ECLI:CZ:NS:2016:6.TZ.51.2016.1
sp. zn. 6 Tz 51/2016-61
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. září 2016 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Engelmanna a soudců JUDr. Ivo Kouřila a JUDr. Vladimíra Veselého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného K. J. K., proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 ze dne 2. 5. 2016 sp. zn. 2 ZT 106/2016, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 ze dne 2. 5. 2016 sp. zn. 2 ZT 106/2016, byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 5, 6, §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného K. J. K..
Napadené usnesení zrušuje. Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se státnímu zástupci Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha III, Služba kriminální policie a vyšetřování, Zenklova 17, Praha 8 ze dne 19. 4. 2016, č.j. KRPA-103390-141/TČ-2016-001372-SKOPK, bylo podle §160 odst. 1, 5 tr. ř. zahájeno a rozšířeno trestní stíhání obviněného K. J. K. pro zločin úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, 5 písm. c) tr. zákoníku.
2. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo obviněnému doručeno dne 20. 4. 2016 a tentýž den bylo doručeno také jeho obhájkyni JUDr. Zdeňce Turičíkové. Usnesení obsahovalo také poučení, že je proti němu přípustná stížnost do tří dnů od jeho doručení policejnímu orgánu, který usnesení vydal.
3. Proti usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha III, Služba kriminální policie a vyšetřování, Zenklova 17, Praha 8 ze dne 19. 4. 2016, č. j. KRPA-103390-141/TČ-2016-001372-SKOPK, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně stížnost, která byla dodána do datové schránky policejního orgánu Krajského ředitelství policie Hlavního města Prahy, Kongresová 2, Praha 4 dne 25. 4. 2016.
4. Stížnost obviněného předložil policejní orgán k rozhodnutí dozorové státní zástupkyni Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 s vyznačením doručení do datové schránky dnem 26. 4. 2016. Státní zástupkyně z uvedeného data vycházela a stížnost obviněného jako opožděně podanou usnesením ze dne 2. 5. 2016 sp. zn. 2 ZT 106/2016 podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítla.
5. Proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 ze dne 2. 5. 2016 sp. zn. 2 ZT 106/2016 podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona. V tomto mimořádném opravném prostředku poukázal na to, že postupem státní zástupkyně bylo porušeno ustanovení §143 odst. 1 tr. ř., §147 odst. 1 tr. ř. a v neposlední řadě také §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť včas podaná stížnost byla zamítnuta jako opožděně podaná. V návaznosti na tuto argumentaci odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, ze kterých mj. vyplývá, že pro doručování do datové schránky orgánu veřejné moci platí, že dodání je postaveno naroveň doručení, resp. okamžikem dodání je podání doručeno, přičemž k zachování lhůty k podání stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu postačí, pokud je stížnost podaná proti tomuto usnesení a adresována příslušnému policejnímu orgánu včas doručena do datové schránky centrálního úložiště. S ohledem na výše uvedené skutečnosti ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 ze dne 2. 5. 2016 sp. zn. 2 ZT 106/2016 a v řízení mu předcházejícím byl porušen zákon v ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., ve spojení s ustanovením §143 odst.1 tr. ř. a §147 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. v neprospěch obviněného, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a věc přikázal státní zástupkyni Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednala a rozhodla.
6. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství se v plném rozsahu ztotožnil s podanou stížností pro porušení zákona a navrhl jí vyhovět.
7. Obhájkyně obviněného odkázala jednak na písemné vyjádření k podané stížnosti pro porušení zákona a uvedla, že stížnost proti usnesení o zahájení a rozšíření trestního stíhání obviněného byla včas podána do datové schránky, a proto navrhuje vyhovět podané stížnosti pro porušení zákona.
8. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl v neprospěch obviněného porušen.
9. Podle §2 odst. 5, věty první, tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
10. Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
11. Podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již před tím výslovně vzala zpět.
12. Z předložené spisové dokumentace Nejvyšší soud zjistil, že rozhodnutí o zahájení trestního stíhání bylo doručeno jak obviněnému, tak jeho obhájkyni dne 20. 4. 2016 (středa). Poslední den třídenní lhůty k podání stížnosti připadl sice na 23. 4. 2016 (sobota), avšak s ohledem na znění §60 odst. 3 tr. ř. (připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den) připadl konec lhůty na 25. 4. 2016. Dále Nejvyšší soud zjistil, že v posuzované trestní věci byla stížnost obviněného podaná prostřednictvím obhájkyně proti citovanému usnesení policejního orgánu, adresovaná Policii ČR, Obvodnímu ředitelství policie Praha III, SKPV, dodána do datové schránky Krajského ředitelství policie Hlavního města Prahy (centrální úložiště) dne 25. 4. 2016 v 21:21 hodin.
13. Pro doručování datové zprávy orgánu veřejné moci (srov. §18 zákona č. 300/2008 Sb.), ač to není v zákoně výslovně uvedeno, platí, že dodání je postaveno naroveň doručení, resp. okamžikem dodání je podání doručeno. Tento názor nalézá oporu v judikatuře (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 9 Afs 28/2010; nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3518/11, III. ÚS 3036/12 a II. ÚS 3643/11) a současně koresponduje i s vyhláškou č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, jakož i s instrukcí Ministerstva spravedlnosti č. 133/2012-OD-ST, kterou se upravuje jednotný postup podatelny při příjmu a ověřování datových zpráv a dokumentů v nich obsažených. Podle §3 odst. 1, věty první, citované vyhlášky dokument v digitální podobě se považuje za dodaný veřejnoprávnímu původci, je-li dostupný podatelně. Podle §2 odst. 7, věty druhé, citované instrukce dokument doručovaný prostřednictvím datové schránky se považuje za dodaný a doručený, jakmile podání bylo dodáno do datové schránky organizace (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 8 Tz 20/2014).
14. K zachování zákonné lhůty k podání stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu postačí, pokud stížnost podaná proti tomuto usnesení a adresovaná příslušnému policejnímu orgánu byla včas doručena do datové schránky centrálního úložiště zřízeného na krajském ředitelství Policie České republiky, které je nadřízeným orgánem tohoto policejního orgánu, a to bez ohledu na skutečnost, zda a kdy byla následně dodána do datové schránky policejního útvaru, jehož orgán napadené usnesení vydal, nebo jestli mu byla doručena jiným způsobem (viz rozh. č. 51/2013 Sb. rozh. tr.).
15. Na základě shora uvedených skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že argumentace uvedená ministrem spravedlnosti v podané stížnosti pro porušení zákona je věcně správná, neboť postupem státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9, která podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. jako opožděně podanou zamítla stížnost obviněného proti usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha III, Služba kriminální policie a vyšetřování, Zenklova 17, Praha 8 ze dne 19. 4. 2016, č. j. KRPA-103390-141/TČ-2016-001372-SKOPK, byla ve skutečnosti podána včas. Tímto postupem došlo v neprospěch obviněného k porušení zákona, a to v ustanoveních §2 odst. 5, 6, §148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
16. Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 2 ZT 106/2016, byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 5, 6, §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného. Proto podle §269 odst. 2 tr. ř. toto usnesení zrušil a současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. září 2016
JUDr. Jan Engelmann
předseda senátu