Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 05.10.2016, sp. zn. 7 Tz 43/2016 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:7.TZ.43.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:7.TZ.43.2016.1
sp. zn. 7 Tz 43/2016-53 ROZSUDEK Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 5. října 2016 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jindřicha Urbánka a soudců JUDr. Petra Hrachovce a JUDr. Michala Mikláše stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti v neprospěch obviněného JUDr. Ing. et Ing. Bc. R. O., MBA , proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 0 Nt 866/2014, a podle §268 odst. 2 tr. řádurozhodl takto: Pravomocným usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 0 Nt 866/2014, byl porušen zákon v ustanovení §149 odst. 1 tr. řádu ve prospěch obviněného JUDr. Ing. et Ing. Bc. R. O., MBA. Odůvodnění: Ministr spravedlnosti podal podle §266 odst. 1 tr. řádu v neprospěch obviněného JUDr. Ing. et Ing. Bc. R. O., MBA stížnost pro porušení zákona proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 0 Nt 866/2014, jímž bylo podle §149 odst. 1 tr. řádu za použití §146a odst. 1, odst. 2 tr. řádu zrušeno usnesení Policie (správně má být: Policejního orgánu) České republiky, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územního odboru Prostějov, oddělení hospodářské kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 23. 10. 2014, č. j. KRPM-9257-77/TČ-2014-141281. Poukázal na to, že usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územního odbor Prostějov, Oddělení hospodářské kriminality SKPV, ze dne 16. 9. 2014, č. j. KRPM-9257-63/TČ-2014-141281, bylo zahájeno podle §160 odst. 1 tr. řádu trestní stíhání obviněného JUDr. Ing. et Ing. Bc. R. O., MBA, pro zločin zkrácení dané, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písmeno c) tr. zákoníku. Tento zločin měl obviněný spáchat tím, že jako jednatel společnosti Pro Aurum Invest, s. r. o., IČ: 29229375, se sídlem Na Truhlářce 1484, 180 00 Praha, v úmyslu neoprávněně vylákat výhodu na dani z přidané hodnoty a) nechal do účetnictví společnosti Pro Aurum Invest, s. r. o., IČ: 29229375, zaúčtovat přijaté zálohové faktury od dodavatele Lesní realitní kancelář, s. r. o., IČ: 26922347, se sídlem Na Folimance 2154, 120 00 Praha, a to fakturu č. ... ze dne 1. 11. 2010 s fakturovanou částkou 360.000,-Kč (DPH 60.000,-Kč), fakturu č. ... ze dne 5. 11. 2010 s fakturovanou částkou 360.000,-Kč (DPH 60.000,-Kč), fakturu č. ... ze dne 9. 11. 2010 s fakturovanou částkou 360.000,-Kč (DPH 60.000,-Kč), fakturu č. ... ze dne 12. 11. 2010 s fakturovanou částkou 360.000,-Kč (DPH 60.000,- Kč), fakturu č. ... ze dne 16. 11. 2010 s fakturovanou částkou 360.000,-Kč (DPH 60.000,- Kč), fakturu č. ... ze dne 23. 11. 2010 s fakturovanou částkou 360.000,-Kč (DPH 60.000,-Kč), fakturu č. ... ze dne 30. 11. 2010 s fakturovanou částkou 60.000,-Kč (DPH 10.000,-Kč), celkem 2.220.000,-Kč (1.850.000,-Kč základ daně, 370.000,-Kč DPH), které měly být podle výdajových pokladních dokladů č. ... ze dne 1. 11. 2010, č. .... ze dne 5. 11. 2010, č. ... ze dne 9. 11. 2010, č.... ze dne 12. 11. 2010, č. ... ze dne 16. 11. 2010, č. ... ze dne 23. 11. 2010, č. ... ze dne 30. 11. 2010 uhrazeny v hotovosti za dodání 5 ks jednookého pozorovacího přístroje s osnovou; výrobní číslo značky Dedal 470 gen.2+, typové označení D470-4x, NL XR5 ONYX, 5 ks pozorovacího dalekohledu, výrobní značky Dedal DVS 8 gen.2+, typového označení DVS 8 sada NL-XR5 ONYX podle kupní smlouvy uzavřené dne 1. 11. 2010 mezi společností Lesní realitní kancelář, s. r. o., jako prodávajícím a společností Pro Aurum Invest, s. r. o., jako kupujícím s dodáním předmětu smlouvy nejpozději do 31. 3. 2011 a podle dodatku smlouvy ze dne 11. 4. 2011 s dodáním do konce roku 2012 a následně z výše uvedených zaúčtovaných zálohových přijatých faktur uplatnil za společnost Pro Aurum Invest, s. r. o., IČ: 29229375, v řádném daňovém přiznání za měsíc listopad 2010, které podal u Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, Územní pracoviště Prostějov dne 8. 12. 2010 nárok na vyplacení nadměrného odpočtu na dani z přidané hodnoty ve výši 370.000,-Kč, která byla správcem daně následně vyplacena (uhrazena) na účet společnosti Pro Aurum Invest, s. r. o., IČ: 29229375, se sídlem Na Truhlářce 1484, 180 00 Praha, a to i přesto, že si byl vědom skutečnosti, že zboží nebylo a nemělo být nikdy dodáno a úhrady faktur ve skutečnosti neproběhly, b) nechal do účetnictví společnosti Pro Aurum Invest, s. r. o., IČ: 29229375, zaúčtovat přijaté zálohové faktury od dodavatele AUTOCENTRUM LKW & PKW, s. r. o., IČ: 26888165, se sídlem Holečkova 619, 150 00 Praha, a to fakturu č. ... ze dne 10. 1. 2011 s fakturovanou částkou 365.000,-Kč (DPH 60.840,00 Kč), fakturu č. ... ze dne 24. 1. 2011 s fakturovanou částkou 365.000,-Kč (DPH 60.840,00 Kč), fakturu č. ... ze dne 31. 1. 2011 s fakturovanou částkou 362.000,-Kč (DPH 60.320,00 Kč), celkem 1.092.000,-Kč (základ daně 910.000,- Kč, 182.000,-Kč DPH), které měly být podle výdajových pokladních dokladů č.... ze dne 10. 1. 2011, č.... ze dne 24. 1. 2011, č.... ze dne 31. 1. 2011 uhrazeny v hotovosti za dodání 3 ks jednookého pozorovacího přístroje s osnovou, výrobní značky Dedal 470 gen2+, typové označení D470-4x, NL XR5 ONYX, 2 ks pozorovacího dalekohledu, výrobní značky Dedal DVS 8 gen.2+, typového označení DVS 8 sada NL-XR5 ONYX podle kupní smlouvy uzavřené dne 3. 1. 2011 mezi spol. AUTOCENTRUM LKW & PKW, s. r. o., IČ: 26888165, se sídlem Holečkova 619, 150 00 Praha, jako prodávajícím a společností Pro Aurum Invest, s. r. o., jako kupujícím s dodáním předmětu smlouvy nejpozději do 31. 5. 2011 a podle dodatku smlouvy ze dne 30. 5. 2011 s dodáním do konce roku 2012 a následně z výše uvedených zaúčtovaných přijatých zálohových faktur uplatnil za společnost Pro Aurum Invest, s. r. o., IČ: 29229375, v řádném daňovém přiznání za měsíc leden 2011, které podal u Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, Územní pracoviště Prostějov dne 28. 2. 2011 nárok na vyplacení nadměrného odpočtu na dani z přidané hodnoty ve výši 182.000,-Kč, která byla správcem daně následně vyplacena (uhrazena) na účet společnosti Pro Aurum Invest, s. r. o., IČ: 29229375, se sídlem Na Truhlářce 1484, 180 00 Praha, a to i přesto, že si byl vědom skutečnosti, že zboží nebylo a nemělo být nikdy dodáno a úhrady faktur ve skutečnosti neproběhly. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 11. 11. 2014. Po udělení předchozího souhlasu státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v Prostějově ze dne 22. 10. 2014, č. j. ZT 306/2014-61, vydal policejní orgán dne 23. 10. 2014 pod výše uvedenou spisovou značkou usnesení, kterým podle §79f tr. řádu ve spojení s §79d odst. 1 tr. řádu zajistil jako náhradní hodnotu místo finančních prostředků, jež jsou výnosem z trestné činnosti obviněného, a které není možné zajistit, nemovitosti ve vlastnictví obviněného, a to konkrétně pozemky orná půda parcela č. ..., orná půda parcela č. ..., orná půda parcela č. ..., ostatní plocha parcela č. ..., trvalý travnatý porost parcela č. ..., ovocný sad parcela č. ..., orná půda parcela č. ..., vše v obci M., katastrální území M., okres P., zapsané na listu vlastnictví č. ... pro obec M., katastrální území M., u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště P. Současně vlastníkovi těchto nemovitostí obviněnému JUDr. Ing. et Ing. Bc. R. O., MBA, (dále zpravidla jen: ,,obviněný“) zakázal, aby s uvedenými nemovitostmi nakládal, zvláště, aby je po oznámení tohoto usnesení převedl na někoho jiného nebo je zatížil, dále mu uložil, aby do 15 dnů ode dne oznámení tohoto usnesení sdělil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní nebo jiné právo, jinak odpovídá za škodu tím způsobenou. Policejní orgán odůvodnil rozhodnutí zejména tím, že nemovitosti z majetku obviněného byly zajištěny jako náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti, když vlastní výnosy se nepodařilo dohledat, a nepodařilo se zjistit ani to, jak bylo s nezákonně vyplacenou výhodou na dani z přidané hodnoty ve výši 552.000,- Kč obviněným naloženo. Přímý výnos z trestné činnosti nebylo možné z uvedených důvodů zajistit. Proto s poukazem na §79f tr. řádu a 79d odst. 1 tr. řádu rozhodl o zajištění výše zmíněných nemovitostí z majetku obviněného. Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Ing. Ondřeje Lichnovského včas stížnost. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 0 Nt 866/2014, bylo v neveřejném zasedání ke stížnosti obviněného podle §149 odst. 1 tr. řádu za použití §146a odst. 1, odst. 2 tr. řádu napadené rozhodnutí policejního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územního odboru Prostějov, Oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 23. 10. 2014 zrušeno. Okresní soud rozhodnutí odůvodnil zejména tím, že bylo zjištěno, že finanční prostředky z nadměrného odpočtu daní byly vyplaceny na účet společnosti Pro Aurum Invest, s. r. o., nikoli na účet obviněného. Proto neshledává důvodným závěr policejního orgánu, že na úhradu ceny nemovitostí nabytých kupní smlouvou ze dne 14. 7. 2011 mohly být obviněným použity vylákané nadměrné odpočty. Pro využití ustanovení §79f tr. řádu podle jeho názoru nepostačuje pouhá domněnka, že takto zajištěné věci mohou tvořit výnos z trestné činnosti, pro kterou je obviněný trestně stíhán, nýbrž okolnosti, jež takovému závěru přisvědčují, byť jej v daném stadiu relevantní důkazy ještě neprokazují. Tak by tomu bylo v případě, bylo-li by osvědčeno, že finanční prostředky, jež zmíněná společnost inkasovala od správce daně, byly vyplaceny, resp. převedeny na účet obviněného, který následně zakoupil předmětné nemovitosti. V dané věci nic takového osvědčeno nebylo a ani policejním orgánem nebylo tvrzeno. Podle ministra spravedlnosti byl postup policejního orgánu zcela správný a zákonný, když nebylo možné dosáhnout vydání nebo odnětí věci, finančních prostředků, nemovitostí nebo jiných majetkových hodnot, které byly výnosem z trestné činnosti. Byly splněny zákonné podmínky pro použití ustanovení §79f odst. 1 tr. řádu, když se nepodařilo dohledat žádný majetek společnosti Pro Aurum Invest, s. r. o., a nebylo zjištěno, jakým způsobem bylo s nezákonně vyplaceným nadměrným odpočtem touto společností naloženo. Bylo zjištěno, že odpočet byl vyplacen na účet uvedené společnosti č. ..., avšak tento účet byl ke dni 30. 11. 2012 zrušen. Přitom jedinou osobou, která byla s tímto účtem oprávněna disponovat, byl právě obviněný JUDr. Ing. et Ing. Bc. R. O., MBA (viz č. l. 283 spisu). Ten byl také jediným jednatelem uvedené společnosti, a proto pouze on mohl s těmito vyplacenými finančními prostředky nakládat. Z výpisu z bankovního účtu společnosti Pro Aurum Invest, s. r. o., vyplývá, že dne 21. 1. 2011 byla poukázána Finančním úřadem Prostějov uvedené společnosti na její účet peněžní částka 370 000,-Kč. (viz č. l. 288 spisu). Obviněný vybral dne 14. 2. 2011 z účtu této společnosti v hotovosti peněžní částku 350.000,-Kč (viz č. l. 290 spisu). Zbývající peněžní částka zaslaná finančním úřadem na účet společnosti pak byla převedena ve prospěch společnosti JURIS INVEST, a. s. (viz č. l. 291, 296 spisu). Z toho je zřejmé, že prokazatelně existoval výnos z trestné činnosti, který z objektivních důvodů nelze vydat, resp. odejmout a zajistit pro potřeby trestního řízení, a proto policejní orgán zcela oprávněně přistoupil k zajištění náhradní hodnoty, a to nemovitostí ve vlastnictví obviněného. Předmětný účet byl zrušen a není možné prostředky na něm uložené zajistit podle §79d tr. řádu. S ohledem na okolnosti případu přichází v úvahu, bude-li obviněný uznán vinným, uložení trestu propadnutí náhradní hodnoty podle §71 odst. 1 tr. zákoníku. V této souvislosti doplnil, že na obviněného byla dne 30. 3. 2015 podána u Okresního soudu v Prostějově obžaloba pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Věc je vedena pod sp. zn. 2 T 65/2015 a dosud nebylo o obžalobě meritorně rozhodnuto. Z výkladu §79f tr. řádu a platné judikatury, zejména rozhodnutí publikovaného pod č. 19/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyplývá, že nelze-li zajistit peněžní prostředky, které jsou výnosem z trestné činnosti, pak ustanovení §79f tr. řádu umožňuje jako náhradní hodnotu zajistit jakýkoli jiný majetek pachatele způsobilý k zajištění, aniž se vyžaduje, aby tento majetek měl vztah ke spáchané trestné činnosti (blíže viz Šámal, P. a kol. Trestní řád I. §§1 až 156. Komentář. 7 vydání. Praha: C.H.Beck, 2013,1087-1888s). Ministr spravedlnosti pokládá proto postup okresního soudu za nesprávný a nezákonný. Okresní soud v Prostějově se dožaduje splnění podmínek, které jsou uvedeny v ustanovení §79d odst. 1 tr. řádu, a zcela pomíjí možnost spočívající v zajištění náhradní hodnoty podle §79f odst. 1 tr. řádu. Na základě uvedených skutečností je plně odůvodněn závěr, že usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 0 Nt 866/2014, měla být v souladu se zákonem stížnost obviněného jako nedůvodná zamítnuta. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 0 Nt 866/2014, byl porušen zákon v ustanovení §149 odst. 1 tr. řádu, a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §147 odst. 1 písm. a), b) tr. řádu ve vztahu k ustanovení §79f odst. 1 tr. řádu, a to ve prospěch obviněného JUDr. Ing. et Ing. Bc. R. O., MBA. Obviněný se vyjádřil písemně ke stížnosti pro porušení zákona prostřednictvím obhájce JUDr. Ing. Ondřeje Lichnovského. S odkazem na obsah ustanovení §79f tr. řádu poukázal na to, že z něj vyplývají podmínky aplikace, a to nemožnost postupovat podle ustanovení §78 až 79e tr. řádu a dále existence výnosu z trestné činnosti. Stranou nelze ponechat ani předstižnou funkci zajištění ve spojení s primární funkcí zajištění majetku pro případ jeho zcizení a tím zmaření možnosti uložit trest propadnutí věci nebo majetku. Podle názoru obviněného mohlo dojít postupem podle §78 a 79 tr. řádu k odnětí 3 ks dalekohledů v celkové ceně 665.500 Kč užitých ke spáchání trestného činu, které měla společnost v majetku v době vydání usnesení policejního orgánu a bylo též možné postihnout peněžní prostředky společnosti. Tyto skutečnosti podle názoru obviněného vyvracejí zákonné podmínky pro zajištění náhradní hodnoty. Policejní orgán mohl zajistit nejen věc použitou ke spáchání tvrzené trestné činnosti, ale také finanční výnos z ní, ale o to se nepokusil. Postup policejního orgánu obviněného utvrzuje v tom, že smyslem zajištění náhradní majetkové hodnoty bylo spíše poškodit obviněného v místě bydliště (v obci, která má kolem 150 obyvatel) a tím, že orgány veřejné moci a veřejnost nahlížející do veřejných registrů, by se dozvěděly o zajištění nemovitostí. Podle obviněného je účelovost postupu policejního orgánu také v tom, že byl zajištěn nemovitý majetek v hodnotě kolem 200.000 Kč, přestože vylákané daňové výhody měly činit 370.000 Kč a 182.000 Kč. Namítl, že v té době vlastnil spoustu dalších nemovitostí na mnoha jiných místech republiky v hodnotách daleko přesahujících tvrzenou vylákanou daňovou výhodu. O ty se však policejní orgán nezajímal. K předstižné a zajišťovací funkci obviněný uvedl, že zajištění má smysl jen tehdy, pokud je dána pravděpodobnost vyslovení trestu propadnutí věci nebo propadnutí majetku. Této otázce se policejní orgán také nevěnoval, stejně tak se nezabýval existencí výnosu z trestné činnosti. Obviněný v závěru dospěl k názoru, že stížnost pro porušení zákona nemá napravovat naprosto zanedbanou práci policejního orgánu po stránce skutkové. Stížnost pro porušení zákona se jeví jako akademická. Podle přesvědčení obviněného „má Nejvyšší soud na starosti jiné věci, než se přednostně věnovat akademickým rozjímáním ministra spravedlnosti bez možnosti ovlivnit (obohatit) trestněprávní praxi v konkrétní naříkané věci“. I v tom je podle názoru obviněného spatřována nesmyslnost podané stížnosti pro porušení zákona. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud stížnost pro porušení zákona zamítl. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že stížnost pro porušení zákona je důvodná. Podle §79d odst. 1 tr. řádu nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že nemovitost je určena ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byla užita, nebo je výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění takové nemovitosti. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Předchozího souhlasu státního zástupce není třeba v naléhavých případech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém případě povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší. Proti rozhodnutí o zajištění nemovitosti je přípustná stížnost. Podle §79f tr. řádu, ve znění účinném do 31. 5. 2015, nelze-li dosáhnout vydání nebo odnětí věci (§79 a 79) nebo nelze-li zajistit peněžní prostředky na účtu (§79a a 79b), zaknihované cenné papíry (§79c), nemovitost (§79d) nebo jinou majetkovou hodnotu (§79e), které jsou určeny ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z trestné činnosti, může být místo nich zajištěna náhradní hodnota, která odpovídá, byť jen zčásti, jejich hodnotě, přitom se postupuje podle příslušných ustanovení upravujících jejich vydání, odnětí nebo zajištění (§78 až 79e). Podle §149 odst. 1 tr. řádu nezamítne-li nadřízený orgán stížnost, zruší napadené usnesení, a je-li podle povahy věci potřeba nového rozhodnutí, buď a) rozhodne sám ve věci, nebo b) uloží orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Nejvyšší soud zjistil, že policejní orgán Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor Prostějov, oddělení hospodářské kriminality SKPV rozhodl dne 23. 10. 2010, č. j. KRPM-9257-77/TČ-2014-141281, že podle ustanovení §79f tr. řádu s odkazem na ustanovení §79d odst. 1 tr. řádu se jako náhradní hodnota místo finančních prostředků, jež jsou výnosem z trestné činnosti JUDr. Ing. et Ing. Bc. R. O., MBA, a jež není možné zajistit, se zajišťují nemovitosti v majetku obviněného, a to konkrétně pozemky: orná půda parc. č. ..., orná půda parc. č. ..., orná půda parc. č. ..., ostatní plocha parc. č. ..., trvalý travnatý porost parc. č. ..., ovocný sad parc. č. ..., orná půda parc. č. ..., vše v obci M., katastrální území M., okres P., zapsané na listu vlastnictví č. ... pro obec M., katastrální území M., u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště P. Dále rozhodl, že vlastníkovi těchto nemovitostí, obviněnému JUDr. Ing. et Ing. Bc. R. O., MBA, trvale bytem H., P.– S., se zakazuje, aby se shora uvedenými nemovitostmi nakládal, zvláště aby je po oznámení tohoto usnesení převedl na někoho jiného nebo je zatížil, dále se mu ukládá, aby do 15 dnů od oznámení tohoto usnesení sdělil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní nebo jiné právo, jinak odpovídá za škodu tím způsobenou. Rozhodnutí odůvodnil tím, že obviněný JUDr. Ing. et Ing. Bc. R. O., MBA, je stíhán Oddělením hospodářské kriminality v Prostějově pro shora uvedený zločin, který měl spáchat tím, že jako jednatel společnosti Pro Aurum Invest, s. r. o., IČ: 29229375, se sídlem Na Truhlářce 1484, 180 00 Praha, dne 8. 12. 2010 a 28. 2. 2011 v daňových přiznáních k dani z přidané hodnoty neoprávněně nárokoval u Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, Územní pracoviště Prostějov, vyplacení nadměrného odpočtu na dani z přidané hodnoty, čímž tak vylákal výhodu na dani z přidané hodnoty ve výši 552.000 Kč. Dále že nabyl výše uvedené nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. 61 kupní smlouvou ze dne 14. 7. 2011. Trestná činnost, pro kterou je stíhán, měla být spáchána v měsíci prosinci 2010 a v měsíci únoru 2011. Vratky nadměrných odpočtů byly správcem daně realizovány platebními poukazy ze dne 13. 1. 2011 s datem splatnosti 21. 1. 2011 a ze dne 11. 3. 2011 s datem splatnosti 21. 3. 2011. Z uvedeného vyplývá, že na úhradu kupní ceny nemovitostí nabytých kupní smlouvou ze dne 14. 7. 2011 sice mohly být teoreticky použity vylákané nadměrné odpočty vyplacené správcem daně – výnos z trestné činnosti, nicméně pro takový závěr nemá policejní orgán žádný relevantní důkaz. Jak obviněný JUDr. Ing. et Ing. Bc. R. O., MBA, konkrétně s výnosem z trestné činnosti naložil, se nepodařilo zjistit a tento výnos proto není ani možné v současné době zajistit. O stížnosti obviněného proti tomuto usnesení rozhodl Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 0 Nt 866/2014, tak, že podle §149 odst. 1 tr. řádu za použití §146a odst. 1, 2 tr. řádu napadené usnesení zrušil z důvodů zmíněných shora. Pro posouzení stížnosti pro porušení zákona je významné rozhodnutí publikované pod č. 19/2011 Sb. rozh. tr., podle něhož nelze-li zajistit peněžní prostředky, které jsou výnosem z trestné činnosti, pak ustanovení §79f tr. řádu umožňuje jako náhradní hodnotu zajistit jakýkoliv jiný majetek pachatele, způsobilý k zajištění, aniž se vyžaduje, aby tento majetek měl vztah ke spáchané trestné činnosti. Z tohoto judikátu vyplývá, že podle §79f tr. řádu lze na místo peněžních prostředků, které jsou výnosem z trestné činnosti, zajistit jejich ekvivalent, a to tzv. jejich náhradní hodnotu. Jako náhradní hodnotu za výnos z trestné činnosti je možné zajistit jakýkoli majetek pachatele způsobilý k zajištění, přitom tento majetek nemusí mít k trestné činnosti ani bezprostřední vazbu. Smyslem předmětného ustanovení je zajistit náhradní hodnoty a následně konfiskovat ekvivalent z výnosu trestné činnosti v případě, že z nejrůznějších důvodů nelze zajistit samotný výnos. Nejvyšší soud je při posuzování stížnosti pro porušení zákona vázán obsahem napadeného rozhodnutí i námitkami ministra spravedlnosti. V trestní věci obviněného Okresní soud v Prostějově vycházel z názoru, že musí být dána souvislost mezi trestnou činností a zajišťovanou náhradní hodnotou. To však není ve smyslu zmíněného judikátu zákonným kritériem pro rozhodnutí podle §79f tr. řádu, a proto také nebyl dán důvod ke zrušení rozhodnutí policejního orgánu. Pokud policejní orgán zjistil, že se nepodařilo zajistit výnos z trestné činnosti, potom postupoval správně, pokud zajistil náhradní hodnotu. Ministr spravedlnosti správně poukázal na to, že Okresní soud v Prostějově se fakticky dožadoval splnění podmínek uvedených v ustanovení §79d odst. 1 tr. řádu a zcela pominul možnost uvedenou v zákoně, která spočívá v zajištění náhradní hodnoty podle §79f odst. 1 tr. řádu. Z těchto důvodů Nejvyšší soud dospěl k závěru, že napadeným usnesením Okresního soudu v Prostějově byl porušen zákon ve prospěch obviněného. Pokud jde o námitky obviněného v písemném vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona i argumenty přednesené u veřejného zasedání, tyto neshledal Nejvyšší soud důvodnými, zejména pokud jde o námitku přiměřenosti náhradní hodnoty k výši výnosu z trestné činnosti (arg. §79f tr. řádu ,,může být místo nich zajištěna náhradní hodnota, která odpovídá, byť jen zčásti, jejich hodnotě“), ale i další námitky, které se týkaly doby, v níž měl policejní orgán možnost postupovat jiným způsobem, údajné difamace obviněného v bydlišti a ve styku s finančními úřady i poukazů na velmi dobré majetkové poměry obviněného. Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 0 Nt 866/2014, byl porušen zákon v ustanovení §149 odst. 1 tr. řádu ve prospěch obviněného JUDr. Ing. et Ing. Bc. R. O., MBA. Protože k porušení zákona došlo ve prospěch obviněného, musel se Nejvyšší soud omezit jen na tzv. akademický výrok, jímž vyslovil porušení zákona, aniž by mohl zrušit napadené usnesení. Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že nevyslovil porušení zákona také v ustanovení §147 odst. 1 písm. a), b) tr. řádu ve vztahu k ustanovení §79f odst. 1 tr. řádu, jak se domáhal ministr spravedlnosti, protože je přesvědčen, že postačí vyslovení porušení zákona jen v ustanovení §149 odst. 1 tr. řádu. Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 5. října 2016 JUDr. Jindřich Urbánek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/05/2016
Spisová značka:7 Tz 43/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:7.TZ.43.2016.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby
Dotčené předpisy:§240 odst. 1. odst. 2 písm. c) předpisu č. 40/2009Sb.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-12-30