ECLI:CZ:NS:2017:11.TDO.1758.2016.1
sp. zn. 11 Tdo 1758/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 2. 2017 dovolání, které podal obviněný H. I. B., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2016, sp. zn. 12 To 360/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 2 T 108/2015 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného H. I. B. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 13. 6. 2016, sp. zn. 2 T 108/2015, byl H. I. B. v bodě Ia uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, v bodě Ib přečinem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle §208 odst. 1 tr. zákoníku a v bodě Ic přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyřiceti pěti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, k trestu vyhoštění na dobu šesti let a k trestu propadnutí věci, a to věcí v rozsudku vyjmenovaných. Dále bylo rozhodnuto o vině a trestech spoluobviněných.
Podle skutkových zjištění se obviněný zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku dopustil tím, že
I. a)
1. v přesně nezjištěné době nejméně od začátku měsíce prosince 2014 do začátku března 2015 (v případě obv. W.), resp. od poloviny ledna 2015 do března 2015 (v případě obv. M.), na různých místech ve Z., zejména na vlakovém nádraží a v tehdejším bydlišti J. W. na adrese N. K. č. p. ..., Z., po předchozí telefonické domluvě, v přesně nezjištěném počtu případů prodal spoluobviněným J. W., nejméně 40 gramů drogy metamfetamin, zvané pervitin, ve formě krystalické látky o nezjištěné koncentraci, M. M., nejméně 35 gramů drogy metamfetamin, zvané pervitin, ve formě krystalické látky o nezjištěné koncentraci, a oběma spoluobviněným v rámci jejich společných nákupů nejméně 20 gramů drogy metamfetamin, zvané pervitin, ve formě krystalické látky o nezjištěné koncentraci, přičemž k jednotlivým prodejům docházelo po celá uváděná období systematicky pravidelně v téměř každodenních intervalech v různém množství v poměru 0,8–1 gram pervitinu za 1 000 Kč, kdy z celkového nakoupeného množství pervitinu část J. W. a M. M. spotřebovali a část distribuovali dalším odběratelům,
2. v přesně nezjištěné době, od měsíce března 2015 do 13. 4. 2015, v obci R. u K., okr. R., po předchozí telefonické domluvě, nejméně ve 2 případech zdarma poskytl P. E., celkem nejméně 0,2 gramu drogy metamfetamin, zvané pervitin, ve formě krystalické látky o nezjištěné koncentraci,
3. v přesně nezjištěné době od začátku roku 2015 do začátku měsíce dubna 2015 na různých místech okresu B., zejména na vlakovém nádraží ve Z. a v tehdejším bydlišti J. W. na adrese N. K. č. p. ..., Z., po předchozí telefonické domluvě, nejméně v 10 případech celkem za částku 10 000 Kč prodal P. K., celkem přibližně 10 gramů drogy metamfetamin, zvané pervitin, ve formě krystalické látky o nezjištěné koncentraci,
4. v přesně nezjištěné době od ledna roku 2015 do poloviny měsíce března 2015 na vlakovém nádraží ve Z., nejméně ve 3–4 případech celkem nejméně za částku 2 500 Kč prodal A. K., celkem nejméně 2 gramy drogy metamfetamin, zvané pervitin, ve formě krystalické látky o nezjištěné koncentraci,
5. v přesně nezjištěné době od února roku 2015 do 13. 4. 2015 na různých místech v B., ve Z. a v R. u K., v přesně nezjištěném počtu případů prodal, či výměnou za různé zboží poskytl P. K., nejméně 20 gramů drogy metamfetamin, zvané pervitin, ve formě krystalické látky o nezjištěné koncentraci, přičemž k jednotlivým prodejům docházelo po celé uváděné období v intervalech 2–3x týdně, někdy během téhož dne i opakovaně, v různém množství v poměru 0,8 gramu pervitinu za 1 000 Kč,
6. v přesně nezjištěné době od měsíce března 2015 do 13. 4. 2015, na vlakovém nádraží ve Z. a v tehdejším bydlišti obviněného v R. u K., v bytě, který mu pronajal, po předchozí telefonické domluvě, v přesně nezjištěném počtu případů celkově za částku nejméně 20 000 Kč prodal, příp. jako kompenzaci nájemného poskytl M. K., přesně nezjištěné množství drogy metamfetamin, zvané pervitin, ve formě krystalické látky o nezjištěné koncentraci, přičemž k jednotlivým prodejům docházelo po celé uváděné období pravidelně v každodenních intervalech v různém množství, kdy při poměru 0,8 gramu pervitinu za 1 000 Kč, se jednalo o pervitin v celkovém množství nejméně 16 gramů,
7. v přesně nezjištěné době od měsíce ledna 2015 do počátku měsíce dubna 2015, na různých místech v B. a ve Z. v jejím bydlišti a na vlakovém nádraží, po předchozí telefonické domluvě, v přesně nezjištěném počtu případů celkově za částku 20 000 – 30 000 Kč prodal N. N., celkem nejméně 20 gramů drogy metamfetamin, zvané pervitin, ve formě krystalické látky o nezjištěné koncentraci, přičemž k jednotlivým prodejům docházelo po celé uváděné období v intervalech 3–4x týdně, v různém množství v poměru 0,8 gramu pervitinu za 1 000 Kč,
8. v přesně nezjištěné době v březnu roku 2015 ve Z. na vlakovém nádraží a v R. u K., po předchozí telefonické domluvě, nejméně ve 2 případech celkem nejméně za částku 1 000 Kč prodal M. V., celkem nejméně 1 gram drogy metamfetamin, zvané pervitin, ve formě krystalické látky o nezjištěné koncentraci,
9. v přesně nezjištěné době od měsíce října 2014 do měsíce března 2015 ve Z. a v P., po předchozí telefonické domluvě, v 5 případech celkem za částku 2500 Kč prodal J. V., celkem 2 gramy drogy metamfetamin, zvané pervitin, ve formě krystalické látky o nezjištěné koncentraci,
10. v přesně nezjištěné době v měsíci březnu 2015, na různých místech ve Z. a ve vlaku, po předchozí telefonické domluvě, v 5 případech celkem za částku 5 000, prodal V. Z., celkem 5 gramů drogy metamfetamin, zvané pervitin, ve formě krystalické látky o nezjištěné koncentraci,
11. dále potom v přesně nezjištěné době od února 2015 do 13. 4. 2015 na různých místech v B., ve Z. a v R. u K. prodal, případně jinak opatřil dalším nejméně 3 dosud neustanoveným osobám přesně nezjištěné množství drogy metamfetamin ve formě krystalické látky o nezjištěné koncentraci,
přičemž látka metamfetamin, (+)-1-fenyl-2-methylarninopropan, zvaná též pervitin, je uvedena jako psychotropní látka v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, na jehož základě Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 8. 2016, sp. zn. 12 To 360/2016, napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), c), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o vině přečinem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle §208 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku a v celém výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému uložil trest odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s dozorem, trest vyhoštění na dobu šesti let a trest propadnutí věci, a to věcí v rozsudku vyjmenovaných.
Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Lukáše Vencla i sám dovolání , přičemž k vlastnoručně sepsanému podání nemohl Nejvyšší soud přihlížet (§265d odst. 2 tr. ř.). Pokud jde o dovolací důvod, odkázal na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
Obviněný namítl, že řízení, které napadenému rozhodnutí předcházelo, je stiženo vadami, které mohly mít vliv na správnost rozhodnutí soudu prvního stupně. Soudy se nevypořádaly se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí a rozhodly v rozporu se zásadou in dubio pro reo, a to přes výrazné rozpory mezi jednotlivými důkazy, zejména svědeckými výpověďmi. Množství drogy, které měl obviněný prodávat, je odvozováno pouze z výpovědí jednotlivých svědků, a to osob se závislostí na drogách. Totéž se týká množství účinné látky. Podle obviněného soud nevzal v potaz problematiku množství účinné látky v kontextu rozhodnutí nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1337/2010. Soudy se podle něj nevypořádaly se všemi pochybnostmi a spokojily se jen s matematickým výpočtem množství drogy provedeným policejním orgánem. Pro naplnění znaku značného rozsahu se podle obviněného vyžaduje množství 150 g „účinné látky metamfetamin“. Obviněný je však přesvědčen, že v jeho případě se jednalo o 133,2 g. Navíc nebylo ničím vyvráceno, že obviněný ve skutečnosti nedistribuoval pervitin, ale benzuforan, jak uváděl v rámci své obhajoby.
Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2016, sp. zn. 12 To 360/2016, a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.].
Dále musel Nejvyšší soud zvážit, zda lze uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v §265b tr. ř., jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotněprávní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení §265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Námitky podané proti skutkovým zjištěním soudu proto nejsou dovolacím důvodem a Nejvyšší soud k nim nepřihlíží. Učinil by tak v souladu s judikaturou Ústavního soudu pouze v případě, kdy by byla skutková zjištění soudů v extrémním rozporu s provedenými důkazy a bylo by tak porušeno ústavně garantované právo obviněného na spravedlivý proces. O takový případ však v posuzované věci nejde.
Z naznačeného výkladu je patrné, že námitky obviněného uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají, neboť jimi napadá právě skutková zjištění. Opakuje přitom zejména obsah svého odvolání, s nímž se už odvolací soud vypořádal. Nad rámec dovolacího řízení lze proto k jeho námitkám konstatovat, že soudy logicky a přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vyvodily skutkové závěry, na nichž se odsouzení zakládá, a toto zdůvodnění nebudí žádné pochybnosti. Žádné pochybnosti svědčící pro uplatnění zásady in dubio pro reo přitom soudy neshledaly. Obhajoba obviněného spočívající v tom, že měl prodávat látku označovanou jako „benzuforan“, byla přesvědčivě vyvrácena. V podrobnostech lze odkázat na odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů. Pokud jde o námitky týkající se množství prodávaného pervitinu, toto vychází z výpovědí spoluobviněných a svědků. Jak je zřejmé z výroku o vině, množství účinné látky zjištěno nebylo, avšak svědkové se shodli na tom, že pervitin byl kvalitní, soudy proto neměly důvod nepovažovat kvalifikační znak značného rozsahu za naplněný na základě kritéria celkového množství drogy. Z dovolání je navíc patrné, že obviněný zaměňuje celkové množství drogy za množství obsažené účinné látky a jeho námitky jsou v tomto ohledu poněkud zmatečné.
Pokud pak obviněný poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 7 Tdo 1337/2010, není zcela zřejmé, v jakém ohledu se s ním měly podle obviněného soudy vypořádat, neboť toto rozhodnutí se vyjadřuje k více otázkám. Navíc ani tuto námitku nelze uplatněnému dovolacímu důvodu podřadit, neboť obviněný údaj o množství drogy, s níž měl nakládat, napadl primárně z pohledu ve věci učiněných skutkových zjištění, a celá námitka je formulována natolik neurčitě, že se k ní de facto nelze vyjádřit, aniž by Nejvyšší soud za obviněného domýšlel, co měl přesně na mysli. Pokud by mělo jít o určování množství drogy (nebo účinné látky) pro účely posouzení naplnění kvalifikačních znaků většího, značného a velkého rozsahu na základě dvaceti násobků odvozených od hodnot množství většího než malého, pak je toto rozhodnutí třeba považovat pozdější judikaturou za překonané (viz 44/2013 Sb. rozh. tr.).
Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že obviněný H. I. B. podal dovolání z jiných důvodů, než jsou obsaženy v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a jeho dovolání odmítl, aniž se dále zabýval jím napadeným rozhodnutím a řízením jemu předcházejícím podle §265i odst. 3 až 5 tr. ř. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 16. 2. 2017
JUDr. Karel Hasch
předseda senátu