ECLI:CZ:NS:2016:7.TD.55.2016.1
sp. zn. 7 Td 55/2016-11
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 25. října 2016 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných I. H. , a společnosti Lesstav, s. r. o. , se sídlem Strupčice 14, okr. Chomutov, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 10 T 35/2016, o návrhu soudu na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc odnímá Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou a přikazuje Okresnímu soudu v Prostějově.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Rychnově nad Kněžnou podala dne 30. 9. 2016 u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou obžalobu na obviněné I. H. a společnost Lesstav, s. r. o., pro zločin podvodu §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku (č. l. 689 tr. spisu).
Obvinění se měli zločinu dopustit tím, že (zkráceně) obviněná I. H. přesně nezjištěného dne v měsíci červenci 2013 telefonicky kontaktovala jako jediný jednatel společnosti Lesstav, s. r. o., v úmyslu vylákat zboží a následně jej neuhradit, předsedu Podorlického zemědělského družstva, se sídlem v Ohnišově, okr. Rychnov na Kněžnou, V. R., se kterým při následné obchodní schůzce v sídle družstva v Ohnišově, sjednala dohodu o podmínkách koupě žita ozimého, na základě které postupně odebrala od Podorlického zemědělského družstva uvedené množství žita ozimého, následně jí byly vystaveny v obžalobě uvedené faktury, přičemž obviněná I. H. jako jediná jednatelka společnosti Lesstav, s. r. o., tyto obchodní případy sjednala a uskutečnila s vědomím, že vzhledem ke špatné ekonomické situaci společnosti Lesstav, s. r. o., nemůže dostát závazku uhradit odebrané zboží za dohodnutou cenu, když prodávajícímu zamlčela špatnou ekonomickou situaci společnosti Lesstav, s. r. o., a to stav insolvence a úpadku formou platební neschopnosti, v níž se společnost nacházela již od měsíce prosince 2011, existenci několika exekučních a dalších řízení popsaných v obžalobě, popsaným jednáním způsobila obviněná fyzická a právnická osoba poškozenému Podorlickému zemědělskému družstvu škodu ve výši 943 070 Kč, která nebyla ke dni splatnosti faktur uhrazena, po opakovaných urgencích dodavatele provedla jednatelka společnosti Lesstav, s. r. o., dne 21. 2. 2014 částečnou úhradu faktury (specifikované v obžalobě) částkou 20 000 Kč.
Nejvyššímu soudu byl dne 17. 10. 2016 předložen trestní spis Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou vedený pod sp. zn. 10 T 35/2016 s návrhem tohoto soudu na odnětí a přikázání věci (č. l. 708 tr. spisu). V návrhu soud nejprve citoval skutek popsaný v obžalobě, dále uvedl, že obviněná v přípravném řízení využila svého práva a k věci odmítla vypovídat s tím, že se vyjádří až v řízení před soudem. Opatrovník obviněné právnické osoby uvedl, že obvinění právnické osoby považuje za neúčelné, neboť právnická osoba nedisponuje žádným majetkem a prohlásil, že jednání, které je právnické osobě kladeno za vinu, nemůže být podle něho kvalifikováno jako trestný čin podvodu. Podle soudu je navrhováno provést dokazování výslechem zástupce Podorlického zemědělského družstva, V. R. a svědkyně L. H., účetní obviněné právnické osoby. Podle soudu bylo zjištěno, že je proti týmž obviněným vedeno současně také trestní řízení u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 4 T 209/2014, pro zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a zločin podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, přičemž ve věci je nařízeno hlavní líčení na den 23. 11. 2016. Dále je vůči týmž obviněným vedeno trestní řízení u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 11 T 76/2016 pro zločin podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, který měl být obviněnými podle obžaloby (č. l. 662 tr. spisu) spáchaný v období od 11. 6. 2013 do 19. 6. 2013 (škodný následek ve výši 1 077 779,89 Kč). Ve věci proběhlo hlavní líčení dne 15. 9. 2016, které bylo odročeno na neurčito. Podle Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou vykazuje trestná činnost, pro níž byla podána obžaloba u tohoto soudu znaky pokračování ve smyslu §116 tr. zákoníku k trestné činnosti projednávané u Okresního soudu v Prostějově, když dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného trestného činu, resp. zločinu, jsou spojeny obdobným způsobem provedení a rovněž blízkou časovou souvislostí a souvislostí v předmětu útoku. S ohledem na tyto skutečnosti se podle okresního soudu jeví vhodným, vést společné řízení, neboť jsou splněny podmínky společného řízení, byť byly podány obžaloby u různých soudů. V zájmu hospodárnosti a efektivity řízení předložil proto okresní soud trestní spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o odnětí věci Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou a její přikázání Okresnímu soudu v Prostějově.
Nejvyšší soud zhodnotil důvody uvedené v návrhu soudu na delegaci věci a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody shledal.
Z obsahu trestního spisu především vyplývají skutečnosti uváděné okresním soudem v návrhu na delegaci.
Soud zmínil především skutečnost, že předmětná trestní věc obviněných (vedená u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou) souvisí s trestní věcí vedenou u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 11 T 76/2016, neboť byly obžaloby podány proti týmž obviněným a jde o pokračování v trestném činu ve smyslu §116 tr. zákoníku.
Ustanovení §20 odst. 1 tr. ř. stanoví požadavek společného řízení proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení. Citované ustanovení se neuplatní bezvýhradně v každé situaci, ale je třeba v každé konkrétní věci zjišťovat, zda určité důležité důvody takovémuto postupu nebrání. Nejvyšší soud v uvedeném případě shledal, že nejsou dány takové důležité důvody, které brání konání společného řízení, resp. jsou dány důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř.
Ze spisového materiálu vyplývá, že obě trestní věci se u uvedených soudů nacházejí ve fázi řízení před nalézacím soudem, přičemž u Okresního soudu v Prostějově se již dne 15. 9. 2016 konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na neurčito. U Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou dosud nebylo v předmětné věci hlavní líčení nařízeno. Obvinění se podle obou obžalob měli dopustit zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, a to (podle skutků popsaných v obžalobách) evidentně spáchaného podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí a souvislostí v předmětu útoku.
V daném případě odnětí věci Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou a její přikázání Okresnímu soudu v Prostějově za účelem konání společného řízení, vzhledem ke stavu projednání věcí u obou soudů, odpovídá požadavku ustanovení §20 odst. 1 tr. ř. o konání společného řízení a v tomto stadiu obou řízení je vhodné také z hlediska rychlosti a hospodárnosti trestního řízení. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 25. října 2016
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu