ECLI:CZ:NS:2016:6.TDO.1077.2016.3
6 Tdo 1077/2016-I.-42
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 9. 2016 v řízení o dovolání obviněného J. P. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 6 To 614/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 70 T 137/2014, takto:
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. se obviněný J. P. n e b e r e do vazby.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 70 T 137/2014, byl obviněný J. P. (dále jen „obviněný“) uznán vinným v bodě I. zločinem násilí proti úřední osobě podle §325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), písm. b), písm. c) tr. zákoníku, přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, v bodě II. přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku, v bodě III. zločinem křivého obvinění podle §345 odst. 2, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku a v bodě IV. zločinem násilí proti úřední osobě podle §325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Podle §345 odst. 3 tr. zákoníku za použití §45 odst. 2 tr. zákoníku mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody ve výměře 4 roků, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 roků. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 10. 2013, sp. zn. 15 T 162/2013, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o poškozenými uplatněných nárocích na náhradu škody.
3. O odvoláních, která proti citovanému rozsudku podali obviněný a státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 6 To 614/2015. Z podnětu odvolání obviněného a státního zástupce napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o vině pod bodem III. a ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. rozhodl tak, že obviněného nově uznal vinným zločinem křivého obvinění podle §345 odst. 2, odst. 3 písm. c), d) tr. zákoníku a uložil mu podle §345 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody ve výměře 6 roků, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, a p odle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 roků. Současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 10. 2013, sp. zn. 15 T 162/2013, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.
4. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř.
5. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 6 Tdo 1077/2016, byl podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušen rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 6 To 614/2015, v celém rozsahu. Podle §265k odst. 2 tr. ř. byla současně zrušena také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. bylo Krajskému soudu v Ostravě přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
6. Podle §265 l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
7. Protože se na obviněném vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen shora citovaným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, a Nejvyšší soud k dovolání tento rozsudek zrušil, stal se další výkon tohoto trestu nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení §265 l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě.
8. V rámci tohoto rozhodování zhodnotil relevantní okolnosti. Je skutečností, že obviněnému je kladeno za vinu spáchání poměrně rozsáhlé trestné činnosti. Na druhou stranu bylo nutno vzít v úvahu, že jde o trestnou činnost z roku 2013, přičemž nejsou poznatky o tom, že by se od této doby (resp. od 12. 4. 2015, kdy vykonal nepodmíněný trest odnětí svobody uložený mu rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 10. 2013, sp. zn. 15 T 162/2013, ve vztahu k němuž byl ukládán v nynějším řízení souhrnný trest) dopustil další trestné činnosti. Obviněný sám v dovolání uvedl, že se od 17. 11. 2013 nedopustil žádné trestné činnosti, vykonal řádně předchozí trest odnětí svobody, k němuž byl nyní uložen souhrnný trest a vede již řádný život. Z vlastní vůle docházel na probační a mediační službu, byl zařazen do resocializačního programu a spolupracoval se společností Renarkon o. p. s. Projevil velkou míru sebereflexe, omluvil se poškozeným a započal hradit způsobenou škodu. Započal abstinovat, pokud jde o užívání jakýchkoliv drog, a podroboval se vždy s negativním výsledkem testování na jejich přítomnost v těle. Rovněž si započal doplňovat vzdělání a měl zajištěnu práci.
9. Zvláště pak je na místě uvést, že ze zpráv Probační a mediační služby středisko Ostrava, ze dne 11. 6. 2015, ze dne 17. 9. 2016 a ze dne 21. 1. 2016, plyne, že počínaje dnem 20. 4. 2015 obviněný intenzivně spolupracoval s touto institucí, absolvoval pravidelné osobní konsultace, pravidelné testování na přítomnost omamných a psychotropních látek (vždy s negativním výsledkem), zapojil se do Resocializačního programu ve společnosti Renarkon o. p. s. – programu pro dospělé klienty probační a mediační služby se závislostí na omamných a psychotropních látkách, byl zařazen do resocializačního programu Zvýšení zaměstnatelnosti osob po výkonu trestu odnětí svobody a přihlásil se do probačního resocializačního programu Centra sociálních služeb, kde společně se sociální pracovnicí pracovali na možnosti dokončení vzdělání, přičemž byl přijat k dálkovému studiu na Střední škole společenského stravování v Ostravě - Hrabůvce. Podle stanoviska pracovníka Probační a mediační služby je osobní situace obviněného dlouhodobě stabilizována, obviněný má v současné době vybudované stabilní sociální zázemí, perspektivní vztah, pracuje na svém seberozvoji formou dalšího vzdělávání se a vykazuje i aktivní kroky k získání stabilního zaměstnání. Riziko selhání obviněného a případná újma společnosti jsou v současné době probačním úředníkem vyhodnoceny jako zcela minimální. Probační a mediační služba dokonce dovodila, že další výkon trestu odnětí svobody by již negativním způsobem ohrozil úspěšně započatou resocializaci klienta a pravděpodobně by znamenal negativní dopad na změny, kterých klient v průběhu spolupráce s Probační a mediační službou dosáhl.
10. V daných souvislostech je vhodné zmínit i zprávu společnosti Renarkon o. p. s. ze dne 21. 9. 2015, z níž se podává, že obviněný dochází do jejich zařízení pravidelně od 28. 4. 2015, od počátku působení v programu je snaživý, velmi aktivní, přesně dodržuje docházku do programu, po celu dobu svého léčení abstinuje a je motivován v abstinenci pokračovat i nadále.
11. Na místě je rovněž připomenout, že do současné doby obviněný vykonal z trestu odnětí svobody uloženého mu výše citovaným (nyní již zrušeným) rozsudkem Krajského soudu v Ostravě více jak 20 měsíců a i s přihlédnutím k výše uvedenému lze předpokládat, že to mělo a má na jeho chování významný korektivní vliv.
12. Po zvážení rozhodných skutečností Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ve stávajícím stadiu řízení nebyly zjištěny žádné konkrétní skutečnosti, které by některý z důvodů vazby uvedených v ustanovení §67 písm. a) až c) tr. ř. odůvodňovaly. Ze žádných objektivně zjištěných skutečností nevyplývá důvodná obava, že obviněný uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, a není zde, i se zřetelem ke skutečnostem výše zmíněným plynoucím zvláště ze zpráv Probační mediační služby, dostatečně opodstatněnou ani obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán. Ostatně, pouze na okraj lze poznamenat, že soudy nižších stupňů od propuštění obviněného z výkonu trestu odnětí svobody dne 12. 4. 2015 u obviněného neshledaly žádný z důvodů vazby a jeho trestní stíhání tak již bylo vedeno za situace, kdy již nebyl omezen na svobodě (nikoli tedy ve vazebním režimu).
13. Z těchto důvodů Nejvyšší soud podle §265 l odst. 4 tr. ř. rozhodl, že se obviněný nebere do vazby.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 27. 9. 2016
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu