ECLI:CZ:NS:2016:6.TDO.1492.2016.1
sp. zn. 6 Tdo 1492/2016-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. listopadu 2016 o dovolání, které podal obviněný D. H . , proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2016, č. j. 6 To 137/2016-205, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 2 T 318/2015, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. 2. 2016, č. j. 2 T 318/2015-167 , byl obviněný D. H. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným zločinem loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl podle §173 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody třiceti šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. ř. (správně tr. zákoníku) zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněném nároku na náhradu škody.
2. O odvoláních obviněného a státního zástupce proti tomuto rozsudku rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 4. 2016, č. j. 6 To 137/2016-205, tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), e), f) tr. ř. napadený rozsudek zrušil a za podmínek §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zločinem loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že
dne 4. 10. 2015 v době kolem 18.45 hodin natlačil poškozenou Ch. L. W., která vstupovala do domu v P., Š., do chodby domu a poté se s ní nejméně 6 vteřin přetahoval o její kabelku zb. Burberry, která obsahovala její pas, Open card, mobilní telefon zn. Xiaomi, výr. č. …, se SIM kartou s účastnickým telefonním číslem … a kreditem ve výši 500,- Kč, finanční hotovostí ve výši 2.600 Kč a dámské náramkové hodinky nezjištěné hodnoty, a protože měla poškozená strach o své zdraví a o svůj život, dále se nebránila a kabelku pustila, ale obžalovaného požádala o vrácení cestovního pasu, čemuž tento nevyhověl a i s její kabelkou z místa utekl, čímž jí způsobil škodu ve výši nejméně 3.100,- Kč.
3. Odvolací soud obviněného odsoudil podle §173 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon ho podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o povinnosti obviněného nahradit poškozené škodu ve výši 3.100 Kč a podle §229 odst. 2 tr. ř. ji se zbytkem uplatněného nároku odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. Stanislava Drábka dovolání, jež opřel o dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
5. Obviněný zcela popírá, že by se s poškozenou přetahoval o její kabelku nebo že by se tuto pokoušel strhnout z jejího ramene. Poukazuje na své konstantní tvrzení, že ji pouze vzal v situaci, když ji poškozená odložila vedle sebe, aby odemkla dveře. Soudu prvého stupně vytýká, že tuto argumentaci odmítl na základě výpovědi poškozené s tím, že poškozená obviněného poznala, což by nebylo možné, kdyby se o kabelku nepřetahovali. Namítá, že provedená rekognice trvala nezvykle dlouho a ani úvodní popis obviněné nebyl příliš přesný. Popsala jej velmi obecně, objevují se nesrovnalosti v popisu oblečení obviněného, navíc je nepochybné, že při prvním kontaktu s obviněným jej nepoznala a neměla z něho obavy, jinak by se s ním nepochybně nebavila.
6. Obviněný soudům vytýká, že vzaly za prokázané to, že použil násilí, ač o tom svědčí jen výpověď poškozené, jejíž věrohodnost podle něj částečně zpochybnil sám odvolací soud, svým rozhodnutím o náhradě škody ( „…kdy neuznal zcela nesmyslný nárok poškozený týkající se ceny kabelky...“ ). Ve smyslu užití zásady in dubio pro reo měl být podle dovolatele skutek kvalifikován jako krádež, neboť nebylo prokázáno užití násilí, resp. s ohledem na to, že „hodnota kabelky je určena na základě správné úvahy soudu v částce nižší než je zákonná hranice, měl být… zproštěn viny a celá věc měla být postoupena jako přestupek…“.
7. Obviněný závěrem navrhl, aby „Nejvyšší soud České republiky připustil její (správně jeho) dovolání a následně rozsudkem zrušil tímto dovoláním napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze 6 To 137/2015 ze dne 28. dubna 2016 a věc vrátil k dalšímu řízení a rozhodnutí o celém nároku“.
8. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). Ta zdůraznila, že dovolatel na podporu zvoleného dovolacího důvodu v dovolání uplatnil argumentaci známou z jeho dosavadní obhajoby i z jeho odvolání. Přitom z výpovědi poškozené, ale i z kamerových záznamů plyne, že dovolatel nejprve poškozenou sledoval. Lze jen těžko připustit, že by takto činil proto, že hodlal využít náhodné příležitosti v případě, že by poškozená kabelku položila. Poškozená je drobné postavy, a proto je jako oběť násilné trestné činnosti velmi vhodná. Jednání obviněného bylo zcela nepochybně prokázáno jak citovaným kamerovým záznamem, tak výpovědí poškozené, jakož i provedenou rekognicí, kdy poškozená obviněného jasně poznala.
9. V další části vyjádření státní zástupkyně poukázala na to, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, do značné míry formalizovaný, jehož účelem není všeobecný přezkum napadeného rozhodnutí, nýbrž jen prověření důvodnosti tvrzení dovolatele o existenci jím uplatněného dovolacího důvodu. Řízení o dovolání nenabízí možnost přezkumu vyhrazený řádnému opravnému prostředku. Námitkami vyjádřenými v dovolání obviněného se náležitě a dostatečně podrobně zabýval již soud druhého stupně. Jeho závěry jsou logické a plně vycházejí z obsahu provedeného dokazování, takže na ně lze bez výhrad odkázat. Jestliže tedy přezkumné řízení ve druhém stupni proběhlo řádně, nemá Nejvyšší soud povinnost ani důvod znovu přezkoumávat důvodnost námitek, které dovolatel uplatnil již v řízení o řádném opravném prostředku. Obviněný se v dovolací argumentaci prakticky výlučně zabývá pouze otázkami skutkovými, respektive komentuje rozsah dovolání a soudům vytýká jako nesprávný způsob, jímž hodnotily provedené důkazy. Je naopak nutno konstatovat, že skutkové závěry soudu jsou náležitě podepřeny výsledky provedeného dokazování a soud vymezený skutek správně zastřešil příslušnými ustanoveními hmotného práva trestního. Stejné stanovisko vyjádřil i odvolací soud, přičemž na důvody vyjádřené v jeho rozhodnutí je možno bez dalšího odkázat.
10. S poukazem na to, že obviněný uplatnil důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jenž předpokládá existenci vady v aplikaci hmotného práva na učiněná skutková zjištění, avšak ve skutečnosti uplatňuje námitky, jejichž povaha je primárně skutková, dospěla státní zástupkyně k závěru, že výhrady obviněného nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti skutkovému základu výroku o vině a jako takové nevyhovují žádnému ze zákonných důvodů dovolání.
11. Protože podle jejího hodnocení nejsou uplatněné výhrady důvodné a napadené rozhodnutí není zatížené žádnou vadou, kterou by bylo možno a nutno napravit cestou dovolání, navrhla závěrem, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiných důvodů, než jsou vyjmenovány v §265b tr. ř. Současně navrhla, aby Nejvyšší soud o tomto dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. neveřejném zasedání. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné, než navrhované rozhodnutí, vyjádřila ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. výslovný souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i jiným než navrženým způsobem.
III.
Přípustnost dovolání
12. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda je podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
IV.
Důvodnost dovolání
a) Obecná východiska
13. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v §265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný dovolací důvod.
14. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
15. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě.
16. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).
17. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
18. Na podkladě těchto východisek přistoupil Nejvyšší soud k posouzení dovolání obviněného.
b) Vlastní posouzení důvodnosti dovolání
19. Dovolací argumentace obviněného směřuje výhradně proti skutkovému zjištění, které se stalo předmětem právního posouzení. Svou dovolací argumentací obviněný setrvává na své obhajobě, kterou uplatnil již při svém procesním výslechu dne 13. 11. 2015 (č. l. 26) a na níž setrval při výslechu u hlavního líčení dne 18. 2. 2016 (č. l. 157). Obviněným vylíčené odcizení volně odložené kabelky naopak vyvrací výpověď poškozené, z níž soudy vyšly při tvorbě svých skutkových zjištění. Pokud za tohoto stavu, resp. s přihlédnutím k tomu, co ke zdůvodnění svých skutkových zjištění uvedly ve svých rozhodnutích soudy nižších stupňů, se domáhá zvrácení dovoláním napadeného rozsudku soudu druhého stupně, nemůže být ve svém požadavku úspěšným.
20. Toto konstatování má svůj základ již ve zjištění toho, že obviněný svou dovolací argumentací uplatněný dovolací důvod ani z formálního hlediska nenaplnil. Přitom věcné naplnění deklarovaného dovolacího důvodu je primární podmínkou toho, aby Nejvyšší soud mohl podle §265i odst. 3 tr. ř. přistoupit k přezkoumání dovoláním napadeného rozhodnutí.
21. Podstatou dovolání obviněného je zpochybnění skutkového zjištění soudu. Je zřejmé, že pokud by za základ právního posouzení byla vzata verze prosazovaná obviněným, bylo by nutno usuzovat o vadnosti právního posouzení skutku ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu. K takové změně náhledu však není žádného racionálního důvodu. Skutková zjištění odvolacího soudu není možno označit za zjištění, jež by byla v extrémním nesouladu s obsahem provedených důkazů (toto ostatně netvrdí ani samotný dovolatel) a vytýká-li obviněný vadnost hodnocení důkazů soudy, nelze mu přisvědčit. Způsob odůvodnění adhezního výroku odvolacím soudem nemůže být pokládán za narušující závěr o věrohodnosti poškozené, neboť přiznáním nároku ve výši, ohledně níž podle odvolacího soudu nevznikly žádné pochybnosti (tj. v částce 3.100 Kč) a odkázáním poškozené se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody s poukazem na to, že hodnota těchto věcí se nestala předmětem dokazování nezbytného k tomu, aby na jeho podkladě mohlo být o odškodnění poškozené rozhodnuto ve větší míře, nezakládá důvod k interpretaci, k níž se dovolatel uchýlil.
22. Konstatované poznatky ústí do závěru, že obviněný ve svém dovolání ve skutečnosti neuplatnil žádnou námitku, kterou by bylo lze považovat za námitku hmotně právní, tj. takovou, jež by alespoň z formálního hlediska vyhovovala jím uplatněnému dovolacímu důvodu, avšak současně ani žádnou takovou, jež by bylo lze podřadit pod jiný, ustanovením §265b tr. ř. upravený dovolací důvod. Proto je třeba ve shodě s posouzením dovolání obviněného státní zástupkyní konstatovat, že obviněný své dovolání podal z jiného důvodu, než je upraven v ustanovení §265b tr. ř.
23. Protože dovolání obviněného neobsahuje ani takové námitky, které by z hlediska zajištění jeho základních práv odůvodnily (mimořádný) zásah dovolacího soudu do skutkových zjištění soudů nižších stupňů, dospěl dovolací soud k závěru, že o jeho dovolání je třeba rozhodnout způsobem upraveným §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
24. Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, „bylo-li podáno z jiného důvodu než je uveden v §265b“. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku obviněného v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., dle něhož „V odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“ .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 3. listopadu 2016
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu