ECLI:CZ:NS:2016:5.TDO.1482.2016.1
sp. zn. 5 Tdo 1482/2016-34
USNESENÍ
Předseda senátu Nejvyššího soudu rozhodl dne 24. 11. 2016 v řízení o dovolání, které podal obviněný V. M. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 9 To 27/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 T 40/2014, o přerušení výkonu rozhodnutí, takto:
Podle §265o odst. 1 tr. řádu se na dobu, než bude rozhodnuto o podaném dovolání, obviněnému V. M. přerušuje výkon trestu odnětí svobody v trvání 4 roků (se zařazením do věznice s dozorem), který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 12. 2015, sp. zn. 16 T 40/2014, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 9 To 27/2016.
Odůvodnění:
Obviněný V. M. byl rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 12. 2015, sp. zn. 16 T 40/2014, uznán vinným zločinem zneužití informace a postavení v obchodním styku podle §255 odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku. Za tuto trestnou činnost a sbíhající se zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, pro který byl pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 1 T 123/2014, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 9. 2015, sp. zn. 4 To 196/2015 (za současného zrušení výroku o trestu z tohoto rozsudku), byl podle §209 odst. 4 tr. zákoníku za užití §43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Současně mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních korporací na 7 let.
O odvolání V. M. proti tomuto rozsudku rozhodl ve veřejném zasedání Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 9 To 27/2016, tak, že podané odvolání jako nedůvodné podle §256 tr. řádu zamítl.
Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Praze podal obviněný V. M. dovolání z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu. Obviněný současně učinil návrh na odklad výkonu trestu uloženého napadeným rozhodnutím.
Podle §265o odst. 1 tr. řádu může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání. Jak přitom vyplývá z citovaného ustanovení a jeho ustáleného výkladu, postup předsedy senátu Nejvyššího soudu je fakultativní a záleží tak zcela na uvážení předsedy senátu Nejvyššího soudu, který není vázán žádným návrhem či podnětem (a to na rozdíl od postupu podle §265h odst. 3 tr. řádu, kdy musí vždy o návrhu předsedy senátu soudu prvního stupně rozhodnout). Jinými slovy, pokud zde je takový podnět k přerušení či odložení výkonu rozhodnutí, předseda senátu buď i s přihlédnutím k němu učiní rozhodnutí podle §265o odst. 1 tr. řádu, anebo neshledá důvody k odkladu nebo přerušení výkonu napadeného rozhodnutí, aniž by o tom vydal negativní rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 11 Tdo 494/2007, publikované pod č. T 993 v sešitě č. 35 Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2007).
Jak Nejvyšší soud zjistil z trestního spisu, obviněný V. M. nastoupil uložený trest odnětí svobody ve výměře 4 let dne 4. 8. 2016 (č. l. 1500 p. v.). Podle výpisu z Centrální evidence vězňů ke dni tohoto rozhodnutí vykonává obviněný trest odnětí svobody ve Vazební věznici České Budějovice. Z tohoto důvodu posoudil předseda senátu Nejvyššího soudu návrh obviněného z hlediska materiálního též jako podnět k přerušení výkonu uloženého trestu odnětí svobody.
S ohledem na obsah příslušného trestního spisu v posuzované věci a na argumentaci uvedenou v dovolání obviněného dospěl předseda senátu Nejvyššího soudu k závěru, že u obviněného existují důvody ve smyslu §265o odst. 1 tr. řádu pro přerušení výkonu trestu odnětí svobody uloženého ve výměře 4 let v dané trestní věci, jak bylo uvedeno shora. Je totiž zřejmé, že obviněný podal své dovolání včas a za dodržení všech ostatních formálních podmínek ve smyslu §265d až §265f tr. řádu, takže lze důvodně předpokládat jeho věcné projednání. Aniž by předseda senátu Nejvyššího soudu jakkoliv předjímal výsledek dovolacího řízení a způsob rozhodnutí o podaném dovolání, nelze předem i s ohledem na argumentaci užitou v dovolání vyloučit, že by mohlo dojít ke zrušení rozhodnutí napadeného dovoláním ve prospěch obviněného. Obviněný v této trestní věci nebyl stíhán vazebně, v dřívějším řízení před Okresním soudem v Jindřichově Hradci vedeném pod sp. zn. 1 T 123/2014 mu byl uložen toliko trest odnětí svobody ve výměře 3 let, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let s dohledem. Pokud by bylo v tomto dovolacím řízení zrušeno napadené usnesení Vrchního soudu v Praze, nebyl by za současného stavu věci dán důvod dále omezovat obviněného na osobní svobodě. Za těchto okolností předseda senátu shledal, že není vhodné, aby bylo pokračováno ve výkonu trestu odnětí svobody, jenž byl v této trestní věci uložen obviněnému, a to do doby, než bude Nejvyšším soudem rozhodnuto o podaném dovolání.
Předseda senátu Nejvyššího soudu se též zabýval tím, zda není na místě přerušit i výkon dalšího druhu trestu, který byl obviněnému v dané věci uložen, a sice trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních korporací na 7 let. V tomto směru nebyl podnět obviněného zcela jednoznačný, neboť některé pasáže své argumentace vztahoval pouze k trestu odnětí svobody, z jiných formulací by bylo možno usuzovat na to, že navrhoval též odložit (či přerušit) i výkon dalšího druhu trestu. Pokud jde o uvedený trest zákazu činnosti, dospěl předseda senátu Nejvyššího soudu k závěru, že není důvodu přerušovat i výkon tohoto trestu, neboť stejný druh trestu ve shodné výměře mu byl uložen i v předchozí trestní věci vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 1 T 123/2014, v níž rozsudek nabyl právní moci a je vykonatelný, dokonce již bylo v této věci rozhodnuto i o odmítnutí dovolání (usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 7 Tdo 78/2016). Není proto důvodu, aby nebylo ve výkonu tohoto druhu trestu pokračováno (i ve zcela hypotetickém případě, že by v nyní projednávané trestní věci po kasačním zásahu Nejvyššího soudu nebyl obviněný nakonec uznán vinným a nebyl mu uložen žádný trest, bylo by na místě následně započítat dobu výkonu trestu stejného druhu na trest uložený v dřívějším řízení vedeném u Okresního soudu v Jindřichově Hradci).
Z důvodů shora uvedených proto předseda senátu Nejvyššího soudu podle §265o odst. 1 tr. řádu přerušil výkon trestu odnětí svobody ve výměře 4 let (se zařazením do věznice s dozorem), který byl obviněnému V. M. uložen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 12. 2015, sp. zn. 16 T 40/2014, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 9 To 27/2016. Přerušení výkonu trestu odnětí svobody potrvá po dobu, než Nejvyšší soud rozhodne o dovolání obviněného, které směřuje proti uvedenému rozhodnutí soudu druhého stupně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 24. 11. 2016
prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.
předseda senátu