ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.1315.2016.1
sp. zn. 7 Tdo 1315/2016-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 25. října 2016 v Brně dovolání obviněného R. G. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 12 To 142/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 3 T 24/2016, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. G. odmítá .
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. 3 T 24/2016, uznal obviněného R. G. (dále zpravidla jen „obviněný“) vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, který podle skutkových zjištění soudu spáchal tím, že
dne 29. 2. 2016 v 11:50 hod. po skončení hlavního líčení konaného Okresním soudem v Trutnově ve věci pod sp. zn. 3 T 8/2016, když byl nepravomocně odsouzen pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, na hlavní pozemní komunikaci ulic V. a J. v T., řídil osobní motorové vozidlo tovární značky Škoda Octavia, reg. zn. …, VIN: …, stříbrné metal. barvy, přestože mu byl rozsudkem Okresního soudu Praha - západ ze dne 12. 5. 2014, č. j. 1 T 19/2014-57, který nabyl právní moci dne 5. 7. 2014, uložen mj. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu dvou let.
Podle §337 odst. 1 tr. zákoníku jej odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku obviněného zařadil pro výkon trestu do věznice s dozorem. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří roků.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 12 To 142/2016, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného proti výroku o vině i trestu rozsudku soudu prvního stupně.
II. Dovolání a vyjádření k němu
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. Martina Hampla včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že uložený trest je nepřiměřeně přísný, protože jeho jednání nevykazovalo potřebný stupeň společenské škodlivosti; soudy jeho uložením zcela pominuly zásadu subsidiarity trestní represe podle §12 odst. 2 tr. zákoníku. Obviněný je přesvědčen, že účelu trestu bylo možné dosáhnout i jinak, než uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody. Jeho jednání bylo motivováno pouze tím, aby se včas dostavil k nařízenému hlavnímu líčení, které se konalo dne 29. 2. 2016 u Okresního soudu v Trutnově. K němu měl být původně dovezen třetí osobou, která mu to však na poslední chvíli odřekla. Obviněný byl tedy okolnostmi donucen dopravit se k hlavnímu líčení samostatně. S výjimkou uvedeného případu respektoval soudem uložený trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Je přesvědčen, že svým jednáním naopak prokázal uvědomění si odpovědnosti za své předchozí jednání a respekt k orgánům činným v trestním řízení. S poukazem na znalecký posudek MUDr. Jaroslava Elise obviněný závěrem namítl neúplnost provedeného dokazování, které plně nezohlednilo jeho zdravotní stav – nádor na mozku, který mu byl v průběhu měsíce dubna 2016 diagnostikován, v jehož důsledku u něj nastaly psychické změny, čímž bylo ovlivněno jeho chování a rozhodovací schopnosti; obviněný tedy jednal minimálně ve stavu zmenšené příčetnosti.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 12 To 142/2016, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. 3 T 24/2016, a aby věc vrátil Okresnímu soudu v Trutnově k novému projednání a rozhodnutí.
III. Přípustnost dovolání
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou [§265d odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Dovolání bylo podáno prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 tr. ř.).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3 tr. ř., §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí soudní instancí zaměřenou na přezkoumávání všech rozhodnutí soudů druhého stupně. Samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
Obviněný uplatnil v dovolání skutkové námitky. Mezi ně patří námitky, že jeho jednání bylo motivováno pouze tím, aby se včas dostavil k nařízenému hlavnímu líčení, že s výjimkou uvedeného případu respektoval soudem uložený trest zákazu činnosti, a námitka týkající se neúplnosti provedeného dokazování, které údajně plně nezohlednilo jeho zdravotní stav, v jehož důsledku jednal minimálně ve stavu zmenšené nepříčetnosti.
IV. Důvodnost dovolání
Obviněný namítl, že mu byl uložen nepřiměřeně přísný trest a soudy jeho uložením nerespektovaly zásadu subsidiarity trestní represe podle §12 odst. 2 tr. zákoníku. Nejvyšší soud především zdůrazňuje, že přiměřenost či nepřiměřenost trestu není dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani žádným jiným důvodem dovolání podle §265b tr. ř. (srov. č. 22/2003 Sb.). Podle §12 odst. 2 tr. zákoníku trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Zvláštnost materiálního korektivu spočívajícího v použití subsidiarity trestní represe vyplývá z toho, že se jedná o zásadu, a nikoli o konkrétní normu, a proto je třeba ji aplikovat nikoli přímo, ale v zásadě jen prostřednictvím právních institutů a jednotlivých norem trestního práva. Úvaha o tom, zda jde o čin, který s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu, se uplatní za předpokladu, že posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům konkrétní skutkové podstaty (srov. č. 26/2013 Sb. rozh. tr.). Námitka svým obsahem nenaplňuje uplatněný důvod dovolání.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného R. G. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání, které konal podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. října 2016
JUDr. Jindřich Urbánek
předseda senátu