Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.08.2016, sp. zn. 7 Tdo 1119/2016 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.1119.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.1119.2016.1
sp. zn. 7 Tdo 1119/2016-21 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 31. srpna 2016 v Brně dovolání obviněného A. K ., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 9 To 122/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 36 PP 19/2016, a rozhodl takto: Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného A. K. odmítá . Odůvodnění: Okresní soud v Sokolově usnesením ze dne 10. 3. 2016, sp. zn. 36 PP 19/2016, zamítl podle §88 odst. 1, 4 tr. zákoníku žádost odsouzeného A. K. (dále zpravidla jen „obviněný“) o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v trvání devíti roků, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 10 T 1/2010, za zvlášť závažný zločin loupeže podle §173 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 9 To 122/2016, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl jako nedůvodnou stížnost obviněného A. K., kterou podal proti usnesení soudu prvního stupně. Proti usnesení Krajského soudu v Plzni podal obviněný A. K. prostřednictvím obhájce Mgr. Zdeňka Ptáčka, včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl v něm, že jeho pobyt na svobodě není pro společnost nebezpečný a splnil všechny podmínky pro podmíněné propuštění, protože má možnost žít v Ruské federaci, kde má zajištěnou práci a bydlení. Obviněný také vytkl soudu, že napadené usnesení není v souladu s Listinou základních práv a svobod a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a dalšími mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, kterými je Česká republika vázána a rozhodnutí soudu považuje za diskriminační. Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu Plzni ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 9 To 122/2016 a zrušil i další rozhodnutí obsahově na ně navazující, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší státní zástupce uvedl k dovolání obviněného, že dovolání není přípustné podle §265a odst. 1 tr. ř. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) zjistil, že dovolání bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má v podstatě obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. jsou taxativně vyjmenována rozhodnutí, která zákon považuje za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání. Podle §265a odst. 2 tr. ř. rozhodnutím ve věci samé se rozumí a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, případně ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání, b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn, c) usnesení o zastavení trestního stíhání, d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu, e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření, f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, g) usnesení o schválení narovnání, nebo h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g) Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovoláním obviněného bylo napadeno rozhodnutí, proti kterému zákon dovolání nepřipouští. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 9 To 122/2016, proti němuž dovolání směřuje, není rozhodnutím uvedeným v ustanovení §265a odst. 2 tr. ř. Dovolání proti němu je vyloučeno. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je nepřípustné, a proto dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. srpna 2016 JUDr. Jindřich Urbánek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí:08/31/2016
Spisová značka:7 Tdo 1119/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.1119.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podmíněné propuštění
Dotčené předpisy:§173 odst. 1,3 předpisu č. 40/2009Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-11-10