ECLI:CZ:NS:2016:6.TDO.1067.2016.1
sp. zn. 6 Tdo 1067/2016-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. srpna 2016 o dovolání, které podal obviněný J. Z., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2016, č. j. 13 To 115/2016-241, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 2 T 156/2015, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 20. 1. 2016, č. j. 2 T 156/2015-215 , byl obviněný J. Z. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným pokračujícím přečinem podvodu §209 odst. 1. 2 a 3 tr. zákoníku spáchaný dílem ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že:
I.)
1) dne 2. 2. 2015 v místě svého trvalého bydliště v Č., v úmyslu neoprávněně získat finanční prostředky pro svoji potřebu, elektronickou cestou svým jménem požádal o úvěr ve výši 3 000 Kč u nebankovní společnosti Zaplo Finance, s. r. o., IČ: 29413575, přičemž u svého dokladu totožnosti graficky pozměnil údaje, uvedl zde smyšlené rodné číslo ..., takto upravený doklad připojil k žádosti o úvěr, avšak žádost byla vyhodnocena jako podvodná a úvěr nebyl zprostředkován,
2) dne 17. 2. 2015 v místě trvalého bydliště v Č., v úmyslu neoprávněně získat finanční prostředky pro svoji potřebu, elektrickou cestou svým jménem požádal o úvěr ve výši 4 000 Kč u nebankovní společnosti Zaplo Finance, s. r. o., IČ: 29413575, přičemž u svého dokladu totožnosti pozměnil údaje, uvedl smyšlené číslo dokladu ..., smyšlené rodné číslo ..., trvalý pobyt P., Ch. ... okr. N. J., takto upravený doklad připojil k žádosti o úvěr, avšak žádost byla vyhodnocena jako podvodná a úvěr nebyl zprostředkován,
II.)
v době nejméně od 27. 11. 2014 do 20. 2. 2015 v místě svého trvalého bydliště v Č., N. L. ..., okr. B., elektronickou cestou prostřednictvím svého počítače, v úmyslu neoprávněně získat finanční prostředky pro svoji potřebu, jako žadatel o úvěr zneužil osobní údaje: J. Z., trvale bytem T. ..., R., okr. Č. B., J. Z., trvale bytem Ch. ..., P., okr. N. J., J. Z., trvale bytem Ch. ..., K., okr. K., L. J., trvale bytem N. ..., L., okr. L., J. D., trvale bytem P. ..., Z., okr. P. z., L. P., trvale bytem K. ..., okr. B., D. N., trvale bytem J. ..., B., okr. B. m., a J. P., trvale bytem P. ..., P., okr. P., které nalezl na internetu, a jednak pod svoji pravdivou identitou, případně pod svým jménem s pozměněním údajů o své osobě a uváděním smyšlených údajů či údajů výše jmenovaných osob, opakovaně požádal a v několika případech i uzavřel se společností Ferratum Bank Ltd., IČ: C56251, se sídlem High Street 14, Tagliaferro Business Center, Level 6, 1551 Sliema SLM, Malta, korespondenční adresa: Ferratum Czech, s. r. o., P. ..., P. – J., smlouvy o zápůjčkách na různé finanční částky, které si nechal poslat na své bankovní účty, když konkrétně:
1) dne 27. 11. 2014 v 11:20 hod. pod svými generáliemi: J. Z., rodné číslo ..., bydliště N. L. ..., Č., číslo občanského průkazu ..., se vyplněním online formuláře přes obchodního partnera Cresco Group, s. r. o., pokusil uzavřít smlouvu o zápůjčce na částku 10 000 Kč s dobou čerpání 30 dnů, avšak k jejímu uzavření nedošlo, neboť žádost byla společností zamítnuta,
2) dne 15. 12. 2014 v 07:55 hod. pod svými generáliemi: J. Z., rodné číslo ... bydliště N. L. ..., Č., číslo občanského průkazu ..., se vyplněním online formuláře na portálu www.uspory.cz pokusil uzavřít smlouvu o zápůjčce na částku 5 000 Kč s dobou čerpání 7 dnů, avšak k jejímu uzavření nedošlo, neboť žádost byla společností zamítnuta,
3) dne 29. 12. 2014 v době 14:50 hod. pod jménem existující osoby J. Z., rodným číslem ... a adresou bydliště N. P. ..., P., které nalezl na internetu, a dále pod číslem již neplatného občanského průkazu ..., který patřil L. J., trvale bytem N. ..., L., se vyplněním online formuláře na portálu www.uspory.cz pokusil uzavřít smlouvu o zápůjčce na částku 5 000 Kč s dobou čerpání 20 dnů, avšak k jejímu uzavření nedošlo, neboť žádost byla společností zamítnuta z důvodu neplatného občanského průkazu,
4) dne 30. 12. 2014 v 21:55 hod. pod jménem J. Z., rodným číslem ... patřícímu J. D., trvale bytem P. ..., Z., okr. P. z., s adresou bydliště T. ..., R. existující osoby J. Z., které nalezl na internetu, a dále pod existujícím číslem občanského průkazu ..., které nalezl na internetu, a dále pod existujícím číslem občanského průkazu ..., který byl vydaný L. P., trvale bytem K. ..., okr. B., jehož fotokopii nalezl na internetu a upravil v počítačovém programu Adobe PhotoShop, prostřednictvím online formuláře na portálu www.ferratum.cz uzavřel smlouvu o zápůjčce s dobou splatnosti 22 dnů, na jejímž základě obdržel na jím uvedený bankovní účet č. ... částku 2 500 Kč,
5) dne 29. 1. 2015 v 16:10 hod. pod svými generáliemi: J. Z., rodným číslem ..., adresou N. L. ..., Č. a číslem občanského průkazu ..., se vyplněním online formuláře na portálu www.ferratum.cz pokusil uzavřít smlouvu o zápůjčce na částku 4 000 Kč s dobou čerpání 22 dnů, avšak k jejímu uzavření nedošlo, neboť žádost byla společností zamítnuta,
6) dne 3. 2. 2015 v 11:35 hod. pod jménem J. Z., smyšleným neexistujícím rodným číslem ..., svou adresou bydliště N. L. ..., Č. a číslem svého občanského průkazu ..., se vyplněním online formuláře na portálu www.ferratum.cz pokusil uzavřít úvěrovou smlouvu o zápůjčce na částku 4 000 Kč s dobou čerpání 26 dnů, avšak k jejímu uzavření nedošlo, neboť žádost byla společností zamítnuta,
7) dne 17. 2. 2015 v 12:15 hod. pod jménem J. Z., smyšleným neexistujícím rodným číslem ..., s adresou bydliště Ch. ..., P., existující osoby J. Z., kterou nalezl na internetu, a číslem občanského průkazu ..., který byl vydaný D. N., ... trvale bytem J. ..., B., jehož fotokopii nalezl na internetu, prostřednictvím online formuláře na portálu www.ferratum.cz uzavřel smlouvu o zápůjčce s dobou splatnosti 22 dnů, na jejímž základě obdržel na jím uvedený bankovní účet č. ..., částku 3 000 Kč,
8) dne 18. 2. 2015 v 13:30 hod. pod jménem J. Z., smyšleným neexistujícím rodným číslem ..., adresou bydliště Ch. ..., K., existující osoby J. Z., ..., kterou nalezl na internetu, a smyšleným číslem občanského průkazu ..., prostřednictvím online formuláře na portálu www.ferratum.cz , uzavřel smlouvu o zápůjčce s dobou splatnosti 25 dnů, na jejímž základě obdržel na jím uvedený bankovní účet č. ..., částku 2 000 Kč,
9) dne 20. 2. 2015 v 17:30 hodin pod jménem J. Z., smyšleným neexistujícím rodným číslem ..., adresou K. ..., Ch., kdy tuto adresu existující osoby J. Z., kterou nalezl na internetu, a číslem občanského průkazu ..., který byl vydaný J. P., trvale bytem P. ..., P., se vyplněním online formuláře na portálu www.ferratum.cz pokusil uzavřít smlouvu o zápůjčce na částku 4 500 Kč s dobou čerpání 30 dnů, avšak k jejímu uzavření nedošlo, neboť žádost byla společností zamítnuta,
aniž by cokoli uhradil, a způsobil tak škodu v celkové výši 7 500 Kč, ačkoli se snažil získat finanční částky v celkové výši 50 500 Kč, a takto jednal, ačkoli byl mimo jiné pro trestný čin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku odsouzen pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Benešově – soudu pro mládež ze dne 23. 7. 2014, č. j. 2 Tm 4/2014-559, k úhrnnému trestnímu opatření odnětí svobody v trvání 10 měsíců podmíněně odloženému na zkušební dobu v trvání 2 roků za současného uložení dohledu probačního úředníka podle §16 zák. č. 218/2003 Sb.
2. Za toto jednání byl za současného zrušení podle §45 odst. 1 tr. zákoníku výroku o vině pokusem přečinu podvodu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 odst. 1, 2 tr. zákoníku a výroku o trestu ke dni 7. 5. 2015 pravomocného trestního příkazu Okresního soudu v Benešově ze dne 23. 4. 2015, č. j. 1 T 57/2015-44, jež byl obviněnému doručen společně s návrhem na potrestání dne 28. 4. 2015, odsouzen podle §209 odst. 3 tr. zákoníku za použití §45 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dohledem. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost uhradit poškozené společnosti Ferratum Bank Ltd. na náhradě škody částku 7 500 Kč.
3. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Praze usnesením ze dne 26. 4. 2016, č. j. 13 To 115/2016-241 , jímž je podle §256 tr. ř. zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2014, č. j. 13 To 115/2016-241, podal obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. Pavla Bracha dovolání , v němž uplatnil důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř.
5. Obviněný odvolacímu soudu vytkl, že se dostatečně a vyčerpávajícím způsobem nevypořádal s jeho v odvolání tvrzenými skutečnostmi, své závěry neodůvodnil a tím porušil jeho právo na spravedlivý proces. Dále mu vytkl, že v návaznosti na rozsudek soudu prvního stupně nedostatečně zvážil všechny okolnosti svědčící v jeho prospěch (zmínil povahu provinění, věk blízký věku mladistvých, vzorné chování před výkonem trestu) i neprospěch, když v jeho prospěch přihlédl pouze k jeho doznání. Má za to, že odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody neodpovídá charakteru trestné činnosti. Uložený trest pokládá za nepřiměřeně přísný se zřetelem k tomu, že v rozhodném období měl problémy s hazardem, pro jejichž řešení vyhledal odbornou pomoc. Současně bude mít výkon trestu odnětí svobody negativní vliv na jeho osobnost, jakož i způsobilost plnit závazky vůči věřitelům (poškozeným).
6. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2016, č. j. 13 To 115/2016-241 a jemu předcházející rozsudek Okresního soud v Benešově ze dne 20. 1. 2016, č. j. (myšleno sp. zn.) 2 T 156/2015. V návaznosti na výzvu Okresního soudu v Benešově vyjádřil dodatečný souhlas, aby o podaném dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání.
7. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila , že se po seznámení s obsahem podaného dovolání k němu nebude věcně vyjadřovat. Souhlasí, aby Nejvyšší soud rozhodl za podmínek §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
III.
Přípustnost dovolání
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
IV.
Důvodnost dovolání
9. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v §265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněné dovolací důvody.
10. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů.
11. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě.
12. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).
13. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr.ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. tedy může být naplněn ve třech různých situacích. K prvním dvěma (alternativa první) dochází tehdy, kdy rozhodnutí nadřízeného soudu je vydáno, aniž bylo napadené rozhodnutí meritorně přezkoumáno, tj. (1.) byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) či b) tr. ř. nebo podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, nebo (2.) bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz §253 odst. 4 tr. ř.). Třetí případ (alternativa druhá) představuje situace, kdy řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše (varianta první), ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
14. Přezkoumával-li soud druhého stupně některé napadené rozhodnutí uvedené v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř. na podkladě řádného opravného prostředku (odvolání nebo stížnosti) věcně a zamítl jej vzhledem k tomu, že neshledal takový řádný opravný prostředek důvodným [a to u odvolání podle §256 tr. ř. a u stížnosti podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř.], pak je možno dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. uplatnit jen v jeho druhé alternativě, tj. byl-li v řízení, které předcházelo uvedenému zamítavému rozhodnutí, dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k) ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Podstatou této alternativy dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je skutečnost, že dovolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud – ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně - neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
15. Se zřetelem k těmto východiskům přistoupil Nejvyšší soud k posouzení dovolání obviněného.
16. Ačkoli to obviněný v podaném dovolání výslovně obviněný nevyjádřil, z obsahu dovolací argumentace je zjevné, že svůj mimořádný opravný prostředek zaměřil výhradně do výroku o trestu. Dovolání obviněného je – jak plyne i ze shora řečeného – přípustné, neboť jeho argumentace směřuje vůči té části rozhodnutí soudu prvního stupně, která byla podrobena přezkumu odvolacím soudem. Ten na základě řádného opravného prostředku dovolatele přezkoumával (správně) pouze výrok o trestu, neboť z vymezení odvolacích námitek (viz odvolání obviněného založené na č. l. 227 spisu) nevyvstala ve smyslu §254 odst. 2 tr. ř. jeho povinnost přezkoumat i výrok o vině, tj. výrok na nějž v odvolání napadený výrok (o trestu) navazuje, ani výrok jiný (o náhradě škody).
17. Současně je nutno konstatovat, že se obviněný svou dovolací argumentací s obsahovým vymezením uplatněných dovolacích důvodů zcela rozešel. Proto je třeba dovolání obviněného hodnotit jako mimořádný opravný prostředek, který byl podán z jiného důvodu, než je upraven v §265b tr. ř.
18. Je tomu tak proto, že námitka týkající se přiměřenosti uloženého trestu není dovolacím důvodem. Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát z důvodu, že je vadný výrok o vině, lze samotný výrok o trestu z hmotně právních pozic napadat zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil a očividně to ani nepřicházelo v úvahu. Pokud byl uložen přípustný druh trestu ve výměře spadající do rámce zákonné trestní sazby, jak se stalo v posuzované věci, nelze cestou dovolání namítat nepřiměřenost trestu, a to ani s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (k tomu viz rozh. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
19. Opačný názor by byl v rozporu s povahou dovolání jako mimořádného opravného prostředku a činil by z dovolání v podstatě jen další odvolání. Otázka přiměřenosti trestu je sice záležitostí týkající se aplikace hmotného práva, avšak přesto není možné tuto otázku podřazovat pod ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a to ani pokud jde o tu jeho variantu, podle které dovolacím důvodem je „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“ (míněno jiné, než je právní posouzení skutku). Vyplývá to ze vzájemného poměru dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
20. Oba dovolací důvody mají hmotně právní povahu, přičemž dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je obecným hmotně právním dovolacím důvodem a dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je zvláštním hmotně právním dovolacím důvodem stanoveným jen ve vztahu k výroku o uložení trestu. Z toho logicky vyplývá, že samotný výrok o uložení trestu může být napadán pouze s použitím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž ovšem není nepřiměřenost trestu. Připustit námitky ohledně přiměřenosti trestu jako dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. by znamenalo popření smyslu ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., které by se stalo nefunkčním, bylo by bezpředmětné a nemělo by žádný smysl, neboť uložení nepřípustného druhu trestu a uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu by vždy bylo „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“ ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
21. Ačkoli doposud uvedené by vzhledem k tomu, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu než je upraven v §265b tr. ř. postačilo k vypořádání se s tvrzením dovolatele, že napadené rozhodnutí, resp. i rozsudek mu předcházející je zatížen vadou zakládající důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přesto lze jako obiter dictum uvést následující.
