ECLI:CZ:NS:2017:11.TDO.417.2017.1
sp. zn. 11 Tdo 417/2017-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 27. 7. 2017 dovolání obviněného M. K. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 10. 2016, sp. zn. 11 To 71/2016, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 48 T 3/2016, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. odmítá .
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 48 T 3/2016, byl obviněný M. K. uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a odsouzen podle §283 odst. 3 a §58 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem.
2. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný M. K. dopustil trestné činnosti tím, že
,,ačkoliv ze způsobu, kterým obstarával níže uvedené léky věděl, že tyto nelze obstarat bez předchozí objednávky lékařem, z okolností, za kterých tyto léky dál předával, z jejich množství a četnosti předání musel minimálně vědět, že páchá nelegální a tedy trestnou činnost, přičemž účel, k němuž jedině tyto léky slouží, ho nutně musel vést k závěru, že důvod, proč lze léky pořídit pouze na lékařský předpis souvisí s jejich složením, tj. s obsahem látky, jejíž volné použití je zákonem zakázáno, a přestože název této látky byl obsažen nejen v příbalovém letáku, ale i volně dostupný na internetu včetně mimo jiné informace o tom, že tato látka vyvolává psychickou závislost, přesto:
1. v blíže nezjištěné době dne 10. 4. 2012 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 81.430,- Kč 100 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 6. 4. 2012, opatřené nepravým podpisem MUDr. M. Č.,
2. v blíže nezjištěné době dne 30. 7. 2012 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 82.547,20,- Kč 100 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 26. 7. 2012, opatřené nepravým podpisem MUDr. M. Č.,
3. v blíže nezjištěné době dne 4. 10. 2012 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 82.250,70,- Kč 101 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 2. 10. 2012, opatřené nepravým podpisem MUDr. M. Č.,
4. v blíže nezjištěné době dne 30. 10. 2012 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 83.301,30,- Kč 102 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 26. 10. 2012, opatřené nepravým podpisem MUDr. M. Č.,
5. v blíže nezjištěné době dne 29. 12. 2012 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 85.550,- Kč 118 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 27. 11. 2012, opatřené nepravým podpisem MVDr. L. J.,
6. v blíže nezjištěné době dne 11. 12. 2012 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 79.750,- Kč 100 balení léčiva Adipex Retard CP 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 10. 12. 2012, opatřené nepravým podpisem MVDr. L. J.,
7. v blíže nezjištěné době dne 15. 1. 2013 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 77.900,- Kč 100 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 14. 1. 2013, opatřené nepravým podpisem MVDr. L. J.,
8. v blíže nezjištěné době dne 11. 2. 2013 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 77.900,- Kč 100 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 8. 2. 2013, opatřené nepravým podpisem MVDr. L. J.,
9. v blíže nezjištěné době dne 11. 3. 2013 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 81.000,- Kč 100 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 8. 3. 2013, opatřené nepravým podpisem MVDr. L. J.,
10. v blíže nezjištěné době dne 26. 3. 2013 ve V., ul. L., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 81.000,- Kč 100 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 8. 3. 2013, opatřené nepravým podpisem MVDr. L. J.,
11. v blíže nezjištěné době dne 12. 4. 2013 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 80.500,- Kč 100 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 10. 4. 2013, opatřené nepravým podpisem MVDr. L. J.,
12. v blíže nezjištěné době dne 24. 5. 2013 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 81.000,- Kč 100 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 20. 5. 2013, opatřené nepravým podpisem MVDr. L. J.,
13. v b1íže nezjištěné době dne 11. 6. 2013 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 81.000,- Kč 100 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 10. 6. 2013, opatřené nepravým podpisem MVDr. L. J.,
14. v blíže nezjištěné době dne 20. 6. 2013 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 24.300,- Kč 30 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 19. 6. 2013, opatřené nepravým podpisem MVDr. L. J.,
