ECLI:CZ:NS:2016:7.TD.54.2016.1
sp. zn. 7 Td 54/2016-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 25. října 2016 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného O. F. , vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 2 T 139/2016, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 6.
Odůvodnění:
Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně podal dne 9. 9. 2016 u Městského soudu v Brně obžalobu na obviněného O. F., pro přečin zpronevěry podle §206 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) v přesně nezjištěnou dobu kolem dne 26. 8. 2015 na přesně nezjištěném místě v Praze prodal dosud neznámé osobě notebook zn. Lenovo Think Pad 430, který mu byl dne 23. 6. 2015 svěřen k výkonu práce jeho tehdejším zaměstnavatelem, společností IBM Global Services Delivery Center Czech Republic, s. r. o., na základě potvrzení o jeho převzetí, kdy jeho pracovní poměr u této společnosti vznikl na základě pracovní smlouvy, a to do 22. 6. 2015, a ukončen byl dne 24. 10. 2015 okamžitým zrušením pracovního poměru, čímž poškozené společnosti způsobil škodu ve výši 8 820 Kč.
Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. 2 T 139/2016, byla věc podle §314c odst. 1 tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Městský soud v Brně není místně příslušný k jejímu projednání. Podle názoru městského soudu byl trestný čin spáchán mimo jeho obvod. Předložil proto trestní spis Nejvyššímu soudu, jako soudu nejblíže společně nadřízenému Městskému soudu v Brně a některému ze soudů v Praze, jež je příslušný k projednání věci.
Nejvyšší soud, který je uvedeným soudům ve smyslu §24 tr. ř. nejblíže společně nadřízeným soudem, věc projednal a shledal, že k řízení o trestném činu podle podané obžaloby není příslušný Městský soud v Brně.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Toto pravidlo se ovšem užije jen tehdy, nevznikají-li o něm žádné pochybnosti. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
Podle obžaloby se měl obviněný dopustit přečinu zpronevěry podle §206 odst. 1 tr. zákoníku tak, že měl v rámci pracovního poměru převzít od svého zaměstnavatele notebook, jež mu byl svěřen k výkonu jeho práce. Obviněný však notebook v rozporu s účelem svěření prodal neznámé osobě, čímž měl způsobit škodu nikoli nepatrnou na cizím majetku. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že obviněný své jednání popsané v obžalobě nepopírá. V protokolu o výslechu obviněného (č. l. 10 a násl. tr. spisu) se podává, že obviněný měl zadat na internetových stránkách Sbazar inzerát o prodeji uvedeného služebního notebooku, na základě něho se mu podařilo notebook prodat, přičemž k jeho předání neznámému muži mělo dojít v Praze 6, kolem ulice D.
Aplikujeme-li výše uvedené zásady na tento případ, je zřejmé, že jestliže na základě dosud provedených důkazů je ve výše popsaném skutku spatřován trestný čin zpronevěry, pak tento trestný čin nebyl spáchán již samotným převzetím notebooku od zaměstnavatele, který má sídlo v Brně (č. l. 25 tr. spisu).
Přisvojení si cizí věci, která byla pachateli svěřena, spočívá v jednání, kterým pachatel s takovou věcí naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla dána do dispozice, a to způsobem, jímž maří účel svěření. Jinak řečeno, pouhé převzetí cizí věci pachatelem s tím, že s ní bude určitým způsobem nakládat, ještě nenaplňuje zákonné znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry. Místo, kde pachatel věc převzal, proto není místem spáchání tohoto trestného činu ve smyslu ustanovení §18 odst. 1 tr. ř., pokud se liší od místa, kde si pachatel věc přisvojil. Podstatné je jeho jednání poté, co pojal úmysl naložit s věcí v rozporu s účelem svěření.
Z popisu skutku v obžalobě vyplývá, že obviněný měl služební notebook prodat neznámé osobě na přesně nezjištěném místě v Praze. Z výpovědi obviněného (který své jednání nepopírá), je dále zřejmé, že notebook prodal neznámému muži v Praze 6, kolem ulice D.
Z dosud zjištěných poznatků je tedy zřejmé, kde mělo dojít ke spáchání uvedeného trestného činu, na jakém místě mělo dojít k jednání obviněného naplňujícímu objektivní stránku trestného činu zpronevěry. Stalo se tak v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6.
Obžaloba byla tedy podána u místně nepříslušného soudu, když místně příslušný soud k projednání věci je Obvodní soud pro Prahu 6.
Na základě těchto důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 25. října 2016
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu