ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.1326.2016.1
sp. zn. 7 Tdo 1326/2016-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 19. 10. 2016 o dovolání, které podal obviněný M. F. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 3 To 191/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 3 T 55/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. F. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný M. F. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 3 To 191/2016, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 3 T 55/2016. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Namítl, že výrok o vině byl založen na nesprávných skutkových zjištěních. Tato zjištění označil za výsledek chybného hodnocení důkazů. Vytkl také nepřiměřenou přísnost uloženého trestu odnětí svobody. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především musí Nejvyšší soud připomenout povahu dovolání, které není běžným opravným prostředkem a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci deklarovaného dovolacího důvodu za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Uváží-li se charakter dovolacích důvodů, které jsou v zákoně vymezeny taxativním výčtem, je zřejmé, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Skutkové námitky tak stojí mimo rámec zákonných dovolacích důvodů. Dovoláním se nelze domáhat jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy prvního a druhého stupně, a tím pádem ani změny ve skutkových zjištěních soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu prosazovanou dovolatelem.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak tomuto dovolacímu důvodu odpovídají námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Podstatou dovolacího důvodu je vadná aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy. Zdůraznit je třeba to, že předmětem právního posouzení jako posouzení hmotně právního je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel.
Obviněný byl odsouzen pro zločin loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Karviné, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Ostravě, spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 1. 2. 2016 kolem 17,00 hodin v K. – N. M. na ulici Z. sledoval podnapilého poškozeného P. S., kterého po vstupu do domu č. ... na chodbě zezadu udeřil do zad takovou silou, že poškozený upadl na podlahu a částečně na schody vedoucí do sklepa, snažil se poškozenému odcizit černou látkovou taštičku, kterou měl poškozený přes rameno na popruh a v které byla hotovost ve výši nejméně 13 500 Kč a další věci, přičemž při přetahování o taštičku došlo k uvolnění popruhu, a obviněný nakonec s taštičkou utekl.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav nepředstavoval naplnění zákonných znaků zločinu loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný založil dovolání na námitkách, podle nichž nebylo prokázáno, že by se vůči poškozenému dopustil násilí. Podle obviněného incident proběhl tak, že poškozenému nabízel ke koupi svou mikinu a že v momentě, kdy poškozený o ni ztratil zájem, mu bez použití násilí vyškubl peníze z ruky. Obviněný tím jen opakoval svou obhajobu z původního řízení. Uvedené námitky jsou pro svou vyloženě skutkovou povahu mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu obsahově neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Karviné, z nichž v napadeném usnesení vycházel i Krajský soud v Ostravě, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů, a to i v otázce násilného jednání obviněného proti poškozenému, mají odpovídající obsahový podklad především ve svědecké výpovědi poškozeného, který podrobně, konkrétně a přesvědčivě popsal napadení, jemuž byl po vstupu do domu vystaven. Poškozený jednoznačně uvedl, že nejprve byl nečekaně udeřen zezadu do oblasti zad, že následkem toho upadl a ležel na zemi, že obviněný se s ním přetahoval o látkovou tašku a že obviněnému se nakonec podařilo mu ji vytrhnout. Poškozený vyloučil, že by mu obviněný nabízel něco k prodeji a že by incident proběhl tak, jak v rámci své obhajoby tvrdil obviněný. Svědecká výpověď poškozeného je podporována výpovědí svědkyně H. S., matky poškozeného, která jeho příchod k domu sledovala z okna, všimla si obviněného, jak šel za poškozeným a natlačil se k němu při odemykání vchodových dveří, pojala obavu o poškozeného, vyšla z bytu a seběhla do přízemí ke vchodu do domu, přičemž již cestou slyšela volání poškozeného o pomoc. Svědkyně uvedla, že poškozený ležel na zemi a obviněný se s ním přetahoval o tašku, kterou mu nakonec vytrhl, přičemž na místě zůstal pouze utržený popruh od tašky. Tento popruh byl zachycen na fotodokumentaci pořízené po přivolání policie (nacházel se na prvním schodu vedoucím do sklepa). Za tohoto stavu nejsou skutková zjištění soudů v žádném, natož pak v extrémním rozporu s důkazy.
Obviněný v dovolání poukazoval na některé nesrovnalosti v obou svědeckých výpovědích ohledně polohy, v níž se poškozený ocitl na zemi. Tyto nesrovnalosti se týkají dílčí otázky, nakolik byl poškozený svým tělem na schodech vedoucích do sklepa a nakolik byl na podlaze chodby. Jde o nepodstatné nesrovnalosti, které vyplývají již ze samotné stísněnosti prostoru na chodbě u vstupu do domu (což bylo objasněno fotodokumentací) a také z toho, že při přetahování o tašku nutně docházelo k pohybu těla poškozeného. Namítané nesrovnalosti nemají žádný vliv na správnost skutkových zjištění soudů.
K žádnému porušení ústavně zaručeného práva obviněného na spravedlivé řízení nedošlo. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Pod ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze zahrnout ani námitky týkající se přiměřenosti uloženého trestu, konkrétně trestu odnětí svobody. Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát v důsledku toho, že je vadný výrok o vině, lze samotný výrok o uložení trestu napadat kvůli porušení hmotného práva zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil a evidentně to ani nepřicházelo v úvahu. Obviněnému byl za zločin loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným v projednávané věci, a dále za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 7. 3. 2016, sp. zn. 101 T 201/2015, uložen podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, §43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody na tři léta, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, podle §70 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku trest propadnutí věci a podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti, a to při současném zrušení výroku o trestu ve věci sp. zn. 101 T 201/2015. Namítaný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří let byl obviněnému uložen v rámci zákonné trestní sazby stanovené v §173 odst. 1 tr. zákoníku v rozpětí od dvou let do deseti let. Jedná se o přípustný druh trestu uložený ve výměře spadající do rámce zákonné trestní sazby. V takovém případě jako dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nepřicházejí v úvahu námitky týkající se přiměřenosti uloženého trestu (k tomu viz č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. byl v posuzované věci uplatnitelný ve variantě, podle které lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). V této variantě je dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. vázán na některý z dalších dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., v dané věci na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Z uvedené vázanosti vyplývá, že pokud uplatněné námitky nejsou dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pak nejsou ani dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. října 2016
JUDr. Petr Hrachovec předseda senátu