ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.1371.2016.1
sp. zn. 7 Tdo 1371/2016-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. 10. 2016 o dovolání obviněného R. S., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. 4 To 195/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 14 T 24/2016 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. S. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný R. S. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. 4 To 195/2016, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 18. 4. 2016, sp. zn. 14 T 24/2016. Výrok o zamítnutí odvolání napadl proto, že jím zůstal nedotčen výrok o vině a další výroky. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že není osobou totožnou s pachatelem skutku, jímž byl uznán vinným. Vytkl, že soudy nesprávně hodnotily důkazy týkající se této otázky a že v uvedeném ohledu provedly nedostatečné dokazování. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby ho zprostil obžaloby nebo přikázal Okresnímu soudu v Blansku věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání nebude vyjadřovat.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a že neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů nebo k rozsahu dokazování. Uváží-li se povaha dovolacích důvodů, jak jsou v zákoně taxativně stanoveny, je zřejmé, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Námitky zaměřené proti skutkovým zjištěním soudů tudíž nejsou dovolacím důvodem.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Uvedený dovolací důvod záleží ve vadné aplikaci hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. odpovídají takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným.
Obviněný byl odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Blansku, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Brně, spočíval v podstatě v tom, že obviněný v době od 4,45 hodin do 5,20 hodin dne 25. 7. 2015 v A., N., okr. B., vnikl do uzamčeného objektu restaurace N. J. tak, že rozbil dvojitou skleněnou výplň okna, odjistil křídlo okna, vnikl do prostor baru a nalezeným uschovaným klíčem odemkl zásuvku, odkud odcizil hotovost ve výši 12 558 Kč uloženou v obálce a číšnický flek v ceně 200 Kč s hotovostí ve výši 7 714 Kč.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutek nevykazoval znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na námitkách proti zjištění soudů, že je osobou totožnou s pachatelem činu. Tyto námitky navazovaly na jeho obhajobu z původního řízení, v níž popřel spáchání činu. Jde o námitky, které pro svou vyloženě skutkovou povahu stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Blansku, z nichž v napadeném usnesení vycházel i Krajský soud v Brně, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor, a to ani v otázce totožnosti obviněného s pachatelem činu. V tomto ohledu mají zjištění soudů v provedených důkazech odpovídající obsahový podklad, i když obviněný spáchání činu popíral. Svědkové A. V., zaměstnaná v restauraci jako barmanka, a M. H., její přítel, shodně popsali přítomnost obviněného jako posledního hosta v baru v době uzavírání restaurace, ukládání peněžní hotovosti a dalších úkonů spojených s ukončením provozu. Svědek M. H. v této souvislosti potvrdil, že obviněný sledoval, jak a kam svědkyně A. V. ukládá peníze a jak se naklonil, aby to dobře viděl. Pachatel vnikl do objektu rozbitím okna, přičemž na parapetu rozbitého okna byla nalezena krevní stopa, z níž byl zjištěn profil DNA totožný s profilem DNA obviněného. Přitom svědek R. K. uvedl, že kritického dne kolem 6,00 hodin viděl obviněného na vlakové zastávce v A. a všiml si jeho zranění, které popsal jako škrábance na rukou. S tím koresponduje také ta část výpovědi svědka M. H., v níž popsal, jak mu jeho známý z A., kterého zná křestním jménem P. a se kterým se dne 27. 7. 2015 bavil o vloupání do restaurace, sdělil, že dne 25. 7. 2015 kolem 5,30 hodin viděl obviněného poblíž vlakové zastávky v A. s čerstvou krvácející ránou na ruce. Přítomnost své krve na místě vniknutí do objektu nedokázal obviněný přijatelně vysvětlit. Vzhledem k tomu, že parapet, na němž byla krevní stopa nalezena, je ve výšce 1,80 metru, lze sotva najít jiné vysvětlení, než že krevní stopa má bezprostřední souvislost s vniknutím do objektu za současného rozbití skleněné výplně okna. Za tohoto stavu je závěr soudů o totožnosti obviněného s osobou pachatele plně přijatelný.
Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu podrobně reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy ve shodě s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. a že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily, přičemž dostatečně zdůvodnily také to, proč neprovedly další důkazy, které navrhoval obviněný a které pokládaly za nadbytečné.
Právo obviněného na spravedlivé řízení nebylo nijak porušeno tím, na podkladě jakých důkazů soudy učinily závěr, že obviněný je pachatelem činu. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů, že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že nepovažuje provedené dokazování za dostatečné, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. října 2016
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu