činu bude potrestán trestem odnětí svobody v rozpětí od dvou do osmi let. Je tedy zřejmé, že obviněné byl uložen trest na samé spodní hranici trestní sazby a jde tak o trest vyslovený v souladu se zákonem. Trest odnětí svobody v nižší výměře než umožňuje zákonná trestní sazba by mohl odvolací soud vyslovit pouze při užití ustanovení §58 odst. 1 tr. zákoníku. K tomuto snížení může soud přistoupit tehdy, má-li vzhledem k okolnostem případu nebo vzhledem k poměrům pachatele za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody trestním zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání. Je zřejmé, že vzhledem k rozsahu trestné činnosti obviněné, délce doby, po níž se trestné činnosti dopouštěla, jakož i se zohledněním celkové výše škody, kterou zpronevěřením částek způsobila, soud okolnosti k mimořádnému snížení trestu neshledal. S uvedeným postupem odvolacího soudu se Nejvyšší soud proto ztotožnil. Uložený trest plně odpovídá všem zákonným kritériím pro jeho ukládání a je proto zřejmé, že k porušení zásady zákazu reformace in peius v předmětné věci nedošlo. Nejvyšší soud nepřisvědčil obviněné v názoru, že přečtení úředního záznamu o podaném vysvětlení M. T. nelze považovat za ústavně konformní s ohledem na zásadu bezprostřednosti a ústnosti. Soud prvního stupně tento úřední záznam přečetl u hlavního líčení konaného dne 27. 8. 2013, a to poté, co si zjistil souhlasné stanovisko obviněné a intervenujícího státního zástupce s tímto procesním postupem. Ten pak plně konvenuje zákonným požadavkům ustanovením §211 odst. 6 tr. řádu a proto námitka obviněné postrádá právní relevanci. Skutečnost, že obviněná popírá skutek, jehož se daný úřední záznam týká, a že tento úřední záznam není v souladu s dalšími provedenými důkazy, je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu i dovolacích důvodů ostatních (byť neuplatněných) zcela irelevantní. Nejvyšší soud uzavírá, že v průběhu daného trestního řízení bylo bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že obviněná L. M. svým prokázaným protiprávním zaviněným jednáním naplnila všechny zákonné znaky zločinu zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. Příslušný skutek byl bez jakýchkoliv pochybností objasněn, správně právně kvalifikován a uložený trest odpovídá všem zákonným kritériím. Nejvyšší soud ze shora uvedených důvodů shledal, že napadené rozhodnutí ani řízení, které mu předcházelo, netrpí vytýkanými vadami, proto dovolání obviněné L. M. podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítl jako zjevně neopodstatněné. O dovolání bylo rozhodnuto za podmínek ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 21. 4. 2016 JUDr. Danuše Novotná předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Název judikátu:Zpronevěra dle §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. d) tr.ř.
§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí:04/21/2016
Spisová značka:4 Tdo 434/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:4.TDO.434.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zpronevěra
Dotčené předpisy:§265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:C
Podána ústavní stížnost sp. zn. II. ÚS 2476/16
Staženo pro jurilogie.cz:2016-07-19