ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.1002.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 1002/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněného V. N. U. , proti povinnému P. Z. , pro 30 028 USD, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 0 Nc 4619/2004, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. září 2016, č. j. 21 Co 304/2016-217, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 9. 2016, č. j. 21 Co 304/2016-217, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 14. 6. 2016, č. j. 0 Nc 4619/2004-210, kterým soud prvního stupně zamítl návrh oprávněného na ustanovení zástupce pro dovolací řízení, podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „o. s. ř.“, zastavil, neboť dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.).
Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti oprávněného o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, dovolací soud sám posoudil, zda splňuje předpoklady uvedené v ustanovení §30 a §138 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 20. března 2014 sp. zn. 26 Cdo 3418/2013, usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení Nejvyššího soudu z 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015), přičemž – s přihlédnutím k obsahu spisu – sdílí názor, který odvolací soud (i soud prvního stupně) přijal v napadeném usnesení a to, že ze strany dovolatele jde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva, neboť návrhu dovolatele v řízení ve věci samé na změnu soudního exekutora nelze vyhovět, když exekuce byla pravomocně zastavena rozhodnutím soudní exekutorky JUDr. Taťány Mackové, Exekutorský úřad Ústí nad Orlicí, ze dne 26. 4. 2011, č. j. 047 EX 506/04-268.
Z uvedených důvodu dovolací soud neshledal důvod ustanovit povinnému advokáta pro dovolací řízení. Předpoklady, aby byl dovolateli ustanoven zástupce pro řízení o dovolání ve smyslu §138 a §30 o. s. ř. tudíž nejsou splněny. Jelikož dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud České republiky dovolací řízení podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. března 2017
JUDr. Karel Svoboda, Ph. D.
pověřený člen senátu