15. v blíže nezjištěné době dne 27. 6. 2013 ve V., ul. L., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 97.200,- Kč 120 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 24. 6. 2013, opatřené nepravým podpisem MVDr. L. J.,
16. v blíže nezjištěné době dne 17. 7. 2013 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 81.000,- Kč 100 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 16. 3. 2013, opatřené nepravým podpisem MUDr. S. S.,
17. v blíže nezjištěné době dne 20. 8. 2013 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 97.200,- Kč 120 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 12. 8. 2013, opatřené nepravým podpisem MUDr. S. S.,
18. v blíže nezjištěné době dne 12. 9. 2013 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 97.200,- Kč 120 balení léčiva Adipex Retard CP 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 12. 9. 2013, opatřené nepravým podpisem MUDr. S. S.,
19. v blíže nezjištěné době dne 10. 10. 2013 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 97.200,- Kč 120 balení léčiva Adipex Retard CP 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 10. 10. 2013, opatřené nepravým podpisem MUDr. S. S.,
20. v b1íže nezjištěné době dne 11. 11. 2013 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 97.200,- Kč 120 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 11. 11. 2013, opatřené nepravým podpisem MUDr. S. S.,
21. v blíže nezjištěné době dne 11. 12. 2013 v P., ul. S., v lékárně na výše uvedené adrese na základě falešné objednávky koupil za 97.200,- Kč 120 balení léčiva Adipex Retard CPS 100 x 15 mg, které následně předal blíže neztotožněnému muži, když léčivo bylo prodáno na základě falešné objednávky ze dne 11. 12. 2013, opatřené nepravým podpisem MUDr. S. S.,
a celkem tak obžalovaný M. K. získal 217.000 tablet léčiva Adipex Retard s obsahem 3.256.500 mg fenterminu, přičemž fentermin je uveden v příloze č. 7 Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek jako psychotropní látka“.
3. Rozsudek soudu prvního stupně však právní moci nenabyl, neboť proti němu podal odvolání jak obviněný, tak státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací tato odvolání projednal a rozsudkem ze dne 10. 10. 2016, sp. zn. 11 To 71/2016, napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil v celém rozsahu a následně podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného M. K. při nezměněných skutkových zjištěních uznal vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Za tuto trestnou činnost byl pak obviněný podle §283 odst. 3 a §58 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný M. K. prostřednictvím svého obhájce dovolání s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť dle jeho názoru napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
5. V podaném dovolání obviněný předně namítl, že odvolací soud nesprávně právně posoudil jeho jednání jako trestněprávní, neboť v předmětné věci nezohlednil §12 tr. zákoníku, jenž vymezuje zásadu zákonnosti a zásadu subsidiarity trestní represe.
6. Obviněný rovněž poukázal, že nikdy nepopíral, že by zprostředkoval dodávku léku Adipex Retard, avšak rozhodně popřel, že tak činil s vědomím, že se jedná o dodání návykové látky. V této souvislosti dále zdůraznil, že je vyučeným truhlářem a neměl rozhodně bližší znalosti o složení léků, a to obzvlášť za situace, kdy účinná látka uvedená v seznamu návykových látek je označena jako fentermin, zatímco v příbalovém letáku léku Adipex Retard je uvedena látka fenterminum resunatum. Nelze mu tak přičíst k tíži, že mohl vědět o případné škodlivosti předmětného léku. Obviněný navíc jednal v dobré víře, že jeho blízká známá farmaceutka PhMr. Č. by jistě nedopustila distribuci léku, který může být vnímán jako návyková látka. V daném případě tak dle obviněného nebyly naplněny veškeré znaky přisouzeného trestného činu, a to konkrétně subjektivní stránka. Soudy obou stupňů tedy pouze na základě předpokladu, avšak v rozporu se skutkovými zjištěními, vyhodnotily jeho vnitřní psychický vztah k jednání jako úmyslný čin, ačkoli pro tento závěr nesvědčil jediný konkrétní důkaz, a jejich rozhodnutí proto spočívají na nesprávném právním posouzení skutku.
7. Ze shora uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 10. 2016, sp. zn. 11 To 71/2016.
8. K dovolání obviněného M. K. se písemně vyjádřil i státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (sp. zn. 1 NZO 1505/2016 ze dne 28. 2. 2017). Ve svém vyjádření státní zástupce předně konstatoval, že námitky obviněného lze sice pod uplatněný dovolací důvod podřadit, nelze se však s nimi ztotožnit.