22. Trest obviněnému uložený odpovídá zákonu jak druhem, tak i jeho výměrou. Navíc je třeba připomenout, že základem přiměřenosti trestu a rozhodujícím kritériem pro jeho uložení je spáchaný trestný čin. Povahu a závažnost spáchaného činu blíže vymezují hlediska §39 odst. 2 tr. zákoníku, ke kterým patří především objektivní znaky, které blíže charakterizují spáchaný čin (jedná se především o chráněný zájem, který byl jednáním pachatele dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti, za nichž byl spáchán), intenzita subjektivního vztahu pachatele k činu (jeho zavinění, pohnutka, záměr nebo cíl) a osoba pachatele (srov. blíže Vanduchová in Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. §1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. S. 505).
23. Obviněný považuje trest za nepřiměřeně přísný zejména vzhledem k charakteru jím spáchané trestné činnosti a následkům jejím působením vzniklým, čímž ve své podstatě vytýká soudy nesprávné vyhodnocení kritérií obsažených v ustanoveních §38, resp. §39 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Okresní soud v Benešově, potažmo Krajský soud v Praze, který odvolání obviněného zaměřeného výhradně do výroku o trestu postupem podle §256 tr. ř. zamítl, obviněnému uložil trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku, který spojil s jeho přímým výkonem. Závěr o výši trestu opřel zejména o ty skutečnosti, že se obviněný trestné činnosti dopustil ve zkušební době podmíněného odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Benešově – soudu pro mládež ze dne 23. 7. 2014, č. j. 2 Tm 4/2014-559 (č. l. 159), když mu uložil společný trest při současném zrušení trestního příkazu Okresního soudu v Benešově ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. 1 T 57/2015 (založený na č. l. 165) a při současném zdůraznění toho, že se dosavadní justiční reakce na jeho jednání v podobě uloženého trestu minula svým účinkem. Nadto je třeba zdůraznit, že obviněnému byl ukládán trest za pokračující přečin, jehož se dopustil celkem jedenácti dílčími útoky. Vzhledem k právní kvalifikaci jeho jednání (pokračující přečin podvodu podle §209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku spáchaného dílem ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku) byl ohrožen trestem odnětí svobody v rozmezí jednoho až pěti roků. Soud prvního stupně vyhodnotil jednání obviněného při zvážení všech polehčujících a přitěžujících okolností tak, že mu uložil trest na samé spodní hranici trestní sazby, které jej ohrožovala a při zohlednění věku obviněného, který je blízký věku mladistvých využil svého moderačního oprávnění a podle §56 odst. 3 tr. zákoníku jej zařadil pro výkon trestu do věznice s dohledem, tedy do nejmírnějšího typu věznice, ačkoli měl být vzhledem k této trestné činnosti zařazen ze zákona do věznice s dozorem podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Za tohoto stavu nelze soudům ničeho vytknout, když právě i skutečnosti dovolatelem vytýkané – zejména jeho věk blízký věku mladistvého – soudy při zvážení trestu, resp. způsobu jeho výkonu, plně respektovaly a zohlednily.
24. Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. , dovolatel ve svém podání vůbec nevymezil, v jaké alternativě ho uplatňuje a jaké skutečnosti by pro jeho věcné naplnění měly svědčit. O první alternativu jít nemůže, neboť odvolací soud jeho řádný opravný prostředek věcně projednal ve veřejném zasedání, byť pouze v rozsahu dovolatelem namítaném. Ve druhé alternativě může být tento dovolací důvod naplněn pouze tehdy, shledá-li odvolací soud důvodným tvrzení dovolatele, že rozhodnutí soudu prvního stupně je zatíženo vadou, která naplňuje obviněným uplatněný dovolací důvod, pro který neměl odvolací soud přistoupit k zamítnutí jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Tak tomu v posuzované věci není, neboť existence důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nebyla vůbec prokázána, když po věcné stránce obviněný ani formálním způsobem svými námitkami tento deklarovaný důvod nenaplnil.
25. Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, „bylo-li podáno z jiného důvodu než je uveden v §265b“. Jelikož v posuzované věci, z důvodů výše vyložených, jako takové vyhodnotil dovolání obviněného, rozhodl o něm způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.
26. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl dovolací soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., dle něhož „V odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“ .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 10. srpna 2016
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu