ECLI:CZ:NS:2017:11.TDO.1679.2016.1
sp. zn. 11 Tdo 1679/2016-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 2. 2017 dovolání, které podal obviněný J. R., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. 7 To 280/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 2 T 95/2015 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. R. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 2 T 95/2015, byl J. R. uznán vinným přečinem šíření toxikomanie podle §287 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let. Dále bylo rozhodnuto o zabrání věcí v rozsudku vyjmenovaných.
Podle skutkových zjištění se obviněný trestné činnosti dopustil tím, že společně s dalším spoluobviněným v období od 15. 2. 2011 do poloviny května 2013 a obviněný J. R. samostatně v období od poloviny května 2013 do 4. 11. 2013 v nebytových prostorách na adrese P., B., v rámci obchodní společnosti NR. Company, s.r.o., IČO: 24759791, provozovali na webových stránkách www........ internetový obchod, v němž neomezenému počtu uživatelů internetové sítě nabízeli a prezentovali feminizovaná semena konopí, chemické a technologické prostředky k jeho pěstování a sklizni a také kuřácké potřeby k užití drogy marihuana, jakož i literaturu obsahující informace ohledně sadby, pěstování a sklizně konopí, kdy nabízené komponenty představovaly ucelený řetězec předmětů potřebných k jeho pěstování, neboť jejich vhodným výběrem a sestavením lze vytvořit sofistikovaný indoor systém produkce konopí s vysokým obsahem účinné látky delta9-tetrahydrocannabinolu, které je určeno k usušení a následnému toxikomanickému využití v podobě drogy marihuana, přičemž konopí je jako omamná látka zařazeno do seznamu IV Úmluvy o omamných látkách a je také vedeno jako omamná látka v příloze č. 3 k nařízení vlády o seznamech návykových látek č. 463/2013 Sb., a jeho účinnou látkou je delta9-tetrahydrocannabinol, který je jako psychotropní látka zařazen do seznamu č. II Úmluvy o psychotropních látkách a uveden jako psychotropní látka v příloze č. 5 k nařízení vlády o seznamech návykových látek č. 463/2013 Sb.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. 7 To 280/2016, podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Jana Kočího dovolání . Pokud jde o dovolací důvod, odkázal na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
Obviněný namítl, že důkazy, které byly ve věci provedeny, jsou protichůdné a nelze podle nich určit skutkový stav věci. Jako důkaz přitom nebyla provedena samotná záloha webových stránek, což je podle obviněného nepochopitelné. Obviněný při hlavním líčení vypověděl, že společnost NR Company, s. r. o., se zabývala prodejem zahradnických potřeb, nabízela zejména hnojiva, osiva rajčat a paprik, vzduchotechniku obdobnou s nabídkou v běžných hobby marketech. Již si není jistý, zda v nabídce byla semena konopí, jejich prodej však není protizákonný. Nevybavoval si, zda byly v sortimentu nabízeny knihy. Internetové stránky zřídil a spravoval IT pracovník T. H. Obviněný je spravovat neuměl. Ten jako svědek v hlavním líčení uvedl, že si je na 99 % jistý, že na předmětné stránky nevkládal propagační literaturu. Ke znaleckému posudku z oboru kriminalistiky, odvětví chemie, obviněný uvedl, že jeho součástí není žádný seznam předmětů, které byly dle stránek nabízeny. Je zde pouze úvodní stránka, která však nevypovídá o skutečné nabídce. Znalecký posudek naopak výslovně uvádí, že nabízené zboží lze použít i k pěstování jiných rostlin, než je konopí. Podle obviněného znalci nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky, což se podle něj stalo na str. 7 a 8 posudku a dále při výpovědi znalce u hlavního líčení. Obviněný pak výslovně nesouhlasí s vyjádřením znalce, který hodnotil indoorové pěstování z pohledu výše nákladů obecně jako nevýhodné. Tuto domněnku považuje obviněný za scestnou a způsobenou nedostatkem zkušeností z oboru. Ke znaleckému posudku zpracovanému ČZU v Praze, Fakultou agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, pak obviněný uvádí, že tento posudek byl zpracován v rámci jiné trestní věci s jiným skutkovým základem a vzhledem ke skutkovému stavu v této věci nemá žádnou vypovídací hodnotu. Podle obviněného tak došlo k extrémnímu nesouladu mezi provedenými důkazy a z nich soudy vyvozenými skutkovými zjištěními.
Závěrem proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. 7 To 280/2016, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 2 T 95/2015, a soudu prvního stupně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.].
Dále musel Nejvyšší soud posoudit otázku, zda lze uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v §265b tr. ř., jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotněprávní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení §265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Námitky podané proti skutkovým zjištěním soudu proto nejsou dovolacím důvodem a Nejvyšší soud k nim nepřihlíží. Učinil by tak v souladu s judikaturou Ústavního soudu pouze v případě, kdy by byla skutková zjištění soudů v extrémním rozporu s provedenými důkazy a bylo by tak porušeno ústavně garantované právo obviněného na spravedlivý proces. O takový případ však v posuzované věci nejde.
Z naznačeného výkladu je patrné, že námitky obviněného uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají, neboť jimi napadá právě skutková zjištění, přičemž z provedených důkazů vybírá jen některé části, na nichž konstruuje vlastní verzi skutkového děje. Nad rámec dovolacího řízení lze přitom konstatovat, že soudy logicky a přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vyvodily skutkové závěry, na nichž se odsouzení zakládá, a toto zdůvodnění nebudí žádné pochybnosti. Soud prvního stupně se přitom vypořádal i s důkazními návrhy obviněného, konkrétně návrh týkající se provedení důkazu zálohou webových stránek považoval za nadbytečný. Pokud jde o námitky směřované proti znaleckému posudku z oboru kriminalistiky, odvětví chemie, jak je patrné z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, soud z tohoto posudku nepřejal žádné skutkové nebo právní závěry, které by eventuálně učinil znalec. Zjištění, že stránky obsahovaly ucelený sortiment zboží k vypěstování rostlin konopí s vysokým obsahem účinné látky delta9-tetrahydrocannabinolu, není závěrem právním, ale řešením odborné otázky, k čemuž právě znalecký posudek slouží. V podrobnostech je pak možno k námitkám obviněného odkázat na odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů.
Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že obviněný J. R. podal dovolání z jiných důvodů, než jsou obsaženy v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a jeho dovolání odmítl, aniž se dále zabýval jím napadeným rozhodnutím a řízením jemu předcházejícím podle §265i odst. 3 až 5 tr. ř. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 16. 2. 2017
JUDr. Karel Hasch
předseda senátu