9. Ohledně námitky obviněného spočívající v absenci subjektivní stránky trestného činu státní zástupce upozornil na zcela jednoznačnou formulaci tzv. skutkové věty napadeného rozsudku, v níž jsou velmi výstižně vyjádřeny ty skutkové okolnosti, jež nasvědčují naplnění subjektivní stránky jednání obviněného ve formě úmyslu nepřímého. V návaznosti na to dále konstatoval, že soudy obou stupňů podrobně a opodstatněně poukázaly na zcela konkrétní zjištěné okolnosti jednání obviněného, které svědčí bez zřejmých pochybností o utajeném a nestandardním způsobu jeho jednání, když obviněný na podkladě údajné objednávky ze strany jemu neznámých osob opakovaně opatřoval zcela enormní množství léčivého přípravku, o němž věděl, že není běžně dostupný. Pokud by totiž bylo nakládání s uvedeným léčivem legální a v pořádku, nebyl by nijaký důvod, aby obviněný působil jakožto v podstatě nadbytečný prostředník. Za neopodstatněnou lze pak považovat i námitku obviněného ve vztahu k jeho osobním poměrům, vzdělání apod. Pro naplnění subjektivní stránky daného trestného činu totiž postačí alespoň laická představa, že takové nakládání s danou látkou je nelegální, přičemž takovou představu musel obviněný vzhledem k okolnostem případu mít. Uvedené prokázané okolnosti tak ve svém souhrnu představují dostatečný fundament pro závěr soudů o naplnění subjektivní stránky jednání obviněného. Pro úplnost pak státní zástupce doplnil, že předmětné námitky obviněný uplatnil již v rámci řízení před soudy obou stupňů, přičemž soudy se s těmito námitkami podrobně zabývaly a v odůvodnění svých rozhodnutí vypořádaly.
10. Státní zástupce se dále neztotožnil ani s námitkou ohledně nesprávnosti právního posouzení ve vztahu k nedostatečné škodlivosti jednání obviněného. Pojem společenské škodlivosti totiž není složkou pojmu trestného činu a komponentem trestní odpovědnosti, ale jde o materiální korektiv zejména pro aplikaci zásady subsidiarity trestní represe, která však nemá v projednávaném případě vůbec místo za stavu, kdy se jednalo o zvlášť závažný zločin spáchaný za okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby. Konkrétní povaha a závažnost jednání obviněného byla pak dle názoru státního zástupce dostatečně vyjádřena ve výroku o trestu, když zde soud shledal podmínky pro aplikaci mimořádného snížení trestu odnětí svobody ve smyslu §58 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku.
11. Po zvážení shora uvedených skutečností dospěl státní zástupce k závěru, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné, a proto Nejvyššímu soudu navrhl, aby jej podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Současně vyjádřil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodnutí o podaném dovolání učinil v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř., případně i podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
III. Přípustnost dovolání
12. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu. To znamená – zda dovolání bylo podáno v souladu s §265a odst. 1, odst. 2 tr. ř., zda bylo podáno ve dvouměsíční zákonné lhůtě, na příslušném místě (u věcně a místně příslušného soudu) v souladu s §265e odst. 1, odst. 3 tr. ř. i oprávněnou osobou v souladu s §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splňuje obligatorní obsahové náležitosti upravené v §265f tr. ř. Po jeho prostudování Nejvyšší soud shledal, že dovolatel výše uvedená ustanovení trestního řádu respektoval, a nic nebrání jeho projednání.
IV. Důvodnost dovolání
13. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o které se dovolání opírá, naplňují obviněným uplatněný dovolací důvod. Pouze reálná existence tohoto důvodu je základní podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
14. V podaném dovolání obviněný své argumenty subsumoval pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
15. V obecné rovině je nutno zdůraznit, že důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
16. Nejvyšší soud zároveň upozorňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených právních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, odst. 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“ ) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět. Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
17. Posuzováno těmito hledisky je pak zřejmé, že pokud obviněný v rámci svého dovolání namítl, že s ohledem na zjištěný skutkový stav nemohla být naplněna subjektivní stránka přisuzovaného trestného činu a že soudy při posouzení jeho jednání nezohlednily požadavky §12 tr. zákoníku, lze tyto námitky relevantně podřadit pod uplatněný dovolací důvod. Nejvyšší soud však dospěl k závěru, že se jedná o námitky neopodstatněné.
18. Podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku se trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dopustí ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, a spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu.
19. Co do subjektivní stránky je trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku trestným činem úmyslným (§13 odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s §15 tr. zákoníku). K trestní odpovědnosti přitom plně postačuje úmysl nepřímý (eventuální) [§15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku]. Úmyslné zavinění musí zahrnovat všechny znaky objektivní stránky, specificky pak znaky charakterizující neoprávněnou výrobu, dovoz, vývoz, průvoz, nabízení, prodej, zprostředkování, opatření jinému nebo přechovávání pro jiného omamné látky, psychotropní látky, prekursoru, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu. Trestní odpovědnost za trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku není podmíněna vznikem škody, získáním prospěchu, způsobením újmy na zdraví ani usmrcením někoho. S ohledem na to nemusí ani úmysl pachatele k takové škodě, prospěchu, újmě na zdraví ani usmrcení někoho směřovat (srov. Draštík, A. a kol. Trestní zákoník. Komentář. II. díl. §233 až 421. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, s. 2309). Pro naplnění subjektivní stránky skutkové podstaty podle §283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku pak z hlediska zavinění postačí ve vztahu k této okolnosti nedbalost ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku.
20. V návaznosti na výše uvedená teoretická východiska a námitku obviněného, že v jeho případě absentuje subjektivní stránka přisuzovaného trestného činu, pak nutno konstatovat, že soud prvního stupně v tzv. skutkové větě a poté i v odůvodnění svého rozhodnutí precizně vymezil a rozvedl všechny relevantní okolnosti, jež jej vedly k závěru o naplnění subjektivní stránky přinejmenším ve formě úmyslu nepřímého (č. l. 597-599), přičemž s tímto závěrem se v rámci svého přezkumu plně ztotožnil i soud odvolací (č. l. 648-649) a na tomto místě také Nejvyšší soud. Pouze ve stručnosti tak lze zrekapitulovat, že ze skutkových zjištění soudu prvního stupně zcela jednoznačně vyplývá, že obviněný si musel být vědom nelegálnosti svého jednání, neboť po dobu 20 měsíců – a tedy nikoli jednorázově nebo výjimečně – prováděl nákupy enormního množství předmětného léku, jehož vydání bylo vázáno na lékařský předpis (s čímž byl obviněný zcela prokazatelně srozuměn), a to způsobem, který se vymyká logickému uvažování. Obviněný totiž tyto jednotlivé nákupy prováděl v pozici jakéhosi ,,prostředníka“, když opakovaně obdržel vysokou finanční částku na vyzvednutí a zaplacení léku, přičemž takto zakoupený lék bezprostředně poté předal blíže neznámému objednateli, kterého obviněný předtím prakticky neznal. Pokud by však objednávka a vyzvednutí předmětného léku byly zcela legální, nebyl zde důvod, aby tyto nákupy prováděl pouze obviněný, nýbrž tak mohl učinit i samotný objednatel a navíc v jakékoli lékárně a nikoli výlučně v lékárnách provozovaných blízkou známou obviněného. Jako ryze účelovou pak nutno hodnotit i obhajobu obviněného, že nemohl vědět o obsahu a případné škodlivosti předmětného léku, neboť již ze samotného textu na obalu krabičky léku (viz č. l. 69-70), tak z příbalového letáku (viz č. l. 74) vyplývá, že účinná látka, kterou tento lék obsahuje, odpovídá 15 mg fenterminu, který je uveden v příloze č. 7 Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek jako psychotropní látka. Obviněný tak mohl bez jakýchkoliv obtíží získat veškeré informace o obsahu účinné látky, dávkování, účincích i negativních dopadech daného léku z příbalového letáku, případně též na internetu, přičemž o konkrétním obsahu léku se mohl informovat již ze samotného textu na jeho obalu. Nadto lze rovněž poukázat, že i kdyby obviněný neměl zcela konkrétní vědomosti o obsahu a účincích léku, prokazatelně věděl, že se jedná o lék na hubnutí, jenž není volně dostupný, a musel tak mít minimálně laickou představu o tom, že látka, kterou tento lék obsahuje, určitým způsobem působí na centrální nervovou soustavu a jde tedy o látku psychotropní, neboť jinak by nechuť k jídlu nevyvolala.
21. S ohledem na tyto okolnosti Nejvyšší soud konstatuje, že v jednání obviněného bylo ze strany soudů obou stupňů důvodně shledáno zavinění ve formě minimálně úmyslu nepřímého podle §15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Tento závěr totiž prokazatelně vyplývá ze všech relevantních okolností případu (výstižně vyjádřených ve skutkové větě rozsudku soudu prvního stupně a dále rozvedených v odůvodněních rozhodnutí soudů obou stupňů), a to zejména způsobu páchání trestné činnosti, kdy se nejednalo o jednorázový či náhodný čin, nýbrž o dlouhodobé jednání, kdy obviněný nestandardním způsobem opatřoval pro jiného léky obsahující psychotropní látku ve velkém rozsahu, přičemž musel vědět, že se jedná o přípravky obsahující zakázanou látku. Věděl tedy, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem, a pro případ, že jej způsobí, s tím byl srozuměn.
22. Ve vztahu k druhé obviněným uplatněné námitce je pak v obecné rovině třeba poznamenat, že trestným činem je podle trestního zákoníku takový protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v tomto zákoně (§13 odst. 1 tr. zákoníku). Tento závěr je však v případě méně závažných trestných činů korigován uplatněním zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu §12 odst. 2 tr. zákoníku, podle níž trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Společenská škodlivost činu tedy není zákonným znakem trestného činu, ale má význam jen jako jedno z hledisek pro uplatňování zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu §12 odst. 2 tr. zákoníku. Společenskou škodlivost nelze řešit v obecné poloze, ale je ji třeba zvažovat v konkrétním posuzovaném případě spáchaného méně závažného trestného činu, u něhož je nutné ji zhodnotit s ohledem na intenzitu naplnění kritérií vymezených v §39 odst. 2 tr. zákoníku, a to ve vztahu ke konkrétním znakům zvažované skutkové podstaty trestného činu. Úvaha o tom, zda jde o čin, který není trestným činem pro nedostatek škodlivosti pro společnost, se zásadně uplatní v případech, ve kterých posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty (srov. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2012, uveřejněné pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr.).
23. V návaznosti na tato teoretická východiska Nejvyšší soud shledal, že pokud obviněný namítl, že jeho jednání nedosáhlo potřebné míry společenské škodlivosti, tak s touto námitkou se nelze v žádném směru ztotožnit. Svým jednáním totiž obviněný prokazatelně naplnil skutkovou podstatu zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, jehož společenskou škodlivost lze dovodit již ze samotné trestní sazby, která na tento zvlášť závažný zločin činí osm až dvanáct let. V tomto směru pak nelze opomenout ani další rozhodné okolnosti, a to zejména dlouhodobost páchané trestné činnosti (od 10. 4. 2012 do 11. 12. 2013), její rozsah (ve smyslu stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, byla kvalifikační hranice velkého rozsahu překročena více než 31krát) a význam chráněného objektu, jímž je život a zdraví lidí.
24. Nadto však nutno poznamenat, že ačkoli soudy obou stupňů shledaly v jednání obviněného naplnění všech obligatorních znaků přisuzovaného trestného činu, jakož i dostatečnou míru společenské škodlivosti, velmi přiléhavě též zhodnotily všechny okolnosti daného případu (zejména charakter psychotropní látky fentermin a postavení obviněného) při úvahách o trestu, když shodně dospěly k závěru o možnosti mimořádného snížení trestu odnětí svobody ve smyslu §58 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Jejich postup tak v tomto směru plně odpovídá i požadavkům §39 a násl. tr. zákoníku.
25. Vzhledem k výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v případě obviněného M. K. napadeným rozhodnutím a jemu předcházejícím postupem nedošlo ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. k porušení zákona, a proto jeho dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil Nejvyšší soud toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (viz §265n tr. ř.).
V Brně dne 27. 7. 2017
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu